Dobové předpisy

Věcné věstníky MNO

Nové    Všechny

VV z r. 1919, čl. 605.

Donošování starých stejnokrojů.

K výnosům ministerstva N. o. čj. 434 a 434/1 z roku 1918 se dodatečně nařizuje:

Pro mužstvo v zápolí se budou vydávati k donošení mírové (tmavobarevné) stejnokroje.

Čapky se přemění podle vzoru čj. 434 přes. Z 1918, ale jen částečně. Nášijka se podle předpisu zahrne, výložka se ale na čapku nenašije, protože je nedostatek výlož. sukna; čelní páska přišije se tedy z látky barvy čapky a z této našijí se pásky označující hodnost. Rakouská růžice se nahradí předepsaným znakem.

Blůzy, kabáty a pláště nebudou se prozatím z nedostatku výlož. sukna nově egalisovati; na kabátech a na pláštích zůstane staré vyložení, na blůzách také nebo prázdný límec.

Odznaky hodností jsou výhradně kolmé pásky.

K označení příslušnosti k pluku, praporu atd. se dovoluje, aby mužstvo nosilo šedě natřená plechová písmena nebo čísla.

Zakazuje se nositi:

Čáku, drag. a hulánskou přilbu, klobouky rak. Vzorů, vyznamenání za zvláštní schopnosti (služ. Kniha A-28, I. díl, strana 6), pak žluté náramní pásky pro poddůstojníky z povolání, zbrojíře, podkováře, jednor. dobrovolníky, býv. chovance voj. vychov. ústavů, zlaté a černožlutě náramní sponky (Achselspange) a polní odznaky (Felbinde, Kartusche), jak byly zavedeny v rak. armádě.

Místo černožlutých náramních pásek pro železn. a telegraf. oddíly zavádí se pásky běločervené s patřičným nápisem nebo odznakem.

Důstojníkům se dovoluje, nevystupují-li s jejich oddíly v nástupu nebo při slavnostech jako korporace vojenská, donositi rak.-uher. Stejnokroje. Hodnosti na kabátech a bluzách musí býti však označeny kolmými pásky; hvězdy a široké zlaté nebo stříbrné pásky štábních důstojníků podle rak. vzoru nedovoluje se více nositi. U krátkých kožíšků (MG-Pelz) budiž odstraněna zlatá šňůra.

Poddůstojníci z povolání jsou oprávnění jako důstojnící jejich stejnokroj donositi.

Tato nařízení směřují hlavně k úspoře, proto se také zakazuje vyráběti stejnokroje podle rak. vzoru.

Velitelé všech formací dbejte přísně, aby se nepřístojnostmi a libovůlí v stejnokrojích nepodrývala kázeň.

Čj. 1203/VIII/2 ze dne 20./4. 1919.



VV z r. 1919, čl. 916.

Označení útočných družin Jánošíkových.

Útočné setniny Jánošíkovy, zřízené výnosem čj. 19233/org. ze dne 14./6. 1919, obdrží jako odznak své příslušnosti:

baret se znakem ČSR,

na výložkách velké J (dle vyobrazení),

na levém rameni štítek, na němž přilbice a dva pod ní zkřížené ruční granáty zarámovány jsou do ornamentálního, technicky účelného kroužku (dle vyobrazení),

odznaky hodnosti na obou rukávech tytéž jako u ostatního vojska.

Čj. 24851/org. ze dne 17./7. 1919



VV z r. 1919, čl. 1052.

Prozatímní předpisy o obleku a výstroji

Zavedení nové uniformy u čs. armády bude vyžadovati delšího času. Snaha každého vojína, zbaviti se co nejdříve stejnokroje rakouského vzoru, jest zcela pochopitelná, leč provésti rychle žádoucí změnu nelze pro různé překážky (veliký náklad finanční, nedostatek materiálu atd.). V zájmu jednotnosti armády jest třeba pro přechodní dobu stanoviti předpisy, které by odstranily libovůli ve stejnokroji, vzmáhající se v poslední době úžasnou měrou. Bylo nutno učiniti jakýsi kompromis mezi shora naznačenou snahou jednotlivce a obtížemi, které má vojenská správa při zavádění nového stejnokroje; jest to střední cesta, kterou vojenská správa volila ve snaze hájiti disciplinu a jednotnost armády a zároveň využíti materiálu po ruce jsoucího. Proto buďtež tyto prozatímní předpisy, jakož i pohnutky, které vedly k jejich vydání, mužstvu řádně vyloženy; nedodržování těchto předpisů budiž přísně trestáno.

Pro útvary legionářské platí jich zvláštní stejnokrojové předpisy.

Prozatímní předpisy pro mužstvo

Postupně budou přidělovány jednotlivým vojenským oddílům barety; kde se tak nestalo, budiž do té doby nošena čepice starého vzoru. Nositi nové čepice v e s l u ž b ě jest dovoleno přechodně pouze oddílům, jimž to bylo zvláště přiznáno (hradní setnina, automobilisté a vojenští zřízenci MNO. apod.). Táž ustanovení platí pro nošení ostatních součástek nového stejnokroje.

Jednotliví velitelé pečujte o to, aby výložky a distinkce na stejnokrojích starého vzoru u oddílů, kde byl zaveden baret, byly podle možnosti a zásob předělány přesně podle nového předpisu.

Jest dovoleno nositi pouze bluzy u krku zapjaté, bez viditelného límečku a kravaty. Nositi bluzy otevřené a důstojnické řemeny (tzv.americké) jest mužstvu zakázáno. Nositi civilní kalhoty ke stejnokroji je nepřípustné. Výložky a distinkce na plášti jako u bluzy. Plášť nosí se zavřený, tj. zapjatý až ke krku. Mimo službu vně kasáren nosí se opasek na bluze; při vycházce v plášti - na plášti. Mimo službu jest dovoleno mužstvu nositi stejnokroj přesně podle nového předpisu zhotovený, neb podle shora uvedeného způsobu předělaný. Nositi pouze jednotlivé části nového stejnokroje jest nepřípustno.

Prozatímní předpisy pro důstojníky

Od 1. listopadu t.r. jest nositi mimo službu novou čepici podle předpisu. Tam, kde má oddíl barety, budiž i zařaděnými důstojníky nošen ve službě baret. U bluz sterého vzoru s ležatým nebo stojatým límcem jest upraviti výložky a distinkce podle nového předpisu; rovněž tak u pláště. Výměna knoflíků podle nového předpisu u pláště buď provedena co nejdříve.

Pláštěnky a krátký kožíšek jsou přípustny, krátké pláště zakázány.

Pro důstojníky přidělené službou k vojenským oddílům,¨kterým ještě nebyly vydány nové stejnokroje, platí směrnice, aby ve službě používali v zájmu jednotnosti pokud možno stejnokroje starého vzoru (barety). Nositi kožený pás (tzv.americký) smějí pouze důstojníci a praporčíci. Nositi ostruhy jest dovoleno pouze těm, kdo jsou k tomu oprávněni.

Všeobecné ustanovení

Příslušníkům speciálních oddílů (kulometčíci, telefonisti, letci atd.) - důstojníkům i mužstvu - jest dovoleno nositi odznaky podle nového předpisu (proužky na rukávech); jiné odznaky jsou nepřípustné.

MNO. vyzývá všechny příslušníky čs.armády, aby se vyvarovali výstředností a ješitností ve vojenském stejnokroji (např.nositi polobotky a barevné punčochy, bičíky k salonnímu úboru apod.)

Čj. 3117 přes . voj. ze dne 27./9. 1919



VV z r. 1921, čl. 214.

Mírová ženijní výzbroj zákopnických pěších čet v době přechodné.

Výnos čj, 54.000 org. ze dne 31. července 1920 stanoví početné mírové stavy pěchoty pro přechodnou dobu - t. j. do vydání organizačního předpisu pro čs. pěší vojsko.

Dle tohoto výnosu je jednotný početný stav zákopnické pěší čety kromě velitele:
1 četař,
1 desátník,
1 svobodník,
18 střelců.

Pojezdné ženijní výzbroje v míru není, systemisovaná nosná ženijní výzbroj je vypsána v příloze 1. Způsob nošení je týž jako u ženijního vojska.

Ženijní oddělení MNO. přidělí tuto výzbroj všem pěším plukům, horským a hraničářským praporům. Žádosti o příděl nebuďtež předkládány.

Čj. 427.552 žen. ze dne 9./4. 1921.



VV z r. 1922, čl. 150.

Šňůra pro pobočníky.

Důstojníci vojenské kanceláře presidenta republiky, pokud konají službu pobočníků presidenta republiky, a pobočníci ministra národní obrany nosí šňůru pro pobočníky, zhotovenou ze stříbrné, 6 mm silné šňůry; tato se skládá se z pletené šňůry náprsní a pažní smyčky; na pletenou náprsní šňůru jsou připevněny dva postříbření, 8,5 cm dlouhé závěsy.

Šňůra se nosí na bluze. :jen při okázalých vojenských slavnostech a při doprovodu presidenta republiky (ministra národní obrany) při přehlídkách nosí se také na vrchní části stejnokroje (na plášti).

Pažní smyčka se navlékne na pravé rameno, položí se pod ramení pásku a zapne se, aby se neposouvala, stiskacím knoflíkem, který jest přišit pod ramenní páskou, načež se podstrčí pletená šňůra se závěsy pod pravé rameno a zapne se na prvý knoflík bluzy neb na první pravý knoflík pláště.

Čj. 15/6050 oděv. ze dne 22./3. 1922.



VV z r. 1922, čl. 151.

Límcové odznaky

Pro hraničářské prapory a veškeré horské útvary stanoví se límcové odznaky.Odznak pro hraničářské prapory představuje psí hlavu, pro horské útvary sokola.

Odznaky jsou raženy z bronzového plechu, černě patinované, opatřené bodci k připevnění a nosí se na výložkách bluzy a pláště, hlavami k sobě.

Odznaky pro mužstvo a gážisty jsou stejné.

Čj. 597.526 oděv. ze dne 27./3. 1922.



VV z r. 1922, čl. 181.

Bluza - nový tvar.

Bluza jest zhotovena z vlněné látky barvy khaki a skládá se ze dvou přednic, zadku, dvou rukávů, límce, dvou náprsních a dvou spodních kapes.

Pravá přednice jest uvnitř na předním okraji podšita plátěnou, 8.5 cm širokou podsádkou.

Na pravé přednici jest 6 zinkových, černě lakovaných knoflíků, horní jest vzdálen 6 cm od horního a 7 cm od předního okraje, spodní 6 cm od předního i spodního okraje, ostatní knoflíky jsou přišity ve stejných od sebe vzdálenostech.

Na vnitřní okraj levé přednice jest našita 4.5 cm široká a plátnem podšitá lišta se šesti obšitými dírkami.

Přednice mají po jedné náprsní kapse soukenné a po jedné boční plátěné; otvory kapes kryjí patky.

Náprsní kapsa se zapíná na knoflík, přišitý na přednici.

Rukávy mají dva švy. Na každém rameni jest ramenní páska zapiatá na malý knoflík.

Límec jest dvojitý, stojatý, skládá se z vrchního a spodního dílu a zapíná se na dva háčky.

Přesné rozměry bluzy obsahuje popis, schválený výnosem MNO. čj. 580.515 oděv.

Pro rozměry pásků ramenních, výložků, umístění distinkcí, čísel a různých odznaků jest rozhodující služební předpis Ho-1.

Bluzu nosí všichni příslušníci čs. branné moci.

Bluza důstojnická, předepsaná služebním předpisem Ho-1, se tímto výnosem zrušuje; gážisté ji donošují až do odvolání, při pořizování nové bluzy buď tato zhotovena podle uvedeného tvaru.

Bluza pro gážisty může býti z česané příze, i s podšívkou barvy khaki neb šedou, a místo zinkových knoflíků možno upotřebiti i kostěných.

Poznamenati ve služebním předpise Ho-1.


Čj. 598.714 oděv. ze dne 27./4. 1922.



VV z r. 1922, čl. 249.

Úřední pečeti.

Ministerstvo vnitra na upozornění mincovny v Kremnici žádá, aby se voj. úřady a útvary řídily při objednávání kovových pečetidel platnými předpisy.

Z přípisu ministerstva vnitra je zřejmo, že vojenské úřady a útvary nevědí, jak má správně vypadati pečetidlo. Pro informaci otiskujeme zvětšený obrázek pečetidla a jeho stručný popis:

Pečeť jest o průměru 36 mm a má uprostřed malý státní znak, kolem něhož je v kruhu umístěna příslušná legenda v jednom, nebo podle potřeby ve dvou řádcích.

Kovové pečeti pro pečetění voskem zhotovila na úřední příkaz státní mincovna v Kremnici tak, že ponechala na nich volné místo pro příslušné nápisy. Tyto nápisy na jednotlivé pečeti musí dáti státní úřady vyraziti od místních rytců, poněvadž státní mincovna nemůže z technických příčin provést této práce. Státní mincovna účtuje pečetidla úřadům po 6 Kč, nečítajíc v to ovšem poštovní dopravy.

Kovových a kaučukových razítek na barvu nemůže státní mincovna zhotoviti, je tudíž třeba, aby se v té věci obrátily státní úřady na soukromé dodavatele, při čemž upozorňujeme, že dosud platí předpisy ministerského nařízení ze dne 22. června 1916, č.204. ř. z. o úředních razítkách.

Čj. 36.274 přes. adm. ze dne 10./6. 1922.



VV z r. 1922, čl. 312.

Důstojnický pás.

Důstojnický pás se skládá z opasku a náprsního řemene, dvou posuvek s polokroužky a dvou závěsných řemínků; pás jest z řemenářské hnědé přírodní kůže svrškové. Opasek jest 5 cm široký a 4 mm tlustý; ostatní řemeny jsou 2 cm tlusté.

Na opasku jest 7 cm vysoká a 4·5 cm široká mosazná přezka s dvěma jazýčky.

V délce 50 cm od levého okraje jest na rub opasku nalepena slabší kůže, která jest sešita s opaskem čtyřmi řadami stehů. Mezi opasek a slabší kůži jsou všity dva 2·5 cm široké řemínky s mosaznými polokroužky, první asi 14 cm, druhý asi 35 cm od levého okraje, na které jest dvěma mosaznými knoflíky zapiat náprsní řemen.

Mezi přezkou a prvním úzkým řemínkem s polokroužkem je na opasek navlečena posuvka.

Náprsní řemen jest 2·5 cm široký a skládá se ze zápinky a zápřezku s mosaznou přezkou; zápřezek náprsního řemene má jednu koženou průvlečku a jednu koženou posuvku a 4 cm dlouhou ocelovou karabinku.

Na závěsné řemínky se připíná šavle. Odepne-li se šavle, zapne se velký konec zadního závěsného řemínku na první posuvku s polokroužkem; je-li šavle odepiata, zůstane přední závěsný závěsný řemínek na šavli.

Při polní službě se navlékne na pás závěsník pro bodák; dříve však se sejmou s opasku obě posuvky s polokroužky a zadní závěsný řemínek.

Důstojnický pás jest předepsán pro veškeré důstojníky, důstojnické čekatele v hodnosti rotmistra a rotmistry z povolání; nosí se v poli, v míru pak při přehlídkách, cvičeních, při inspekční a strážní službě a při příležitostech, kdy jest předepsáno nositi šavli, na vrchní části stejnokroje. Při kancelářské službě a mimo službu se nosí pás na bluze pod pláštěm.

Čj. 602.860 oděv. ze dne 23./8. 1922.



VV z r. 1923, čl. 164.

Zavedení chranítka na mapy u dělostřelectva.

Pro dělostřelectvo stanoví MNO. "Chránítko na mapy, úpl. vz. 23". Chránítko na mapy je kožené a skládá se z kožených desek s 2 celuloudovými listy a z 1 řemínku s 2 karabinkami. Mimoto jest v chranítku na mapy uložena bílá celuloidová vložka na zápisy. Chránítko na mapy, úplné vz. 23 zařaďuje se do rubriky 24 výstrojních předpisů pro dělostřelectvo a stanoví se pro ně toto pojmenování:

Chránítko na mapy, úplné vz. 23.

Bude jím podělen u dělostřelectva každý důstojník zbraní. Útvary se vyžádají potřebného množství ve čtvrtém prelimináři, a to pro mírový počet důstojníků zbraní.

Chránítka na mapy budu potom útvarům postupně přidělena.

Čj. 449.902 mat. ze dne 27/3 1923.



VV z r. 1923, čl. 215.

Návod, jak určovati velikost obuvi měrou na nohy.

Vojenská obuv jest rozdělena na 20 velikostí a na 8 délkových skupin.

 
Velikost
1  
patří do
1.
delkové skupiny
2 a 3 2.
4, 5 a 6 3.
7, 8 a 9 4.
10, 11 a 12 5.
13, 14 a 15 6.
16, 17 a 18 7.
19 a 20 8.

Totéž rozdělení je též na míře.

Třeba-li zjistiti velikost obuvi, položíme obnaženou pravou nohu na míru tak, že se patou dotýkáme patové obruby, palec nohy položíme na mosaznou destičku a tělo držíme vzpřímeno.

K špičce palce přisuneme pravítko kolmo k stupnici, potom sestoupíme z prkénka a zjistíme dílku. Délka činí např. 28.5 cm. Délka nohy 28.5 cm patří podle stupnice do 3. délkové skupiny.

Pak změříme objem bříška chodidla. Volně visící obnaženou nohu obepneme plátěnou měrou přes bříško u kořene palce a malíčku; míru mírně přitáhneme. Objem bříška chodidla je například 27 cm. Pro nohu těchto rozměrů určuje stupnice na prkénku měřiče obuv velikosti 4.

Jiný příklad: délka nohy jest 28.5 cm, patří podle stupnice do 3. délkové skupiny, objem bříška26 cm, velikost obuvi 5. Podobně si počínáme u ostatních velikostí.

Míra na nohy jest zhotovena z dubového prkénka. Na vrchní ploše vpředu jest mosazná destička se stupnicí.

K zadní části destičky jest připevněna patová obruba ze zinkového plechu, 6 cm vysoká.

Tyto míry, vyžádané intendancemi zemských vojenských velitelství na výnos MNO. č. 601.885 oděv. z r. 1922, byly objednány a budou v brzkém času tělesům bezplatně přidělovány.

Každé hospodářské zprávě náleží jedna míra na nohy.

Další objednávky mimo bezplatný příděl zasílají hospodářské zprávy vojenskému oděvnímu skladu čís. 1 v Brně. Cena měr, vydávaná mimo příděl zdarma, činí 9 Kč a jde na vrub paušálu hospodářských zpráv.

Čj. 602.194 s. o. 41. odděl. ze dne 12/5 1923.



VV z r. 1923, čl. 547.

Šavle pro důstojníky a rotmistry.

Šavle pro důstojníky a rotmistry má tyto hlavní části: čepel, jilec a pochvu.

Čepel jest z oceli, klínovitého průřezu a je po délce mírně zahnuta. Ostří čepele není broušeno. Čepel vybíhá nahoře ve stuhu, která ji spojuje s jilcem.

Jilec slouží k uchopení a ovládání šavle a ochraně pěsti. Skládá se z rukojeti s kroužkem, hřbetu rukojeti, koše s šroubku rukojeti.

Rukojeť je z bukového dřeva a je potažena povlakem z rybí kůže, který je přitažen drátkem, Nahoře je rozšířena v hlavici a od hlavice dolů má žebra k pohodlnějšímu držení. Pod posledním spodním žebrem přiléhá kroužek rukojeti.

Hřbet pokrývá zadní stranu rukojeti.

Koš je na straně od těla odvráceně rozšířen a vyklenut. Vyklenutá částce na třech místech vyříznuta, takže tvoří tři obloukovité proužky. Vzhůru se koš zúžuje v luk, upevněný ke konci stuhy. Spodní konec je svinut a vyplněn.

U šavlí pro důstojníky je vnější plocha koše zdobená celá stylizovanou lipovou ratolestí; uprostřed je malý státní znak.

Šroubek rukojeti je shora našroubován do hřbetu rukojeti a zakrývá zanýtovaný konec stuhy.

Pochvy je z ocelového plechu a je přizpůsobena svým tvarem tvaru šavle. Na pochvě jsou tyto součástky: obústek, horní a dolní kroužek a patka.

Obústek je vsazen do ústí pochvy a vybíhá uvnitř ve dvě pružná péra, udržující šavli v pochvě.

Horní kroužek má na vnitřní straně podlouhlé oko, postavené šikmo vzhůru směrem k ostří šavle. Dolní kroužek má vzadu oválné oko, postavené směrem pochvy. Dolní konec pochvy je rozříznut a do něho je vsunuta a zaletována patka.

Všechny vnější plochy šavle a pochvy jsou leskle niklované. Délka šavle se řídí výškou postavy a dosahuje, je-li zavěšena, ke kotníku levé nohy.

Upevnění šavle na řemen bylo předepsáno výnosem MNO. čj. 602.860 oděv. ze dne 23/8 1922, uveřejněném ve Věst. věc. 1922, č. 45, čl. 312.

Na koši je upevněn třapec. Upevňovací pásky jsou dlouhé 41.5 cm (bez třapce). Třapce na šavle pro důstojníky jsou střídavě pleteny z dracounu lesklého a nelesklého.

Generálové nosí střapec zlatý, ostatní důstojníci stříbrný a rotmistři červený, ze safiánové kůže.

Šavle se nosí při všech vojenských cvičeních, při přehlídkách, v inspekční a strážní službě, při osobním představování a podle potřeby i při všech ostatních služebních výkonech. Momoto i při všech representačních příležitostech, které nenáležejí přímo k služebním výkonům.

Šavlemi budou poděleni všichni aktivní důstojníci a rotmistři a bude jim ponechána po celou dobu jejich aktivní služby. (Šavle budou útvarům atd. přiděleny po dodání MNO. samým a proto jich neurgujte.)

Za udržování šavlí je každý důstojník a rotmistr osobně odpověden.

ČJ: 452.812 děl. a zbroj. mat. ze dne 30/10 1923.



VV z r. 1923, čl. 578.

Vydání legitimačních lístků.

MNO. vydává vzor legitimačního lístku.

Účel. Legitimačního lístku se užívá ke zjištění totožnosti osob mobilisované armády a k zápisu důležitých změn, pokud jde o přeložení od jedné zbraně nebo služby k jiné, o přemístění od útvaru k útvaru, o změnu hodnosti a udělení vyznamenání.

Popis. Legitimační lístek (viz připojený vzor) jest dvojím dírkováním rozdělen na 3 části. Prvou se lístky patřící osobám, které jsou vtěleny do kmenových částí, nalepí na 3. stranu kmen. listu pro část. Druhá část jest vlastní legit. lístek, třetí část, zemře-li voják, se odtrhne podle poznámky na této části lístku uvedené.

Vyplnění. Legitimační lístky se připravují již v míru pro každou voj. osobu kmenového počtu.

Prvých 10 vodorovných rubrik na přední stránce a třetí část na zadní stránce vyplňuje se zásadně tuší.

Další rubriky na přední stránce se vyplňují při mobilisaci a podle potřeby pokud možno také tuší; není-li po ruce, dobrým inkoustem. Špatných inkoustů, inkoustových tužek nebo razítek je zakázáno.

V legitimačním lístku nesmí býti škrtáno. Je.li zapotřebí opravy, jest napsati nový legit. lístek. V poli, kde není inkoustu po ruce, lze psáti na zadní stránce inkoustovou tužkou.

Legitimační lístky, jichž prvá stránka byla v poli z nutných důvodů napsána tužkou, buďte při nejbližší příležitosti vyměněny za lístky, které jsou psány trvalým způsobem.

Způsob nošení. Legitimační lístek se ukládá (když byl složen podle značek na zadní straně lístku) do zvláštního mosazného pouzdra. To pak se zavěšuje kolem krku tak, aby bylo mezi košilí a bluzou neb mezi vestou a bluzou.

Způsob upotřebení. Legitimačním lístkem musí býti opatřeny veškeré mobilisované voj. osoby a veškeré civilní osoby, které jsou přiděleny armádě v poli. Raněným a nemocným nesmějí býti legit. lístky odnímány. Padlým a zemřelým odnímá legit. lístky důstojník nebo rotmistr, určený ke zjištění totožnosti těchto osob jako 1. svědek za přítomnosti ještě jedné osoby, která je druhým svědkem, krátce před pohřbením. Úmrtí stvrzuje řečený gážista a svědek svým podpisem, k němuž připojí svou hodnost a kmen. příslušnost. 3. část legit. lístku třeba odtrhnouti a vložiti nazpět do legitimační schránky, s kterou se mrtvola pohřbí.

Zbylý legitimační lístek s podpisy svědků o úmrtí a označením dne a místa pohřbení jest právoplatným dokladem o úmrtí osoby, jíž patřil, a předkládá se osobě, vedoucí úmrtní matriky k dalšímu opatření podle předpisu o voj. matrikách.

Uložení v míru. Pouzdra pro mírový početní stav jsou uschována ve skladech hosp. správ, pro záložníky v augment. skladech.

Legitimační lístky u kmenových částí jsou vlepeny do kmenových listů pro část.

U kmenového (náhradního) tělesa jsou uloženy podle ročníku odvodu a čísel kmen. listů ve zvláštních krabicích.

Příděl tiskopisů a pouzder. Potřebné tiskopisy přidělí MNO. kmenovým tělesům pro celý kmenový počet. ZVV. dostanou zálohu pro event. další potřebu kmen. těles, a to ZVV. Praha 15.000, ZVV. v Brně 10.000, ZVV. v Bratislavě 12.000 a ZVV. v Užhorodě 3.000; divisní velitelství dostanou po 200 jako vlastní zálohu.

Nejdříve vyplňte legitimační lístky pro odvodní ročníky 1915 až po ročníky nejmladší incl. pak pro osoby starší, které jsou poděleny určovacími lístky. Teprve potom připravte legitimační lístky pro starší ročníky I. zálohy, avšak jen do odvodního ročníku 1906. Pro osoby starší legit. lístky nevyplňujte. Neupotřebené lístky tvoří zálohu. Z ní přidělte každé jednotlivé kmenové části legit. lístky pro celý kmenový počet a nadto 20% zálohu. Tuto pak doplňujte vždy podle potřeby, neboť tvoří zároveň mobilisační potřebu. Část ji berou s sebou do pole.

Pouzdra pro legitimace pro mírový početní stav přidělí 41. odděl. MNO. bez odpisu oděvních jednotek.

Intendance ZVV., divisí, horských a jezdeckých brigád vyžádá si do 31/3 1924 potřebné množství pouzder pro podřízené útvary a ústavy.

Augmentační zásoby pouzder na legitimace doplní 41. odděl. MNO. v roce 1924, jakmile dostane přehledy přebytků a úbytků augmentačních zásob.

Čj. 36.274 přes. adm. ze dne 10./6. 1922.



VV z r. 1924, čl. 4.

Jezdecké boty bez holínkové podšívky.

Poněvadž se jezdecké boty bez holínkové podšívky, přidělené některým útvarům na zkoušku, osvědčily ve škole pro výcvik vojenských psů, u ženijních pluků a u vodního praporu, zavádí je MNO. u těchto útvarů.

Jezdecké boty bez holínkové podšívky se zhotovují ve 20 velikostech a nosí se při cvičeních a v poli, při ostatních pak příležitostech střevíce a ovinovačky.

Z počtu střevíců, preliminovaného na rok 1924, mohou útvary, pro které je tato obuv systemisována, odebrati potřebné množství těchto jezdeckých bot.

Vojenský oděvní sklad číslo 1. v Brně vydá je po schválení prelimináře na přejímací doklady od příslušných hospodářských správ. Za příděl netřeba zvláště žádati.

Odebraný počet střevíců a jezdeckých bot bez holínkové podšívky nesmí přesahovati preliminovaného množství.

Sestavujíce přehledy přebytků a úbytků augmentačních zásob, pamatuje na tuto nově zavedenou obuv.

Do augmentačních zásob budou tyto boty přiděleny až v roce 1925.

Podle tohoto ustanovení opravte Věstník věc. 1921, č. 56, příl. 6 na str. 498.

Čj. 608.619/41. odděl. s. o. ze dne 15/12 1923.



VV z r. 1924, čl. 15.

Lehké střevíce.

Lehké střevíce jsou předepsány pro vojáky, kteří trpí otlačeninami atd., zejména pak trvalým, přílišným pocením nohou, a vydávají se jim na lékařské dobré zdání v záznamu chorých nebo v zápisníku o lékařských prohlídkách.

Lehké střevíce se nosí jen v míru.

Jezdecké pluky udržují v mírových zásobách obuvi po 15% lehkých střevíců a ostatní útvary a ústavy po 20%.

Poznamenejte v příloze 6 k výnosu čj. 581.076 oděv., Věst. věc.1921, č. 56

Čj.609518/41.oděl.s. o. z r. 1923, ze dne 2/1 1924.



VV z r. 1924, čl. 28.

Rozdělení sumek podle tvaru a podle toho, pro které útvary jsou předepsány.

Sumky, užívané v armádě jsou těchto vzorů:
vz. I, dvojdílná sumka na puškové náboje do pušky vz. Manlicher,
vz. II, trojdílná sumka na puškové náboje do pušky i do karabiny vz. Mauser,
vz. III, jednoduchá sumka na puškové náboje do pušky i do karabiny vz. Manlicher, s polokroužkem na hák torbového řemení,
vz. IV, jednoduchá sumka na puškové náboje do pušky i do karabiny vz. Manlicher, bez polokroužku na hák torbového řemení.


Z těchto sumek je předepsán:
vz. I pro mužstvo, vyzbrojené puškou vz. Manlicher,
vz. II pro mužstvo, vyzbrojené puškou nebo karabinou vz. Mauser,
vz. III pro mužstvo, vyzbrojené karabinou vz. Manlicher, kromě jezdectva,
vz. IV pro mužstvo jezdectva, vyzbrojené karabinou vz. Manlicher.

Není závadou, ponechá-li si útvar, jehož mužstvo je vyzbrojeno puškou vz. Manlicher, místo sumek vz. I sumky vz. III a naopak zase mužstvo útvaru, vyzbrojené karabinou vz. Manlicher, místo sumek vz. III sumky vz. I, vyjma u jezdectva.

Útvary, mající v mírových a augmentačních zásobách kožené sumky, které jim podle předešlého rozdělení nepatří, hlásí jejich množství nadřízené intendanci ZVV., jež pak provede výměnu mezi jednotlivými útvary.

Po výměně sumek hlásí hospodářské správy, kterým je svěřeno dozírati nad augm. sklady a říditi je, přímo MNO., 41. odděl., do 28. února 1924 zásobu, přebytek a úbytek kožených sumek augmentačních zásob podle druhu a zásobu a přebytek mimo to ještě podle hodnot (10/10, 8/10, 5/10).

Čj. 609.467/41. odděl. s. o. z r. 1923 ze dne 2/1 1924.



VV z r. 1924, čl. 64.

Památní odznak pro diplom. důstojníky gen. štábu, absolventy čs. válečné školy v Praze.

Pro diplomované důstojníky gen. štábu, absolventy válečné školy v Praze, stanoví se zvláštní památní odznak.

1. Tvar a velikost památního odznaku podle obrázku.

2. Popis památního odznaku.

Památní odznak je zhotoven z neoxidovaného stříbra, lev se srovnává přesně s malým znakem republiky a je podložen červenou emailovou deštičkou.

3. Význam památního odznaku.

Památní odznak je upomínkou na úspěšné absolvování válečné školy v Praze. Stužka nese nápis s "jménem" ročníku a rok absolvování válečné školy v Praze. Např.: "Štefánkův ročník 1922", "Fochův ročník 1923" apod. Nemá-li ročník zvláštního "jména", označí se toliko rok absolvování a na stužce bude nápis: "Válečná škola".

4. Udělování památního odznaku:

a) památní odznak udělí generál náčelník hlavního štábu na návrh velitele válečné školy v Praze těm řádným absolventům válečné školy, kteří po úspěšných závěrečných zkouškách byli uznáni hodnými, aby dostali diplom důstojníka gen. štábu,

b) absolventi jiných válečných škol než čs. válečné školy v Praze nemají nároku na udělení tohoto památního odznaku, a právě tak ani hospitanti na válečné škole v Praze

c) památní odznak se přiznává osobě nositele.

5. Nošení památního odznaku.

Památní odznak jest nositi na bluze na pravé straně prsou, uprostřed našité kapsy.

Nositi památní odznak na svrchním šatě (plášti, pláštěnce, koženém kabátě) je zakázáno.

Diplom. důstojníci generálního štábu, absolventi válečné školy v Praze, jsou-li zároveň polními piloty neb pozorovateli a mají nárok na pilotské (pozorovatelské) odznaky podle Věst. věc. 1923, č.54, čl. 474 nosí je v tomto pořadí: památní odznak generálního štábu a pod ním odznak pilotský (pozorovatelský); absolventi cizích válečných škol, kteří snad nabyli obdobných cizích odznaků, nosí tyto pod památním odznakem válečné školy v Praze. Mají-li tito důstojníci generálního štábu zároveň i nárok na pilotský (pozorovatelský) odznak, nosí domácí odznaky v jedné řadě (památní odznak válečné školy v Praze vpravo) vedle sebe a odznak zahraniční pod nimi.

6. Zhotovení památního odznaku.

Památní odznak zhotoví fa.Karnet a Kysela v Praze -Žižkově, Husova tř. čís. 46.

Cenu za odznak hradí každý sám ze svého. Cena za jeden kus asi 110,- Kč.

7. V budoucnosti objedná velitel válečné školy v Praze vždy předem potřebný počet památních odznaků, uhradí vydání ze školního paušálu a dá vybrati při odevzdání památního odznaku absolventům částku za památní odznaky.

8. Diplomovaní již důstojníci generálního štábu, absolventi válečné školy v Praze, objednají si památní odznak přímo u výše uvedené firmy.

Čj. 608.619/41. odděl. s. o. ze dne 15/12 1923.



VV z r. 1924, čl. 124.

Příděl lehkých střevíců.

První příděl lehkých střevíců dostanou vojenské útvary a ústavy bez odpisu oděvních jednotek.

Potřebu pro předepsaný mírový početní stav podle Věst. věc. 1924, č. 2, čl. 15 zjistí dotyčné těleso a vyžádá si přídělu u příslušné intendance.

Intendance přezkoumá žádanky, a pokud jsou lehké střevíce v augmentačních zásobách podřízených těles, přidělí je žádajícímu útvaru (ústavu).

Potřebu lehkých střevíců, nehrazenou augmentačními zásobami, vydá vojenský oděvní sklad č. 1 v Brně žádajícímu tělesu na kvitanci, přezkoumanou a ověřenou od příslušné intendance ZVV., divize nebo horské nebo jezdecké brigády.

Tělesa, která odebrala lehké střevíce na první příděl na vrub účtu oděvních jednotek, připíší si na svůj prospěch v účtu oděvních jednotek počet oděvních jednotek připadající na r. 1924.

Lehké střevíce se neukládají do augmentačních zásob.

Čj. 1942/40. odděl. s. o. ze dne 28/2 1924.



VV z r. 1924, čl. 153.

Zhotovení spinek ke kalhotám.

Dodatkem k výnosu čj. 607.941/41. odděl. ze 24/10 1923 (Věst. věc. 1923, č. 55, čl. 497), povoluje MNO z nedostatku příhodné látky a na dobu přechodní, aby útvary zhotovovali spinky především z vybrakovaných součástek oděvu barvi khaki.

Nezáleží na tom, budou-li spinky celé z vlněné látky nebo ze lněné, či svršek z látky vlněné a podšívka ze lněné.

Nemají-li útvary k zhotovení spinek takových odpadků, požádají v roce 1924 podle výnosu čj. 603.615/41. odděl. z r. 1922 u voj. oděvního skladu čís. 1 v Brně o příděl lněné látky na letní stejnokroje.

Žádanky o příděl látky za hotové i kvitance musí býti přezkoumány a ověřeny od intendance zem. voj. velitelství nebo divise nebo horské nebo jezdecké brigády.

Poněvadž není látky nazbyt, nechť žádají útvary v roce 1924 jen za nejnutnější potřebu.

Příští léta si vyžádají útvary látky na spinky prelimitářem, pokud jim nevystačí odpadky z vybrakovaných součástek oděvů.

Na pár spinek, 8 cm širokých, 35 cm dlouhých, je potřebí 16,3 m látky na letní stejnokroje 86 cm široké.

Metr látky stojí podle Věst. věc. 1923, č. 63, čl. 600, příloha, běž. čís. 207, 20 Kčs.

Čj. 2329/40. odděl. s. o. ze dne 11/3 1924.



VV z r. 1924, čl. 207.

Cvičné náboje "Mauser" s dřevěnými střelami - bezpečná vzdálenost.

Aby se předešlo nebezpečnému zranění součástkami dřevěné střely, nařizuje MNO. zastaviti palbu proti živým cílům na vzdálenost 50 m (70 kroků, střílíme-li z pušky "Mauser" cvičným střelivem s dřevěnými střelami.

Čj. 4478/16. odděl. z 1/4 1924.



VV z r. 1924, čl. 225.

Adaptace závěsníků pro bodáky

Závěsníky pro bodáky japonského původu, které jsou v zásobách u některých útvarů, adaptují útvary:

Ad I.

  1. na závěsníky pro bodáky k pušce Mannlicher,
  2. na závěsníky pro krátké bodáky k pušce vz. 23,
  3. na závěsníky pro dlouhé bodáky k pušce vz. 23 s ostřím k hlavni,

adaptováním otvoru na   p ř e d n í   straně závěsníku (viz obr.1).

Ad II.

  1. na závěsníky pro dlouhé bodáky k pušce vz. 23 s ostřím odhlavně,
  2. na závěsníky pro originální bodáky "Mauser" (úzké - 52 cm dlouhé)

adaptováním otvoru na   z a d n í   straně závěsníku (viz obr.2).

Popis adaptace

Při adaptaci třeba odstraniti zásadně u závěsníků pro bodáky zápřezky se zápinkou (těchti lze upotřebiti v mírových zásobách).

Při adaptaci dle obr. 1 vyřízne se 10 mm od horního okraje přední části závěsníku pro bodák otvor pro nosec k pochvě pro bodák tak, že výřez je dolů půlkruhovitý (průměr 13 mm).

Při adaptaci dle obr. 2 vyřízne se tentýž otvor, ale 10 mm od spodního okraje vejčitého otvoru na zadní straně závěsníku.

Na adaptaci závěsníku japonského původu na závěsníky pro originální bodáky "Mauser" nelze tu pomýšleti, poněvadž originální bodák "Mauser" je příliš široký a nelze ho vzunout do závěsníku.

Voj. útvary přepracují postupně podle tohoto výnosu všechny závěsníky japon. vzoru, které jsou jak v mírových, tak i v augmentačních zásobách, vydají z inventáře (z účtu augmentačních zásob), adaptují je a vezmou pak do příjmu v témže inventáři jako závěsníky buď ad I neb ad II.

Pušky uvedené ad I b), c) a II a) budou voj. útvarům během doby vydány.

Čj. 656/40. odděl. s. o. z 5/4 1924.



VV z r. 1924, čl. 237.

Vysoké boty bez podšívky.

MNO. zavádí u železničního pluku vysoké boty bez podšívky.

Jinak zůstávají ustanovení výnosu čj. 608.619/41. odděl. s. o. z 15/12 1923 (Věst. věc. 1924, č. 1, čl. 4) v platnosti.

Byly-li střevíce pro rok 1924 preliminované, již z vojenského oděvního skladu čís. 1 v Brně odebrány, povolí MNO. na žádost pluku uložiti je do augmentačních zásob a přidělí místo nich vyžádaný počet vysokých bot bez podšívky.

Čj. 4034/40. odděl. z 16/4 1924.



VV z r. 1924, čl. 536.

Upotřebení zimního prádla.

Až do vyčerpání zásob zimního prádla (košil, podvlékaček, onucí a ponožek) buď jimi poděleno mužstvo 1.října; nováček dostane jen jednu tuto soupravu; jako druhou dostane normální prádlo a 2 páry obyčejných onucí (Věst. věc. 1923, č. 26, čl. 195).

Ve vojenském oděvním skladu čís. 1 v Brně jsou ještě v zásobě zimní košile (flanelové) a vlněné a bavlněné ponožky;jmenovaný ústav je bude vydávati až do vyčerpání zásob takto:

  1. flanelové košile na nejbližší příděly;
  2. na přidělené množství onucí 1/3 ponožek vlněných, 1/3 ponožek bavlněných a 1/3 onucí;
  3. po vyčerpání zásob vlněných ponožek, 2/3 ponožek bavlněných a 1/3 onucí.

Nestačí-li zásoby zimního prádla u jednotlivých těles, aby se jimi podělilo mužstvo k 1. říjnu, přidělí intendance ZVV. Scházející součástky zimního prádla z augmentačních zásob ostatních útvarů (ústavů) jí podřízených na vrub účtu oděvních jednotek.

Čj. 7528/40. odděl. z 9/9 1924.



VV z r. 1924, čl. 539.

Pláště (kožichy) a přezůvky pro stráže.

1. V zimě dostane stráž plášť (kožich) pro stráže, a bude-li třeba, i přezuvky.

Pro vojína na stráži v odlehlých místech musí býti tato zásoba:

  1. Jeden plášť (kožich) pro stráže a
  2. v místech, kde toho vyžaduje drsné počasí, jeden až dva páry přezuvek.

2. ZVV. Určí, pro které stráže mají býti v zásobě pláště (kožichy) pro stráže a pro které též přezuvky.

Posádková velitelství určí stráže, které smějí používati těchto chránítek ve dne i v noci a které jen v noci.

Velitelé stráží jsou odpovědni, že stráže použijí plášťů (kožichů) jen při drsném počasí, přezuvek jen v tuhé zimě.

3. Přezuvky si obuje vojín zpravidla na strážnici, plášť (kožich) pro stráže převezme teprve na místě samém od svého předchůdce.

4. Pláště (kožichy) pro stráže přiděluje MNO. z vojenského oděvního skladu, přezuvky pořídí na rozkaz posádkového velitelství ta tělesa posádky, kterým přináleží též oprava plášťů (kožichů) a přezuvek pro stráže.

Na přípravy k výrobě přezuvek přísluší paušál 20 (dvacet) Kč za 1 pár; kromě toho potřebné odpadky dodají tělesa zdarma.

5. Pláště (kožichy) pro stráže a přezuvky, které se normálním používáním zcela opotřebovaly, předložte k vybrakování důstojníku intendantstva, až bude v posádce přítomen.

Tento důstojník zařídí, aby nepotřebné pláště (přezuvky) byly v jeho přítomnosti rozpárány (rozřezány), a vydá potvrzení pro posádkové velitelství. Na tuto stvrzenku vyžádá si posádkové velitelství náhrady u intendance ZVV.

6. Odpadky z vybrakovaných předmětů přenechejte zdarma tělesům, kterým je svěřena výroba přezuvek.

Správkový materiál, jejž nelze ani získati z nepotřebných věcí, ani dodati z vnitřních hospodářských prostředků, třeba nakoupiti.

Výdaje na výrobu a opravu přezuvek, jakož i na opravu plášťů (kožichů) pro stráže jdou na vrub běžného rozpočtu MNO. (oděv a výstroj) a třeba je na povolení intendance ZVV. vydati z erárních peněz dotčeného tělesa.

7. Posádková velitelství dbají o to, aby uvedené potřeby pro stráže byly bezpečně uloženy, účelně používány, konservovány a udržovány, a vedou je, jakož i došlé bedny (obaly) inventářem dvojmo v evidenci.

Inventář třeba uzavříti koncem každého roku a jeden jeho exemplář s doklady příjmu a vydání zaslati do 10. ledna příštího roku intendanci ZVV. (na příklad za rok 1924 do 10. ledna 1925); druhý exemplář zůstane u posádkového velitelství.

Intendance ZVV. zašle inventář s doklady, jakmile jej prohlédla a opatřila klausulí, do konce ledna vojenské odborné účtárně k censuře.

V inventáři buďte nepotřebné věci vydány na stvrzení důstojníka intendantstva, nově přidělené věci a ušité přezuvky vzaty do příjmu podle nařízení, kterým byl povolen paušál k výrobě přezuvek, a konečně výrobní paušál a částka povolené na opravy provedeny jako průběžné v příjmu i ve vydání.

Stran beden (obalů) platí ustanovení výnosu čj. 605.594/41. odděl. z 20/12 1922 (výnos dostaly všechny intendance).

8. Jestliže se požívá se svolením MNO. místo přezuvek plstěných bot, zjistí intendance ZVV. potřebu pro příští zimu a hlásí ji do konce dubna MNO.; zároveň hlásí i počet chybějících plášťů (kožichů) pro stráže.

Stran evidence, výdaje a opravy plstěných bot platí totéž ustanovení jako o přezuvkách.

9. Pro stráže, které se nepočítají k posádkové službě, obstarávají strážní chranítka, je-li jich třeba, příslušná jejich tělesa z paušálů hospodářských správ.

Čj. 9790/40. odděl. z 5/9 1924.



VV z r. 1924, čl. 654.

Hole pro horské dělostřelectvo.

MNO. zavedlo do výstroje horského dělostřelectva krátké horské hole (sukovice) s bodcem.

Hůl je z bukového dřeva, normální délky, na jednom konci je zahnuta v zobák, na druhém pak opatřena kovaným bodcem a podpěrnou patkou.

Hole mají ulehčit pochod těm orgánům, které jsou pro své zařazení nejvíce namáháni pochodem v horách.

Tyto hole patří k válečnému ústroji, nebo jich může býti použito v míru, vytáhne-li útvar na cvičení v ústroji polním, lehkém polním anebo cvičném a jsou určeny pro zařazené důstojníky a rotmistry zbraní, pro dělovody a velitele muničních odřadů, pro pátrače, desátníky střelby, ordonanční poddůstojníky, spojky a pro telefonisty, čítajíc v to i telefonisty specialisty.

Při pochodech v pozoru jest hůl u jezdců zavěšena na pravé torbové tašce, opěšalí ji drží v levé ruce v ponosu.

Hole mohou býti vydány na lékařský předpis i ostatním zařazeným vojenským osobám, které na pochodu nebo při cvičení ochuravění.

Tento materiál náleží k předepsanému počtu dělostřeleckého materiálu rubriky 43 a předpisuje se podle výměry:

  1. pro velitelství hor. děl. pluku 55 holí, z toho pro mírovou potřebu 7 holí
  2. pro velitelství hor. děl. oddílu 50 holí, z toho pro mírovou potřebu 25 holí
  3. pro velitelství oddílu ve svazku hor. děl. pluku 32 holí, z toho pro mírovou potřebu 5 holí
  4. pro velitelství hor. muničního parku 13 holí
  5. pro horskou kanonovou nebo horskou houfnicovou baterii 41 holí, z toho pro mírovou potřebu 15 holí
  6. pro horskou pěší nebo hor. muniční kolonu 13 holí
  7. pro spojovací četu dl. pluků 201 a 202, 56 holí.
Čj. 5999/26. odděl. z 10/11 1924.



VV z r. 1924, čl. 720.

Přílby z náhražky - zákaz nošení.

MNO. zakazuje nositi přílby z jakékoli náhražky proto, že je předepsána přílba ocelová.

Čj. 10.920/40. odděl. z 2/12 1924.



VV z r. 1925, čl. 18.

Střevíce vz. 24 - zavedení.

MNO. zavádí nový, zlepšený druh střevíců, a to vz. 24.

Tyto střevíce mají proti dosavadnímu druhu (běžné čís. 17 v seznamu součástí oděvu a výstroje, příl. k výnosu čj. 608.997/41. odděl. s. o. z r. 1923, Věst. věc. 1923, č. 36, čl. 600) ještě spodní podrážku.

Podešev je spojena se svrškem od špičky až k podpatku prošívacím stehem. V patě jest podešev spojena se stélkou týmž stehem v mělké drážce.

Střevíce vz. 24 budou vojenským tělesům z vojenského oděvního skladu čís. 1 v Brně vydávány, až budou vyčerpány zásoby dosavadních střevíců (běžné čís. 17); jen horským praporům vydá vojenského oděvní sklad čís. 1 v Brně místo obyčejných střevíců (běž. čís. 17) střevíce vz. 24 již nyní.

Tělesa preliminují obyčejné střevíce (běž. čís. 17)potud, dokud budou v augmentačních zásobách.

Normální doba nošení jednoho páru střevíců vz. 24 stanoví se jeden rok, počet oděvních jednotek 97.

Doplňte seznam součástí oděvu, výstroje atd., příl. k výnosu čj. 608.997/41. odděl. s. o. z r. 1923, Věst. věc. 1923, č. 36, čl. 600, příslušnými údaji pod běžným číslem 17 a.

Čj. 16.471/40. odděl. z r. 1924 z 3/1 1925.



VV z r. 1925, čl. 59.

Zavedení nárameníčku.

Mužstvo, vyzbrojené podle služebních předpisů puškou (karabinou) na rameni nebo řemeni, nosí na pravé ramenní pásce bluzy nebo pláště nárameníček.

Nárameníček je zhotoven ze smotku asi 6,5 cm širokého sukna barvy khaki a má asi 2cm v průměru.

Po délce nárameníku je soukenná 1cm široká průvlečka barvy khaki, její konce jsou našity na stranách nárameníku, obložených soukennými kolečky.

Nárameníček se navléká na pravou ramenní pásku bluzy nebo pláště.

Navlékne-li se nárameníček na ramenní pásku bluzy, neleží ramenní páska na rameni, nýbrž je napjata.

Proto se asi 1cm od malého stejnokrojového knoflíku po ramenní pásku přišije zinkový knoflík, na který se ramenní páska s navlečeným nárameníkem zapne.

Bluzy, které se budou vyráběti v roce 1926, budou již míti delší ramenní pásky a nebude tudíž zapotřebí u nich zinkový knoflík přešívati.

Ramenní pásky u pláště zůstanou nezměněny.

Nárameníčky si zhotoví útvary z vybrakovaných součástí oděvu, a to postupně a podle možnosti.

Výdaje, vzniklé výrobou nárameníčků pro mírové zásoby hradí tělesa z paušálu hospodářských správ.

Niti, potřebné k výrobě nárameníčků pro augmentační zásoby, dále zinkové knoflíky k bluzám, ročník výroby 1925 a v to počítaje, přidělí podřízeným tělesům příslušná intendance ZVV., divise, horské a jezdecké brigády z voj. oděvního skladu 1 v Brně bezplatně, a to:

na 1 bluzu jeden bílý zinkový knoflík, pokud jej útvary nezískají z vybrakovaných oděvních součástí,

k zhotovení jednoho nárameníčku 2 m niti khaki čís. 30 a k našití jednoho zinkového knoflíku ½ m niti khaki čís. 1.

Čj. 13.474/40.odděl. z r. 1925 z 27/1 1926.



VV z r. 1925, čl. 60.

Povlak na šálek.

MNO. zavádí do výstroje muže povlak na šálek.

Povlak je z bavlněné podšívkové látky barvy khaki, má dva látkou podložené průstřihy pro ouška šálku. V zdrhovací obrubě je navlečen provázek.

Povlak na šálek je 16 cm vysoký, 25 cm široký, dno měří 13 cm.

Pro koho je povlak na šálek systemizován, určují přehledy součástí oděvu, výstroje a polního náčiní, které pro jednotlivé druhy zbraní byly nebo budou vydány, anebo příslušné výstrojní předpisy pro příslušné zbraně.

Povlaky na šálky, potřebné pro předepsaný mírový počet, odeberou tělesa z voj. oděvního skladu 1 v Brně do mírových zásob bez odpisu oděvních jednotek na kvitanci, ověřenou příslušnou intendancí ZVV., divise, horské a jezdecké brigády.

Povlaky, potřené pro augmentační zásoby, zapíší útvary (ústavy) do přehledu potřeby a zásob oděvu atd. dnem 31/12 1925.

Čj. 117/40. odděl. z 27/1 1926.



VV z r. 1925, čl. 115.

Šálek s miskou; zavedení nového vzoru a adaptace šálků starého vzoru

MNO. Zavádí místo dosavadního šálku s miskou (obr. 1) nový vzor, který se liší od dosavadního tím, že šálek jest vyšší a miska hlubší a že šálek má širší ouška.

Šálky a misky nového vzoru budou dodány do 31/10 1925 do voj. oděvního skladu 1 v Brně.

Na došlá hlášení, že šálky dosavadního vzoru mají malá ouška, což činí potíže při balení na sedlo, nařizuje MNO.:

1. Intendance ZVV. přidělí šálky a misky starého vzoru, které jsou v augmentačních zásobách jezdectva, dělostřelectva a vozatajstva, do augmentačních zásob ostatních těles.

Překročí-li se takto u některých těles potřeba pro válečný počet, použijí příslušná tělesa přespočetných šálků a misek na preliminované množství.

Za tyto odevzdané šálky a misky starého vzoru přidělí intendance ZVV. v době od 1/11 do 30/11 1925 příslušnému tělesu jezdectva, dělostřelectva a vozatajstva do augmentačních zásob stejný počet šálků a misek nového vzoru z voj. oděvního skladu 1 v Brně.

2. Šálky starého vzoru, které jsou v mírových zásobách jezdectva, dělostřelectva a vozatajstva, upraví příslušné těleso tak, že vymění ouška na šálku za širší (světlosti 31mm).

Ouška světlosti 31 mm vyžádají si příslušná tělesa do 30/4 1925 u voj. oděvního skladu 1 v Brně.

Tento ústav obstará potřebný počet oušek nákupem z volné ruky a vydá je žádajícím tělesům bezplatně.

Čj. 16.585/40. odděl.z r. 1924 z 11/2 1925.



VV z r. 1925, čl. 272.

Určení vzoru ovinovaček.

Ministerstvo národní obrany zabývalo se po delší dobu zkoušením různých druhů ovinovaček, které k tomu konci přidělovalo útvarům.

Ze čtyř druhů ovinovaček, naposledy přidělených, vyhovoval jeden druh, který MNO určuje za vzor definitivní.

Tyto ovinovačky jsou pleteny z vlněné příze, jsou 220 cm dlouhé a 10,5 cm široké. Na jednom konci ovinovačky je železný, černě lakovaný háček, na druhém bavlněná képrová tkanice 44 cm dlouhá, 2 cm široká a na ní je železná, lakovaná sponka.

Aby se tento druh rozeznal od ostatních druhů, označuje se jako vzor 24 a počítá se na 1 pár 17 oděvních jednotek jako na ovinovačky zapsané pod běžným číslem 17 v příl. k Věst. Věc. 1925, č.8, čl.90.

Až do vyčerpání zásob ovinovaček dosavadních druhů vydává je vojenský oděvní sklad na příděly na vrub účtu oděvních jednotek.

Ovinovačky vz. 24, jakož i ovinovačky dosavadního druhu vedou se v účtech a inventářích v jedné rubrice.

Poznamenejte v příloze k Věst. věc.1925, č.8, čl.90.

Čj. 4481/40. odděl. z 11/4 1925.



VV z r. 1925, čl. 595.

Používání řemenů k puškám a karabinám, sumek a závěsníků pro bodák.

A. Řemeny k puškám a ke karabinám.

1. V čs. armádě jest mužstvo provisorně vyzbrojeno puškou vz. 95 a puškou "Mauser", karabinou vz. 95 a "Mauser", v nejbližší době dostane místo těchto zbraní pušku vz. 23 a 24.

Definitivním typem jest puška vz. 24.

Pušky vz. 23 a 24 liší se navzájem zejména tím, že puška vz. 24 má na krku pažby ještě boční poutko.

Řemeny k těmto zbraním jsou:

Pojmenování Používá se pro Poznámka
Řemen k pušce (Mannlicher) vz. 95
(obr. 1)
pušku vz. 95 Lze ho používati jako výpomocné improvisace
pro pušku vz. 23 a vz. 24 k nošení "na řemen".
Řemen k pušce "Mauser" (obr. 2) pušku "Mauser"  
Řemen ke karabině (Mannlicher)
vz. 95 (obr. 3)
karabinu vz. 95 Lze ho použíti bez adaptace pro pušku vz. 24
k nošení "přes záda".
Řemen ke karabině "Mauser"
(obr. 4)
karabinu "Mauser"  
Pěchotní řemen k pušce vz. 24
(obr. 5)
pušku vz. 23 Pušku lze nositi "na řemeni" a (vyjma na koni)
též "přes záda".
pušku vz. 24
Jezdecký řemen k pušce vz. 24
(obr. 6)
pušku vz. 24 K nošení "přes záda".
karabinu vz. 95
kombinovanou
karabinu vz. 95

2. Tělesa preliminují řemeny k pušce vz. 95 místo pěchotních řemenů k pušce vz. 24 a řemeny ke karabině vz. 95 místo jezdeckých řemenů k pušce vz. 24 tak dlouho, pokud mají řemeny k pušce a ke karabině vz. 95 v augmentačních zásobách.

3. MNO. neobjedná vá více řemeny k pušce a ke karabině vz. 95. Vojenský oděvní sklad 1 v Brně vydá až do vyčerpání zásob řemeny k pušce vz. 95 místo pěchotnÍch řemenů k pušce vz. 24. Řemeny ke karabině vz. 95 nejsou ve vojenském oděvním skladu 1 v Brně v zásobě. Na příděl těchto řemenů, který nebyl dosud realisován, vydá jmenovaný ústav dotčeným tělesům jezdecké řemeny k pušce vz. 24.

4. Při přezbrojení těles, která mají nyní pušku nebo karabinu "Mauser", puškou vz. 23 a 24 budou těmto útvarům (ústavům) jak do mírových, tak i do augmentačních zásob až do vyčerpání zásob přiděleny k pušce vz. 23 řemeny k pušce vz. 95 a k pušce vz. 24 řemeny ke karabině vz. 95, tyto ovšem jen potud, pokud budou přebytečné u vojenských útvarů. Jinak dostanou tato tělesa jezdecký řemen k pušce vz. 24.



B. Sumky.

Pro náboje vz. 23 určují se sumky vzor V a VI (obr. 7 a 8).

Do sumky vz. V (obr. 7) lze vložiti 30 nábojů vz. 23, do sumky vz. VI (obr. 8) 15 nábojů i s kartonem.

Nežli budou vydávány sumky vz. V a VI, budou útvary, které dostanou pušku vz. 23 a vz. 24, užívati nadále dosavadních sumek na náboje, totiž vzorů I, II, III a IV (obr. 9, 10, 11 a 12). Do každé přihrádky těchto sumek lze uschovati 15 nábojů vz. 23, ovšem bez kartonu.

Tělesa preliminují sumky vzorů I, II, III a IV místo sumek vzorů V a VI tak dlouho, pokud je mají v augmentačnÍch zásobách. Voj. oděvní sklad vydává až do vyčerpání zásob nejdříve sumky vz. I až IV.

C. Závěsníky.

Závěsníky, kterých se užívá k nošení bodáku na opasku, jsou dvojího druhu. Závěsník obr. 13 (pořadové číslo 113, příl. k Věst. věc. 1925, č. 8, čl. 90) je určen pro bodák vz. 95, závěsník obr. 14 (pořadové číslo 114, příl. k Věst. věc. 1925, č. 8, čl. 90) pro bodák k pušce "Mauser", a to na široký orig. bodák zdéli 50.5 cm.

K puškám vz. 23 a vz. 24 neurčuje se zvláštní vzor závěsníku, nýbrž se bude k těmto puškám používati závěsníků pro bodáky na vz. 95.

Závěsníku pro bodák k pušce "Mauser" lze ovšem používati jako improvisace i pro bodák vz. 95 na pušku vz. 23 a vz. 24.

K dlouhému originálnímu bodáku zdéli 65.6 cm lze používati obou druhů závěsníků, k širokému orig. bodáku zdéli 50.5 cm jen závěsníku pro bodák na pušku "Mauser".

Čj. 4836/40. odděl. z 24/9 1925.



VV z r. 1926, čl. 21.

Odznak pro pomocnou rotu MNO.

Pro pomocnou rotu MNO. a pro všechny štábní jednotky vyšších velitelství (pro tyto jednotky jenom pro vyhlášení mobilisace) stavoví se rukávový odznak, který je z výložkového sukna a má tvar kruhu rozděleného ve tři stejná pole barvy bílé, modré a červené.


Odznak je našit na podložce ze sukna barvy khaki a nosí se rukávě bluzy a pláště uprostřed záloktí.

Potřebné odznaky vyžádá si pomocná rota MNO., intendance zemských voj. velitelství, divisí, horské a jezdecké brigády u 40. oddělení MNO., a to pomocná rota MNO. do mírových zásob, intendance do augmentačních zásob bez odpisu oděvních jednotek; další příděl třeba prelimitovati.

Poznamenejte si v sl. předp. H-IV-1.

Čj. 12.641/40. odděl. z r. 1925 z 11/1 1926.



VV z r. 1926, čl. 50.

Adaptace opasků.

V seznamu součástí oděvu, výstroje atd. (příloha k VV. čís. 8, čl. 90) jsou pod pořadovými čísly 111, 115 a 116 uvedeny různé opasky.

Opasek pro pěší (obr. 1) je zhotoven ze 4.5 cm širokého a na obou koncích zaobleného řemene z jadrné, hnědé a těžké svrškovice. Jeden konec řemene je zahnut dovnitř a v přehybu, který takto vznikne, je zašit hák. Na druhý konec řemene, na jeho vnitřní straně, je našita 34 cm dlouhá a 3.8 cm široká zápinka, která má 10 párů dírek. Na zápinku se zapíná přezka (obr. 2).


Přezka i hák jsou z tombakovaného, hnědě mořeného plechu; na přezce je vytlačen malý státní znak. Opasek pro pěší se vyrábí ve dvou velikostech, a to jeden 113 cm dlouhý, druhý 100 cm.

Opasek pro jezdectvo se zápinkou (obr. 3) je zhotoven z jadrné, hnědé a těžké svrškovice. Na jednom konci je v přehybu zašita železná pocínovaná přezka s válečkem a průvlečka; pod opaskem je kožená podložka. Druhý konec opasku je zúžen a má 5 dírek.

Na líc opasku je zašita zápinka, která má 5 dírek, a zápřezek s pocínovanou přezkou s válečkem a průvlečnou. Mezi velkou přezkou a zápinkou je na opasek navlečena posuvka.

Opasek bez zápinky pro jezdectvo (obr. 4) podobá se popsanému opasku, nemá však zápinku a zápřezek.


Opasky pro jezdectvo (se zápinkou i bez zápinky) vyrábějí se ve dvou velikostech a to jedny 113 cm dlouhé, druhé 100 cm; oba jsou 4.5 cm široké.

Opasek pro pěší je určen pro všechny pěší útvary, opasek pro jezdectvo (se zápinkou i bez zápinky) pro útvary jezdectva, dělostřelectva a vozatajstva.

Přehledy součástí oděvu, výstroje atd., uveřejňované postupně ministerstvem národní obrany ve Věcném věcníku určují, pro koho jest předepsán opasek se zápinkou a pro koho bez ní.

Opasek pro jezdectvo se zápinkou je předepsán také pro mužstvo pěších útvarů, pro které je předepsáno nositi pušku (karabinu) křížem přes záda (cyklisty apod.).

Uvedené druhy opasků se vyrábějí pro augmentační zásoby a doplňují se jimi postupně mírové zásoby, a to opasky prvé velikosti 5%, druhé 95%.

V mírových zásobách útvarů jsou však ještě mimo uvedené druhy opasků ještě i jiné, a to hlavně kožené opasky podobající se ve všem opaskům pro jezdectvo bez zápinky (obr. 4) vyjma přezky, která je železná

a černě lakovaná, potom opasky, zhotovené z různých náhražek (z papírových a jiných tkanin), opasky t. zv. japonské a jiné.

Aby byla získána jednotnost u součástí výstroje, nutno opasky starých vzorů přizpůsobiti opaskům nového vzoru.

Proto nařizuje MNO. hospodářským správám útvarů adaptovati ty kožené opasky mírových zásob, které se podobají opaskům na obr. 4, na opasky pro pěší.

Opasky se adaptují takto:

Z opasku se odstraní přezka, podložka, průvlečka a posuvka; u opasku prvé velikosti se uřízne konec i s průřezem pro jazýček přezky; poté se opasek zaoblí a přehne, kdežto u opasků druhé velikosti se jeho konec jen zaoblí a přehne tak, aby dřívější průřez pro přezku nebylo vidět.

Na přehnutý konec opasku se navleče hák k přezce opasku pro pěší a zašije se.

Na rub druhého konce opasku se přišije stehovými řádky 5 cm dlouhými zápinka 34 cm dlouhá a 3.8 široká; volný konec zápinky je zúžen v délce 4 cm až na 2.8 cm. Na zápince je 10 párů dírek První pár je 5 cm od zúženého konce zápinky, ostatní pak následují vždy ve vzdálenosti 2.5 cm za sebou.

Po provedené adaptaci je opasek prvé velikosti 103 cm, druhé velikosti 96 cm dlouhý.

Materiál potřebný k adaptaci jednoho opasku je:
1 opasek s přezkou (obr. 4),
1 zápinka,
1 přezka s hákem k opasku pro pěší,
0.42 g sedlářské příze čís. 14/3 a
0.6 g žlutého vosku.

Útvary, pro které je předepsán opasek pro pěší, adaptují samy kožené opasky starého vzoru mírových zásob, podobající se opasku na orb. 4. K adaptaci vydá voj. oděvní sklad v Brně na poukaz příslušné intendance přezku s hákem k opasku pro pěší (běžné číslo 112 v příloze k VV. čís. 8, čl. 90) a sedlářskou přízi.

K zhotovení zápinek použijí útvary méně cenných opasků nejprve hodnoty 2/10, nepostačí-li to nebo jestliže je útvary nemají, opasků hodnoty 5/10. Z jednoho opasku lze získati dvě zápinky, a není-li opasek značně poškozen, i tři.

Za každou zápinku, zhotovenou u opasků mírových zásob připíše si příslušné těleso v účtu oděvních jednotek 3 (tři) oděvní jednotky ve svůj prospěch. Zbylých železných přezek a kožených odpadků použijí útvary jako správkového materiálu.

K nákupu materiálu, který se nepřiděluje z voj. oděvního skladu (včelí vosk) a za opotřebování nástrojů započítá hospodářská správy ve prospěch paušálu hospodářské správy za každý adaptovaný opasek 20 haléřů, které účtuje na vrub rozpočtu MNO., tit. 2, § 8/b, výdaje řádné.

V augmentačních zásobách ležící kožené opasky starého vzoru podobající se opasku na obr. 4, odvedou útvary, pro které je předepsán opasek pro pěší (běžné číslo 111 seznamu součástí oděvu, výstroje atd. - VV. čís. 8, čl. 90), co možná nejdříve do voj. oděvního skladu 1 v Brně a odeberou za ně, potřebují-li k doplnění augmentačních zásob, stejný počet opasků pro pěší a přezek k opaskům pro pěší.

Vojenský oděvní sklad 1 v Brně vezme odvedené kožené opasky starého vzoru, podobající se opasku na orb. 4, do příjmu jako "opasky pro jezdectvo bez zápinky" (běžné číslo 116 seznamu součástí oděvu, výstroje atd. - VV. čís. 8, čl. 90) a vydá je tělesům na příděly.

Útvary, pro které je předepsán opasek pro jezdectvo buď se zápinkou či bez ní, užívají starých kožených opasků jako opasků bez zápinky.

Čj. 12.637/40. odděl. z r. 1925 z 25/1 1926.



VV z r. 1926, čl. 163.

Nošení přílb vz. 20 - návod

Protože se dosud vyskytují časté stezky na obtížné nošení přílb vz. 20, uveřejňuje MNO. příslušný návod:

Každá přílba musí býti před používáním přizpůsobena velikosti a tvaru hlavy.

Nasazena, musí po celém obvodu přiléhati k hlavě. Kalounek potažený koženou chlopní musí býti náležitě utažen a pevně zavázán tak, aby polštářky dolehly na hlavu. Tím se dosáhneme, že účinek úderu je stejnoměrně rozložen ne celou plochu hlavy. Mezi hlavou a plechem přílby musí zůstati vždy dostatečně veliký prostor, aby při možném promáčknutí přílby bylo zabráněno poranění lebeční kosti.

Jsou - li polštářky příliš silné, je možno po jedné straně rozpárati šev a vyjmouti z nich část žíní. Častým používáním však pozbývají polštářky pružnosti a je pak nutno vycpávku čas od času znovu načechrati nebo doplniti. Není - li žíní po ruce, můžeme vložiti za polštářky do klopní složený papír anebo plátno.

Přílba má býti na hlavě nasazena vždy tak, aby okraj předního štítku dosahoval do výše obočí. Podbradník musí býti tak utažen, aby přílbu udržoval pevně na hlavě a aby netlačil. Při tom má zoubkovaná přezka z koženou podložkou býti vždy na levé tváři.

Aby mohl pod přílbu vnikati stále čerstvý vzduch, jsou v ní jednak větrací nástavce, jednak je mezi klopněmi za tím účelem volný prostor. Při silném větru vzniká v přílbě nepříjemný hukot, který je však možno zameziti ucpáním větracích otvorů papírem, hlínou a pod.

V zimě můžeme chránit hlavu proti mrazu buď tím, že vložíme pod přílbu kapesník, nebo nasadíme přílbu na kukli nebo polní čepici.

Čj. 6444/26. odděl. z 19/3 1926.



VV z r. 1926, čl. 254.

Systemizace lýtkovic.

Pro cyklistické roty a pro cyklistické eskadrony se systemizují místo dosavadních ovinovaček v míru i v poli jako nová součást oděvu lýtkovice.

Lýtkovice jsou pleteny z vlněné příze barvy khaki, jsou nahoře a dole poněkud zúženy a mají na dolních koncích podpinky.

Lýtkovice se vyrábějí ve dvou velikostech; první má délku asi 55 cm, druhá asi 51 cm.

Lýtkovice, potřebné pro předepsaný mírový počet a pro augmentační zásoby, odeberou tělesa z voj. oděvního skladu 1 v Brně na kvitanci, napsanou zvlášť:

  1. pro předepsaný mírový počet (podle § 19c sl. předp. H - IV - 3a bez odpisu oděvních jednotek),
  2. pro augmentační zásoby (podle § 66, čl. 1 sl. předp. H - IV - 3a).

Kvitanci ověří příslušná intendance divise, anebo jezdecké brigády.

Cena 1 páru lýtkovic jest 10 oděvních jednotek, normální doba nošení 8 měsíců.

Poznamenejte v příloze I sl. předp. H - IV - 3a, na stánce 82 u běžného čísla 34 a škrkněte na stránce 89 v předposledním řádku číslici 34.

Čj. 3415/40. odděl. z 8/5 1926.



VV z r. 1926, čl. 373.

Pouzdra na pistole vz. 22

Na pistole vz. 22 a vz. 24 jsou předepsány dva druhy pouzder, a to pouzdro na pistoli vz. 22 a pouzdro na pistoli se závěsným řemenem vz. 22. Pouzdro na pistoli vz. 22 je z dvou částí, které jsou sešity. Na předku je přišita kapsička na náboje, na zadku je průvlečka pro opasek.

Pouzdro na pistoli se závěsným řemenem vz. 22 (viz vyobrazení) podobá se úplně pouzdru předchozímu, má však ještě závěsný řemen.

Poddůstojníci a mužstvo jezdectva a vozatajstva, potom poddůstojníci a mužstvo ostatních zbraní (služeb) na koni, dále poddůstojníci a mužstvo cyklistických rot, jsou-li vyzbrojeni pistolí, nosí pouzdro na pistoli se závěsným řemenem vz. 22 (běžné číslo 137 v příloze H-IV-3a).

Důstojníci a rotmistři všech zbraní a služeb, potom poddůstojníci a mužstvo ostatních zbraní a služeb, vyjma ty, kteří jsou již vyjmenováni v předešlém odstavci, jsou-li vyzbrojeni pistolí, nosí pouzdro na pistoli vz. 22 (běžné číslo 136 v příloze k H-lV-3a). Stran adaptace dřívějších pouzder na revolvery a pistole platí výnos čj. 51.851/40. odděl. z 20/11 1924 (VV. 1924, čís. 66, čl. 683).

Podle toho upravte všechny dosud vydané přehledy součástí oděvu, výstroje a polního náčiní.

Stran zjištění a hrazení potřeby nařizuje MNO:

Tělesa zjistí potřebu pro předepsaný mírový počet a pro válečný počet a ohlásí ji i se zásobami příslušné intendanci výkazem přiloženého vzoru.

Nerealisované příděly počítejte k zásobám; taktéž i pouzdra, která nutno adaptovat podle VV. 1924, čís. 66, čl. 683.

Intendance ZVV., divisí, horských a jezdeckých brigád přezkoušejí potřebu pro předepsaný mírový počet a pro válečný počet a přidělí tělesům pouzdra a šňůry scházející pro předepsaný mírový počet do mírových zásob bez odpisu oděvních jednotek

  1. z přebytků mírových zásob ostatních podřízených těles; nestačí-li,
  2. z přebytečných vlastních augmentačních zásob (příslušného tělesa); nemá-li jich,
  3. z přebytečných augmentačních zásob ostatních těles;
  4. nemají-li tělesa přebytečná pouzdra a šňůry v augmentačních zásobách, přidělí příslušná intendance scházející pouzdra a šňůry z vlastních augmentačních zásob tělesa; nejsou-li tam,
  5. z augmentačních zásob ostatních těles.

Za pouzdra a šňůry, přidělené ad a) z přebytečných mírových zásob, nesmí si odevzdávající těleso připsati v účtu oděvních jednotek žádné oděvní jednotky ve prospěch.

Po doplnění potřeby pro předepsaný mírový počet ohlásí intendance přebytky a schodky pouzder a šňůr augmentačních zásob jednotlivých těles 40. oddělení MNO. do 31/10 1926.

Čj. 2586/40. odděl. z 12/7 1926.



VV z r. 1926, čl. 374.

Názvosloví součástek bodáku vz. 24 - zjednodušení

Dodatek k výnosu MNO. čj. 2445/29. odděl. z r. 1925, uveřejněném ve VV. 1925, čís. 20, čl. 240.

Výkaz součástek bodáku a pochvy vz. 24.
N o v é   p o j m e n o v á n í D o s a v a d n í   p o j m e n o v á n í
Čepel
Hlavička jílce
Kulička pochvy
Matice k stiskátku
Matice k šroubu střenky
Nosec k pochvě
Nýtek k obústku
Nýt k hlavičce jílce
Nýt k příčce
Obústek
Pochva
Příčka
Stiskátko
Střenka (pravá a levá)
Šroubek k střenkám
Vložka k obústku
Zpruha stiskátka
pro
bodák
vz. 24
Čepel
Hlavička jílce
Kulička pochvy
Matice k stiskátku
Matice k šroubku střenky
Nosec k pochvě
Nýtek k obústku
Nýt k hlavičce jílce
Nýt k příčce
Obústek na pochvu
Pochva
Příčka
Stiskátko
Střenka (pravá a levá)
Šroubek k střenkám
Vložka k obústku
Zpruha stiskátka
pro
bodák
vz.
24
22
22
22
22
22
22
22
22
22
24
22
23
22
22
22
22

Čj. 4220/26. odděl. z 2/7 1926.



VV z r. 1926, čl. 453.

Horské střevíce - systemisování.

Horské střevíce, které byly výnosem MNO., VV. 1921, čís. 56, příl. 6 systemisovány a potom ještě zdokonaleny, zavádějí se pro službu v poli i v míru u všech útvarů horské pěchoty a u dělostřeleckých pluků 201 a 202, u dělostřeleckých pak oddílů 259 až 262 je pro mírovou potřebu.

V míru dostane u uvedených útvarů každý muž, vyjma ty, pro které je předepsán kůň, jeden pár horských střevíců a na vycházku jeden pár střevíců (střevíce vz. 24).

Mužstvo, pro které je předepsán kůň, nosí vysoké boty nejen v poli, ale i v míru, a to jak na cvičení, tak i na vycházku.

Není-li preliminář pro 1926 u děl. oddílů 259 až 262, u nichž se tímto výnosem systemizují pro službu v míru horské střevíce místo dosud předepsaných střevíců (u horské pěchoty a děl. pluků 201 a 202 byly horské střevíce již dříve zavedeny), dosud realizován, vydá jim voj. oděvní sklad - jestliže o to požádají - místo obyčejných střevíců - střevíce horské.

Změnu prelimináře pro 1927 vyžádají si děl. oddíly 259 až 262 do 30/11 1926.

MNO. nařizuje, aby vojenský oděvní sklad 1 v Brně vydal místo horských střevíců, přidělených do augmentačních zásob, střevíce vz. 24.

Jsou-li již horské střevíce v augmentačních zásobách některých děl. oddílů, hlásí dotřený děl. oddíl jejich počet MNO. do 30/11 1926 tyto střevíce budou pak přiděleny jiným útvarům.

Čj. 6189/40. odděl. z 26/8 1926.



VV z r. 1926, čl. 471.

Sumka a brašna na ruční granáty

K dopravě ručních granátů se systemisují u pěšího vojska sumky a brašny.

Sumka na ruční granáty vz. 23 (obr. 1) je zhotovena z kůže. Předek má tři přihrádky, do nichž lze vkládati po jednom ručním granátu. Přihrádky kryjí příklopky. Na zadku sumky jsou dvě průvlečky pro opasek a nášivek s železným, černě lakovaným rámečkem.

Brašna na ruční granáty vz. 23 (obr. 2) je z lněné plachtoviny na torby barvy khaki. Má šest přihrádek, do nichž lze vkládati po jednom ručním granátu, příklop a nosný pás.

Sumky a brašny na ruční granáty vz. 23 jsou systemisovány prozatím jen pro osoby uvedené v sl. předp. P-I-Ia a P-II-Ic dův.

Podle těchto předpisů vypočítají tělesa potřebu sumek a brašen a odeberou je z vojenského oděvního skladu 1 v Brně na kvitanci, ověřenou příslušnou intendancí divise a horské brigády.

Kvitanci napíší tělesa zvlášť pro potřebu

  1. mírových zásob (podle sl. předp. H-IV-3a § 19 bez odpisu oděvních jednotek),
  2. augmentačních zásob.

Odběr proveďte do konce roku 1926.

Ve sl. předp. H-IV-3a škrtněte u běžného čísla 128 v příloze I slovo brašnička a napište brašna.

Čj. 4097/40. odděl. z 25/8 1926.



VV z r. 1926, čl. 539.

Systemizace topůrků.

Jako součást polního náčiní se systemizuje topůrek s pouzdrem, závěsníkem a řemínkem.

Topůrky jsou dvojí.

Starší druh topůrku (obr. 1) má dřevěné topůrko, na němž je navlečena a dvěma železnými pásky připevněna ocelová sekerka s hrotem, kovaná z jednoho kusu. Topůrko jest asi 44 cm dlouhé, sekerka s hrotem asi 25 cm, ostří sekerky asi 6 cm.


Nový druh topůrku (obr. 2) má železné duté topůrko, na němž je dvěma nýty upevněna sekerka a hrot.

Dolní otvor topůrka je vrouben železným kroužkem a ucpán dřevěným kolíkem.

K oběma druhům topůrků patří závěsník (obr. 3), který má předek kožený a zadek z popruhu.


Starý druh topůrku je chráněn pouzdrem na topůrek (obr. 5) a nový druh topůrku rovněž pouzdrem na topůrek (obr. 6).


Prvý druh pouzdra na topůrek je kožený, skládá se z chranítka na ostří sekerky a na hrot. Chranítka jsou spojena řemínkem, který se zapíná na knoflík, upevněný na chranítku na hrot.

Druhý vzor pouzdra se podobá tvarem prvnímu, zapíná se však na přezku.

Prvého druhu pouzdra lze použíti i pro nový druh topůrku, zkrátíme-li řemínek o část na vyobrazení vyčárkovanou a opatříme-li řemínek novou dírkou.

Druhého vzoru pouzdra nelze však používati pro starý druh topůrku.

Tělesa preliminují topůrky staršího vzoru a pouzdra na topůrky staršího vzoru tak dlouho, pokud je mají v augmentačních zásobách: pouzdra na topůrek staršího vzoru mimoto ještě, pokud jich potřebují na topůrek staršího vzoru mírových zásob.

Sešitím obou dílů se utvoří poutko pro topůrko.

Zadní díl závěsníku tvoří velkou posuvku k zavěšení na opasek a malou posuvku k provlečení řemínku (obr. 4).


V příloze 1 sl.předp. H-IV-3a napište

v běžném čísle 183 "Topůrek staršího vzoru", normální doba nošení "15 let", počet oděvních jednotek "20",

v běžném čísle 184 "Pouzdro na topůrek staršího vzoru", normální doba nošení "12 let", počet oděvních jednotek "7".

Čj. 6153/40. odděl. z 14/10 1926.



VV z r. 1926, čl. 578.

Šňůra k pistoli

Aby se zabránilo ztrátě pistole, používá se šňůry k pistoli (běžné číslo 141 v příloze k H-IV-3a).

Ta to šňůra (viz vyobrazení) je zhotovena ze 152 cm dlouhé a asi 6 mm tlusté, pletené šňůry barvy khaki. Na jednom konci šňůry je smyčka asi 2 cm, na druhém asi 23 cm dlouhá. Šňůra k pistoli je asi 100 cm dlouhá a váží asi 22 g.

Na pistoli se připevňuje tím způsobem, že konec šňůry s malou smyčkou prostrčíme poutkem na dolním konci rukojeti pistole, potom prostrčíme druhý konec šňůry malou smyčkou a utáhneme. Velkou smyčkou se šňůra zavěšuje kolem krku.

Šňůra k pistoli se hodí nejenom k pistoli vz. 22, nýbrž i k ostatním vzorům pistolí a revolverů, kterých se u útvarů používá.

Čj. 8075/40. odděl. z 15/11 1926.



VV z r. 1927, čl. 135.

Osvětlovací pistole pro mírový výcvik – stanovení předepsaného počtu.

Pro mírový výcvik u jednotlivých zbraní stanoví MNO. tento počet osvětlovacích pistolí:

A. U pěšího vojska

a/ pro pěší pluk celkem52, a to
pro normální pěší rotu12, 
(počítajíc s postavením tří cvičných rot a s potřebou velitelství praporu, pro II./28. pol. prapor třeba počítati po 4 osvětl. pistolích pro pěší rotu),
pro kulometnou rotu4, 
pro technickou rotu4, 
(pro zákopnickou četu 1, pro spojovací četu 2/ z toho pro velitelství pluku 1 pistole/, pro četu děl. 1 pistoli),
 
b/ pro horský pěší pluk celkem48, a to
pro pěší rotu5, 
pro kulometnou rotu5, 
pro technickou rotu4, 
(rozdělení jako u technické roty pěšího pluku),
 
c/ pro hraničářský prapor24, a to
pro pěší rotu5, 
pro kulometnou rotu5, 
pro technickou rotu4, 
(rozdělení jako u technické roty pěšího pluku)
pro cyklistickou rotu5, 
 
d/ pro prapor útočné vozby3. 

B. U dělostřelectva

a/ pro pluk lehkého nebo horského dělostřelectva7, 
b/ pro pluk hrubého nebo těžkého dělostřelectva5, 
c/ pro oddíl /samostatný/ horského dělostřelectva3. 

Tyto osvětlovací pistole normuje MNO. v počtech materiálu spojovacích čet.

C. U letectva

pro pozorovací letku12, 
pro zvědnou letku12, 
pro stíhací letku12, (1 místnou a 2 místnou),
pro denní bombardovací letku12, 
pro noční bombardovací letku10, 
pro cvičnou letku2. 

Tyto počty byly stanoveny sl.předp. L-V-2a.

D. U jezdectva

a/ pro jezdecký pluk celkem24, a to
pro normální eskadronu4,
pro kulometnou eskadronu4,
b/ pro cyklistickou eskadronu2,
c/ pro eskadronu obrněných automobilů9.
 (po jedné pistoli pro každý obrněný vůz),
d/ pro učiliště pro jezdectvo4.

Počty ad a/,b/ a d/ byly již stanoveny výnosem MNO.čj. 2116-dův./19, odděl.z r. 1926.

E. U ženijního vojska

a/ pro ženijní prapor celkem4, 
 (po jedné pistoli pro každou četu normální ženijní roty),
b/ pro mostní prapor celkem10, a to
pro mostní rotu3, 
pro lodní rotu5, 
pro minovou rotu2, 
c/ pro učiliště pro ženijní vojsko4. 

F. U telegrafního vojska

pro telegrafní prapor2, 
pro učiliště pro telegrafní vojsko2. 

Osvětlovací pistole pro mírový výcvik vezměte z augmentačních zásob, nebude-li jich dostatek, vyžádají si je útvary u MNO.-II./2.odděl.

Čj.2347/1. odděl.z r. 1926 z 8/3 1927.



VV z r. 1927, čl. 307.

Výstroj pro voj. psy - systemisace.

Než bude vydán příslušný služební předpis, systemisuje MNO. tento výstroj (viz přílohu) pro vojenské psy čs. armády:

obyčejný obojek na donášení zpráv (obr. 1),
ostnatý obojek (obr. 2),
vodící šňůru, krátkou a dlouhou (obr. 3),
stopovací postroj (obr. 4),
náhubek (obr. 5),
průpravný kozlík k aportování (obr. 6),
normální kozlík k aportování (obr. 7),
úvazný kolík (obr. 8),
krmící misku (obr. 9),
boudu (obr. 10),
normální úvazný řetízek,
žíněný kartáč a
kovový hřeben.

Velitelství školy pro výcvik voj. psů v Kostelci n. Orl. upraví podle toho potřebu mírové a augmentační zásoby v oboru vlastní působnosti.

Chybějící součásti výstroje si opatří velitel školy na vrub rozpočtu kapitoly 5 na rok 1927, tit. 2, § 4, řádné výdaje věcní.

Veškerého nesystemisovaného výstroje pro voj. psy upotřebí velitelství školy pro výcvik voj. psů dle potřeby k úpravě výstroje systemizovaného.


Čj. 14.792-I./1. odděl. z 20/5 1927.



VV z r. 1927, čl. 308.

Lehký kulomet ZB. vz. 26 - zavedení

MNO. zavádí do výzbroje lehký kulomet ZB. vz. 26 ( zkráceně: kul. ZB. vz. 26 ).

Podrobný popis nového kulometu bude publikován služebním předpisem, který vyjde v době, kdy budou kulomety ZB. přidělovány útvarům.

Doplňte sl. předp. D - XVIII - 1 v rubrice 6.

Čj. 15.233 - II./2. odděl. z 12/5 1927.



VV z r. 1927, čl. 390.

Stanové zařízení.

Jako součást polního náčiní je systemisováno stanové zařízení, k němuž patří:
1. stanový dílec, sl. předp. H-IV-3a, příloha I, běž. čís. 174 a 175,
2. stanový kolík, dtto,
3. stanový hrotec,
4. stanová podpěra starého vzoru s hrotcem,
5. stanová podpěra nového vzoru a
6. železný kroužek.

1. Stanový dílec (obr. 1) je z bavlněné nepromokavé látky a má tvar kosočtverce. Kraje stanového dílce jsou podloženy popruhem a mají po devíti dírkách.

Na rubu stanového dílce 10.5 cm od okrajů jest našit druhý popruh 2 cm široký, na němž jsou našity dřevěné, mosazí kované olivy.

Na líci stanového dílce je oliva proti každé dírce, na rubu však proti každé druhé.

Na stanovém dílci je pět dvojic mosazných kroužků, kterými jsou provlečeny režné provázky. Konce provázků jsou svázány na uzel.

V jednom rohu kratší úhlopříčky jest mosazný elipsový kroužek.

Na rubu stanového dílce jest zdrhovací pás, kterým jsou provlečeny dva režné provázky.

Strany stanového dílce a kratší úhlopříčka měří 202 cm.

2. Stanový kolík (obr. 2) je z jasanového dřeva a je napuštěn fermeží.

Hlava a špička stanového kolíku jsou okovány zděří z železného plechu. Kování hlavy má na přední straně záchytná jazýček z železného drátu, který je do dřeva šikmo zašroubován. Kování špičky je přinýtováno.

Stanový kolík je 27 cm dlouhý.

3. Stanový hrotec (obr. 3) je z lipového dřeva a je napuštěn fermeží.

Tlustší konec stanového hrotce, který je objat mosazným drátek má oválovou dutinu.

Stanový hrotec je 28.7 cm dlouhý.

4. Stanová podpěra starého vzoru (obr. 4) se skládá ze čtyř dílů, které jsou z bukového dřeva. Jednotlivé díly stanové podpěry jsou kulaté a na obou koncích jsou okovány. Dolní kování objímá kulatý vývrt, druhé je pod krčkem. Kování je připevněno nýty. Jeden díl stanové podpěry je 37 cm dlouhý.

5. Stanová podpěra nového vzoru (obr. 5) se skládá ze čtyř dílů zhotovených z bukového dřeva a napuštěných fermeží. Díly stanové podpěry nového vzoru jsou oblé a na obou koncích jsou šikmo sříznuty; dolní konec je okován zdeří. Jeden díl stanové podpěry nového vzoru je 39.5 cm dlouhý.

V příloze I. sl. předp. H-IV-3a zapište ve sloupcích:
Běžné číslo Pojmenování Normální doba nošení Počet oděvních jednotek Poznámka
let měs.
1 2 3 4 5 6
176 Stanová podpěra, čtyřdílná - nového vzoru *)   *) *) bude uveřejněno později
177 Stanový hrotec 17 cm 10 - 1  
178 Stanová podpěra, čtyřdílná - starého vzoru 10 - 8  
179 Stanový hrotec 28.7 cm 10 - 1.2  
180 Železný kroužek ke stanovému dílci 10 - 0.2  

Stavíme-li stan, sepneme dva stanové dílce na dřevěné olivy, mosazné elipsovité kroužky nasyčíme na pochvu nasazeného bodáku nebo na sestavenou stanovou podpěru; potom připevníme stanovými kolíky, které prostrčíme smyčkami režného provázku, stan k zemi.

Půdorys postaveného stanu tvoří čtverec. Potřebujeme-li většího stanu, prodloužíme jej libovolným počtem stanových dílců.

Aby bylo možno používati jako stanové podpěry i pušek různých rozměrů, musí se stanové zařízení podle potřeby doplniti.

Tak nutno karabinu Manlicher doplňovati hrotcem 28. 7 cm dlouhým (obr. 3), pušku vz. 23 a vz. 24 železným kroužkem (obr. 6). Hrotec i kroužek navlékáme na pochvu nasazeného bodáku.

Pušky Manlicher lze použít k podepření stanu bez dalšího doplnění.

Pro koho je ta neb ona součást stanového zařízení předepsána, bude uvedeno ve vydávaných příslušných přehledech součástí oděvu, výstroje a polního náčiní.

Stanové podpěry čtyřdílné starého vzoru, stanové hrotce 17 cm, stanové hrotce stanové hrotce 28.7 cm a železné kroužky k stanovým dílcům, potřebné pro předepsaný mírový počet, vyžádají si tělesa u MNO.-V/2. odděl. do 31/12 1928.

V podání napíší tělesa, kolik těchto předmětů mají v augmentačních zásobách.

Čj. 31.770-V./2. odděl. z 12/7 1927.



VV z r. 1927, čl. 545.

Polní láhev a řemení k polní láhvi.

Jako součást polního náčiní je systemisována polní láhev, řemení a zátka k ní, viz sl. předp. H-IV-3a, příloha I, běž. čís. 163, 164 a 219.

Polní láhev (obr. 1 a 2) je lisována z železného plechu a má na vršku dvě poutka z železného drátu; je smaltována na povrchu khaki a uvnitř bílé.

Zátka je z kroku a má navrchu plechový klobouček s poutkem. Železné součástky zátky jsou pocinovány.

Zátka je na láhev připevněna konopným provázkem, na koncích provázku jsou železné, pocinované svorky.

Za opotřebované nebo ztracené zátky možno odbírati na preliminář z voj. oděvního skladu 1 v Brně zátky nové, které jsou bez provázku.

Nutno-li opotřebovanou polní láhev doplniti provázkem, zaopatří si jej útvary z paušálu hospodářských správ.

Polní láhev váží 270 g a pojme ½ litru.

Normální doba nošení se stanoví tímto výnosem na 4 léta.

Polní láhev se nosí v mošně, kdo nemá mošnu, nosí jí buď v tlumoku nebo na řemení.

Řemení k polní láhvi (obr. 3) je zhotoveno z lehké řemenové kůže a skládá se z nosného řemene, z dvou okružních řemenů a ze zápinky.

Na řemení jsou dva kroužky, přezka a nýt; jsou železné a jsou černě lakovány.

Řemení k polní láhvi váží asi 135 g. Pro koho je polní láhev nebo řemení k polní láhvi předepsáno, je uvedeno ve vydávaných příslušných přehledech součástí oděvu, výstroje a polního náčiní.

V příloze I sl. předp. H-IV-3a škrkněte: v běžném čísle 163, v sloupci Normální doba nošení let "20" a vsuňte místo toho "4", v běžném čísle 219, v sloupci "Pojmenování" škrkněte "s provázkem".

Čj. 46.425-V./2. odděl. z 5/10 1927.



VV z r. 1927, čl. 676.

Opasek pro pěší

1. MNO. vyhovujíc požadavkům útvarů změnilo na opasku pro pěší, systemisovaném výnosem čj. 12.637/40. odděl. z r. 1925, (VV. 1926, čís. 4, čl. 50), způsob zapínání a zavedlo trojí velikost opasku pro pěší.

Nynější opasek pro pěší nového vzoru (obr. 1) je zhotoven ze 4,5 cm širokého a na obou koncích zaobleného řemene z jadrné, hnědé a těžké svrškovice. Jeden konec řemene je zahnut dovnitř a v přehybu, který takto vznikne, je zašita skobka z tombakového drátu. Na druhý konec řemene, na jeho vnitřní straně, je našita 34 cm dlouhá a 3,8 cm široká zápinka, která má 10 párů dírek.

Na zápinku se zapíná přezka (obr. 2 a 3). Přezka je lisována z tombakového plechu a má na přední stěně vyražen malý státní znak. Vespod je váleček s dvojitým jazýčkem a zapínací hák.Přezka je hnědě mořena.

2. Opasek pro pěší nového vzoru, jakož i opasky pro jezdectvo se vyrábějí ve třech velikostech, a to ve velikosti 125 cm, 113 cm a 100 cm.

Intendance ZVV., divisí, horských a jezdeckých brigád vyrovnají podle potřeby velikosti opasků mezi podřízenými útvary a hlásí MNO.- V/2. odděl. podle získaných zkušeností do 31/12 1928, v jakém procentním poměru mají býti tyto opasky tělesům vydávány, jakož i počet přebytečných a scházejících jednotlivých velikostí opasků augmentačních zásob těles.

3. V příloze k sl. předp. H-lV-3a vsuňte v běžném čísle 109 v sloupci 2 "Opasek pro pěší bez přezky, nového vzoru"", v sloupci 3 "1", .v sloupci 5 "20", v běžném čísle 110 v sloupci 2 "Přezka k opasku pro pěší, nového vzoru", v sloupci 3 "12", v sloupci 5 "3", v běžném čísle 111 v sloupci 2, za slovem přezky "staršího vzoru", v běžném čísle 112 v sloupci 2, za slovem pěší "staršího vzoru".

4. Vojenský oděvní sklad 1 v Brně nemá již v zásobě opasky pro pěší staršího vzoru; má jen přezky k těmto opaskům a háky k přezkám. Proto vydává toho času na příděly opasky pro pěší bez přezky, nového vzoru a přezky k opaskům pro pěší nového vzoru jenom těm útvarům, které dostanou stejný počet obou druhů. Jen opasky pro pěší bez přezky nového vzoru nebo jen přezky k opasku pro pěší nového vzoru, budou-li útvary požadovány, vojenský oděvní sklad 1 v Brně nevydá, ježto by tělesa samých opasků pro pěší bez přezky nového vzoru a nebo samých přezek k opasku pro pěší nového vzoru pro změnu přezky a přinýtování skobky upotřebiti nemohla.

5. Aby bylo možno upraviti zásoby opasků a přezek starších vzorů u těles, nařizuje min. nár. obrany toto:

Útvary hlásí příslušné intendanci počet a) scházejících a b) přebytečných přezek k opasku pro pěší staršího vzoru, a to odděleně, jak pokud jde o mírové zásoby, tak pokud jde o zásoby augmentační.

Intendance přidělí scházející přezky k opasku pro pěší staršího vzoru z přebytků ostatních těles, nestačí-li tyto přebytky, z vojenského oděvního skladu 1 v Brně, a to jak do mírových, tak i do augmentačních zásob; do mírových zásob na vrub účtu oděvních jednotek.

Přebytečné přezky k opasku pro pěší staršího vzoru odvedou tělesa podle pokynů příslušné intendance do vojenského oděvního skladu 1 v Brně.

Za odvedené přezky k opasku pro pěší staršího vzoru mírových zásob, připíší si tělesa v účtu oděvních jednotek za rok 1927 příslušný počet oděvních jednotek podle klasifikační hodnoty.

Přezky k opasku pro pěší staršího vzoru z vojenského oděvního skladu 1 v Brně musí býti přiděleny a přebytečné tam odvedeny do 31/1 1928, jakož i zapsány v příslušných účtech.

Do 29/2 1928 hlásí vojenský oděvní sklad 1 v Brně MNO.-V./2. odděl. zásoby přezek k opasku pro pěší staršího vzoru a háků k těmto přezkám a podá návrh, jak je zužitkovati.

Čj. 51.392-V./2. odděl. z 30/11 1927.



VV z r. 1927, čl. 716.

Lopatka a topůrek – způsob dopravy

Jako součást polního náčiní je systemisována lopatka a pouzdro na lopatku (viz. sl.předp. H-IV-3a, příloha 1, běž. čís. 168 a 169).

Lopatka (obr.1) se skládá z listu, z výztuhy, z prstenu a z násady.

List z lopatky je z ocelového plechu a je mírně klenutý. Předek listu je mírně zašpičatěn, zadek vybíhá v jazýček. Ohnutí zadní strany listu slouží za podpěru pro nohu.

Výztuha je z téhož materiálu jako list lopatky, má podobu trojúhelníku a je mírně klenutá. Jedna strana vybíhá v jazýček, který s jazýčkem listu tvoří tulej.

Výztuha je spojena s listem lopatky nýty. Tulej objímá oblý konec násady; na tuleji je navlečen prsten.

Násada je spojena s listem lopatky dvěma nýty.

Železné součástky lopatky jsou opatřeny nelesklým lakovým nátěrem barvy khaki: násada je dřevěná.

Pouzdro na lopatku (obr.2) se skládá z rámečku, z upevňovacího řemínku a z chranítka. Na upevňovacím řemínku je oválový kroužek a dvojitá přezka. Na chranítku je zápinka, zápřežek s průvlečnou a s přezkou.

Součástky pouzdra na lopatku jsou kožené, přezky a kroužek jsou železné, černě lakované.

Pouzdro na lopatku (obr.3) se liší od pouzdra (obr.2) tím, že nemá chránítko, má delší zápinku, která se při zapínání pouzdra obtočí okolo tuleje lopatky. Zápřezek a zápinka jsou upevněny na rámečku pouzdra. Tato pouzdra se již nevyrábějí.

Výnosem čj. 6153/40. odděl. z 14/10 1926 (VV.1926, čís. 53, čl. 539) byl jako součástka polního náčiní systemizován topůrek s pouzdrem, se závěsníkem a s řemínkem.

Topůrek i lopatka se nosí navlečeny na opasku. Možno je dopravovati i na torbě nebo na tlumoku.

Způsob dopravy na torbě znázorňuje obr. 4,5,6 a 7, na tlumoku obr. 8 a 9 a na tlumoku vz. 23 obr. 10 a 11.

Při dopravě topůrku na torbě nebo na tlumoku zůstane závěsník na topůrek na opasku.

Lopatku s pouzdrem na lopatku (obr.3) připevníme na torbu za upevňovací řemínek: násadu lopatky připevníme k torbě plášťovým řemínkem jako topůrek u obr.4.

Ve VV.1926, čís. 53, čl. 539 připište na stránce 347, k třetímu odstavci zdola vpravo:

"Chránítko nutno dříve namočiti a vytáhnouti na potřebnou šířku."

Druhý odstavec zdola upravte, aby zněl takto:

"Druhého vzoru pouzdra lze používati i pro starý druh topůrku."

Čj. 57.265-V./2. odděl. z 15/12 1927.



VV z r. 1927, čl. 848.

Časopis Naše vojsko - vydávání.

Dnem 1. října t. r. začne vycházeti nový časopis Naše vojsko místo dosavadního Bratrství.

Hlavním úkolem nového časopisu bude seznamovati čtenáře co možná nejúplněji a nejvěrněji s životem našeho vojska, šířiti populárním způsobem branné ideje i povšechnou znalost vojenského výcviku, pěstovati vojenskou tradici a seznamovati s nejdůležitějšími událostmi domácími i světovými, pokud mají vztah k vojenské službě.

Tím bude Naše vojsko důležitým prostředkem vojenské výchovy a také informátorem veřejnosti mající zájem o armádu; mimoto bude míti též cenu dokumentární.

Z těchto důvodů je třeba, aby listu byla věnována náležitá pozornost, a to jak součinností s redakcí, tak i jeho rozšiřováním.

Časopis bude vycházeti nákladem tiskárny MNO. čtrnáctidenně, t. j. 24krát za rok. Předplatné ročně 12,- Kč.

O způsobu odbírání časopisu vojskem bude vydán zvláštní výnos.

Čj. 7515-hl. št./5. odděl. z 12/9 1927.



VV z r. 1928, čl. 61.

Adaptace toreb.

MNO. hodlá adaptovati některé druhy toreb, které jsou ve skladech a v používání útvarů na torby nového vzoru.

Je to torba z plachtoviny vz. 23 (obr. 1), torba staršího vzoru (z teletiny) (obr. 2) a torba pro technické oddíly (z teletiny) (obr. 3).

Ostatní druhy toreb, které jsou u útvarů, jakož i veškeré brašny adaptovány nebudou.

Nežli MNO. Nařídí adaptaci toreb, nařídí tělesa do 29. února t. r. přímo V./2 oddělení MNO. Počet jednotlivých druhů toreb a příslušenstvím tak, jak je uvedeno v připojeném vzoru.

V poznámce výkazu zapíší útvary druh a počet jiných toreb, které jsou v používání (např. plátěné, italské, americké, atd.).

Jeden takový výkaz zašle těleso do 29/2 1928 přímo vojenskému oděvnímu skladu v Brně, aby zjistil počet součástek potřebných k adaptaci.

Čj. 61.591-V./2. odděl. Z r. 1927 z 20/1 1928.



VV z r. 1928, čl. 92.

Brašna na mapy, chranítko na mapy a chranítko na tužky.

MNO. systemizuje do důstojnického výstroje brašnu na mapy, chranítko na mapy a chranítko na tužky.

Brašna na mapy (obr.1) je zhotovena z hnědé svrškové kůže, je 27 cm dlouhá a 20 cm široká. Boky jsou měchovité a asi 10cm široké.


Otvor brašny kryje poklop, který je se zadkem z jednoho kusu a sahá asi do ? předku.

Hrany brašny a poklopu jsou lemovány koží.

Na zadek brašny jsou našity dva asi 2 cm široké závěsné řemínky z hnědé svrškové kůže, na nichž je po jedné průvlečce, po jedné posuvce a po jedné přezce s válečkem.

Uvnitř brašny je plátěná kapsa, která sahá po celé zadní stěně až do výšky 3 cm od okraje brašny.

Brašna se zavírá na zámeček.

Přezky a zámeček jsou poniklovány.

Chranítko na mapy (obr. 2) je z hnědé svrškové kůže. Boky chranítka mají měchovité záhyby. Chránítko možno sklápěti. Na vnitřních stranách chranítka jsou dvě průhledné celuloidové tabulky, zasunuté do celuloidových rámečků. Rámečky jsou našity na měchovité záhyby chranítka. Uprostřed chranítka jsou rámečky spojeny koženým páskem širokým asi 17 mm.

Na zadní stěnu chranítka je našita příklopka, která se přehýbá přes horní okraj sklopeného chranítka a zapíná se na dvě stiskátka.

Na zadní stěně chranítka jsou dvě kožená poutka s kroužky. Do kroužků je zapjat dvěma karabinkami závěsný řemínek asi 120cm dlouhý a 0.8 cm široký. Závěsný řemínek je spjat posuvkou. Kroužky a karabinky jsou železné a poniklované.

Na zadní stěně chranítka jsou ještě dvě kožená poutka. Jedno, v rohu, se zapíná na stiskátko, při čemž obepíná dolní roh chranítka, druhé je dole uprostřed a slouží k upevnění chranítka na bluze.

Příklopka chranítka je položena; podložka tvoří taštičku pro universální měřítko; taštičku uzavírá zápinka se stiskátkem.

Chranítko na mapy, je-li otevřeno, je 36.5 cm dlouhé a 25.5 cm široké.

Chranítko na tužky je dvojí, velké (obr. 3, 4 a 5) a malé (obr. 6).

Velké chranítko na tužky (obr. 3, 4 a 5) je z hnědé svrškovice a má podobu desek. Na přední straně chranítka (obr. 3) je v levém rohu nahoře kožená taštička na ukazovatele, vedle vpravo je kožený nášivek pro napínací hřebíčky, pak látková poduška na špendlíky a taštička na dřevěné uhle na kreslení.

Dole v levém rohu jsou štičky a dvě kožené příčky pro celuloidový trojúhelník a úhloměr.

Na zadní stěně chranítka (obr. 4) jsou nahoře dvě taštičky, jedna na lupu s držátkem, druhá na gumu. Mezi oběma je průvlečka pro ořezávátko. Dole vlevo je taštička na kružítko, vedle šest párů dutinek na barevné tužky (červenou, modrou, hnědou, zelenou, inkoustovou a obyčejnou).

Na vnitřní straně chranítka (obr. 5) jsou v rozích kožené nášivky. Na levé straně je připevněna řemínkem bílá celuloidová poznámková deštička a na pravé straně je zastrčen za upevňovací řemínek blok čtverečkovaného papíru.


Na vnitřní levé straně je nahoře zápinka s dírkou, na pravé nášivek s dírkou.

Na zadní straně je zápinka se stiskátkem.

Velké chránítko na tušky, je-li sklopeno, je 16 cm široké a 24 cm vysoké.

Malé chranítko na tužky (obr. 6) je koží polepená lepenka, je 18 cm dlouhé a 10 cm široké. Na zadek je našit kožený nášivek s dírkou. Mezi předek a nášivek je všita plstěná vložka na špendlíky. Na přední straně chranítka je šest párů dutinek na barevné tužky jako u velkého chranítka.


Chranítko na mapy i na tužky možno vkládati do brašny.

Brašna na mapy se nosí na levém boku zavěšena na důstojnickém pásu.

Důstojníci, kteří si již brašnu na mapy opatřili, mohou je donošovati, i když neodpovídají přesně předepsanému vzoru.

Pro koho jsou brašna na mapy a chránítka předepsány, je uvedeno v příslušných přehledech součástí oděvu, výstroje a polního náčiní.

Čj. 60 535-III. odb. z 25/6 1949.



VV z r. 1928, čl. 215.

Pouzdro na granátomet

K dopravě puškového granátometu systemisuje MNO, u pěšího vojska pouzdro na granátomet, viz sl. předp. H-VI-1, příloha I, běž. čís. 140.

Granátometem s pouzdrem jsou vyzbrojeni granátníci,a to v míru podle Org-IV a v mobilisaci podle Mob-4. Granátníci jsou v míru i v mobilisaci u každého úderného roje dva.

Pouzdro na granátomet (viz. obr. 1) je z hnědé hladké řemenové usně, je asi 40 cm dlouhé a má nahoře asi 8.4 cm v průměru.

Otvor pouzdra, kryje poklop, který je s pouzdrem spojen koženým nášivkem. Vpředu na poklopu je zápinka s třemi dírkami.

U otvoru pouzdra je zápřezek s průvlečkou a železnou, černě lakovanou přezkou s válečkem.

Na boku pouzdra je přinýtován zápřezek s železným, černě lakovaným přezkovým rámečkem, do kterého je navléknut asi 2.1 cm široký a asi 124.5 cm dlouhý nosný řemen.

Jeden konec nosného řemene je opatřen železnou, černě lakovanou přezkou s válečkem a průvlečkou, druhý je nýtky připevněn na dno pouzdra. Na nosném řemenu, jest ještě posuvka.

Pouzdra na granátomet, potřebná pro mírový počet přidělených granátometů, odeberou tělesa podle sl. předp. H-VI-1, §19, bez odpisu oděvních jednotek na kvitanci, ověřenou příslušnou intendancí divise (horské brigády), z vojenského oděvního skladu 1 v Brně.

Odběr proveďte dokonce roku 1928. Do augmentačních zásob budou pouzdra na granátomet přidělena později.

Pouzdra na granátomet bez závěsného řemene (dřívější tvar), pokud jsou u vojskových těles buď v mírových anebo v augmentačních zásobách, odvedou útvary do vojenského oděvního skladu 1 v Brně do 31/12 1928; adaptovati je nařídí MNO. podle potřeby zvláštním výnosem.

Čj. 13.928-V./2. odděl. z 28/2 1928.



VV z r. 1928, čl. 244.

Puška vz 24 - ochrana proti poškození nosnou ženijní výzbrojí

Aby se omezilo poškozování pušky vz. 24 nosnou ženijní výzbrojí, zavádí MNO. také pro technické roty pěšího vojska pro mírové upotřebení "pouzdro na krumpáč", jež objímá hrot krumpáče, upevněného na popruhovém nosiči hrotem k pravému boku muže. (Ženijní vojsko má již toto pouzdro podle výnosu MNO. čj. 1323/20. odděl z r. 1924. )

Do válečné ženijní výzbroje ženijního a pěšího vojska nebude však toto pouzdro zavaděno.

Každému vojskovému tělesu pěšího vojska zašle hlavní ženijní sklad v Olomouci 12 pouzder. jež odpovídají 2 jednotným soupravám nosné ženijní výzbroje pro zákopnickou četu, jak budou v nejbližší době zavedeny výnosem MNO. čj. 17.290 - IV./1. odděl. z r. 1928.

Kromě používání pouzder na krumpáče nutno dbáti toho, aby pušky byly opatřeny chránítkem mušky a aby cviky s puškou, nese - li mužstvo nosnou žen. výzbroj, nebyly prováděny prudce.

Nese - li mužstvo nosnou ženijní výzbroj, je zakázáno nositi pušku v poloze "na rámě zbraň", ježto hledí naráží na násadu.

Čj. 17.300 - IV./1. odděl z 8/3 1928.



VV z r. 1928, čl. 345.

Podkůvky k obuvi.

Voj. oděvní sklad 1 v Brně vydává kromě horských a lehkých střevíců obuv, opatřenou podkůvkami.

MNO. udržuje v zásobách jmenovaného skladu jako správkový materiál podkůvky k obuvi a hřebíky k nim.

Podkůvky (obr. 1) se vyrábějí v pěti velikostech, jsou z kujného železa, 10 mm široké, 4 mm tlusté a mají po pěti kuželovitých dírkách.

Podkůvky jsou dvojí. Jeden druh označený písmenem S, je určen na střevíce, druhý s písmenem B, na vysoké boty. Oba druhy se od sebe navzájem liší rozměry.

Hřebíky k podkůvkám jsou z kujného železa, jsou rýhované a mají kuželovitou hlavičku. Jsou 23 mm dlouhé a 2.5 mm tlusté.

V příloze I k H-VI-1 vsuňte:

v běžném čísle 312, v druhém sloupci za slovem podkůvek "pro střevíce",

v sloupci 5 škrtněte "1.4" a vsuňte místo toho "0.6";

mimo to vsuňte:

v sloupci 1 jako nové běžné číslo "213 a",

v sloupci 2 "1 pár podkůvek pro vysoké boty s 10 hřebíky",

v sloupci 5 "0.5".


R O Z M Ě R Y   P O D K Ů V E K.
P o d k ů v k y
k
Označené
písmenem
Světlost
měří do
P o d k ů v k y
1. 2. 3. 4. 5.
velikosti patří k velikosti obuvi
1—4 5—8 9—13 14—17 18—20
a měří milimetrů
střevícům S šířky 58 55 52 50 48
délky 74 71 68 65 62
vysokým botám B šířky 50 45 44 40 40
délky 66 61 58 57 54

Čj. 12.547-V./2. odděl. z 5/4 1928.



VV z r. 1928, čl. 567.

Zkoušení polní čepice se štítkem.

K požadavkům útvarů na zavedení polní čepice se štítkem přiděluje MNO. z voj. oděvního skladu 1 v Brně do mírových zásob bez odpisu oděvních jednotek po 50 polních čepicích se

štítkem pěšímu pluku 1, 2 ,5 ,9 ,12 ,13 ,16 ,26 ,31, 34 ,35 ,36 ,41 a 43, hraničářskému praporu 6 a 10, horskému praporu 4, 5 a 10, leteckému pluku 1 a 3, jezdeckému pluku 1, 3, 7, 9 a 10, dělostřeleckému pluku 4, 7, 12 a 110, automobilnímu praporu 1 a 2, vozatajskému praporu 1, 3, 4 a 5 , ženijnímu pluku 1 a 3 a telegrafnímu praporu 4.

Čepice, které se tímto výnosem přidělují útvarům k vyzkoušení, liší se od polní čepice dosavadního tvaru (obr. 1 a 2) tím, že mají tuhý látkový štítek a že nátylník je vpředu spjat knoflíkem (obr. 3 a 4).

Do vyzkoušení se přidělují dvojí čepice se štítkem. První druh má štítek z tuhé lepenky a nátylník je spjat malým žlutým stejnokrojovým knoflíkem; druhý má štítek z klíženého plátna a nátylník je spjat malým kostěným knoflíkem bez iniciálky ČS. Štítky obojích čepic jsou potaženy látkou.

Voj. oděvní sklad vydá od každého druhu čepic se štítkem stejný díl.

Útvary vyzkoušejí přidělené čepice podle § 78 sl. předp. H-VI-1 a o výsledku zkoušení předloží do 15/12 1928 služebním postupem MNO. zprávu.

Polní čepice se štítkem nutno posuzovati také po stránce estetické. Proto nechť je podělené mužstvo nosí také na vycházku.

Čj. 23.374 - přes./1. z 7/7 1928.



VV z r. 1928, čl. 625.

Řemeny k lehkému kulometu ZB

K dopravě lehkého kulometu ZB je systemisován řemen. Že však tento řemen není dosud v zásobě, používají útvary jako výpomocné improvisace k dopravě uvedeného kulometu řemene ke karabině (Mannlicher) vz. 95 (Příl k VV. 1925, čís. 50. čl. 595, obr. 3).

Útvarům, které nemají v zásobě řemeny ke karabině (Mannlicher) vz. 95, přidělí tyto řemeny příslušná intendance ze zásob útvarů, které je mají.

Pěší pluky a horské prapory potřebují po 30 a hraničářské prapory po 40 řemenech. Řemeny ke karabině (Mannlicher) vz. 95 zůstanou u lehkých kulometů až do výměny za předepsané řemeny k lehkému kulometu ZB.

Čj. 30.770 - V./2. odděl. z 28/7 1928.



VV z r. 1928, čl. 636.

Odznaky pro střelce.

MNO. zavádí odznaky pro střelce, a to pro střelce z pušky (obr. 1), pro střelce z lehkého kulometu (obr. 2), pro střelce z těžkého kulometu (obr. 3) a pro střelce z minometu (obr. 4).

Veškeré druhy odznaků jsou dutě a ostře raženy z 1 mm tlustého tombakového plechu (směsi 80-85% mědi a 20-15% zinku) a mají asi 46 mm v průměru.

Odznaky jsou po ražbě a naletování připínacího jazýčku mořeny kyselinou dusičnou, potom zbaveny lesku pískem, černěny sirníkem amonatým, hnědě mořeny a voskovány.

Připínací jazýček (obr. 5) je z 0.7 mm tlustého tombakového plechu, 10 mm široký a má asi 12 mm od horního okraje asi 5 mm širokou prohlubeninu. Nad prohlubeninou je na zadní stěnu odznaku měkce přiletován. Za prohlubeninou přiléhá pružně k odznaku tak, že je třeba určité síly k jeho nadzdvižení.

Odznaky jsou dvojí. Odznak pro střelce 2. třídy je podle uvedeného popisu, kdežto odznak 1. třídy má ještě štít se zbraní postříbřený, nelesklý, na způsob starého stříbra.

Odznaky pro střelce se nosí vždy na šňůrce, která je připevněna uprostřed levé náprsní kapsy bluzy. Na plášti nebo na pláštěnce se odznak pro střelce nenosí.

Potřebný počet odznaků pro střelce opatřují si útvary nákupem z ruky a výdaje za ně hradí z paušálu samostatných velitelů. (Příloha 2 k VV. 1928, čís. 7.)

Ustanovení o nároku na střelecký odznak a o podělování jím budou ještě uveřejněna.



Čj. 30.501-V./2. odděl. z 4/8 1928.



VV z r. 1928, čl. 637.

Brašna na mapy.

Brašna na mapy, chránítko na mapy a chránítko na tužky (VV. 1928, čís. 10, čl. 92) jsou systemizovány pro důstojníky zbraní, u důstojníků služeb pak jen pro důstojníky těch stavovských skupin, které konají ve válce službu u armády v poli.

Brašna na mapy s chranítky je systemisována také pro výkonného rotmistra a rotmistra trubače zbraní.

Uvedené předměty voj. správa neudržuje v zásobách. Gážisté si jej opatřují podle sl. předp. H-VI-1, § 2 z vlastních prostředků.

Poznamenejte v přehledu součástek oděvu atd. železničního vojska (VV. 1925, čís. 36, čl. 454), ženijního vojska (VV. 1925, čís. 42, čl. 509), vozatajstva (VV. 1925, čís. 42, čl. 510), proviatnictva (VV. 1925, čís. 60, čl. 692), pomocného zdravotnictva (VV. 1925, čís. 63, čl. 713), automobilního vojska (VV. 1926, čís. 6, čl. 63), letectva (VV. 1927, čís. 13, čl. 137), telegrafního vojska (VV. 1927, čís. 27, čl. 287) a dělostřelectva (VV. 1927, čís. 63, čl. 666).

Čj. 30.004-V./2. odděl. z 3/8 1928.



VV z r. 1928, čl. 641.

Vzory obuvi.

Podle sl. předp. H-VI-1, běž. čís. 24, 25, 26, 27, 28 a 29 příl I, jsou pro mužstvo systemizovány tyto druhy obuvi:

střevíce vz. 24 (obr. 1),

horské střevíce vz. 24 (obr. 2),

lehlé střevíce vz. 24 (obr. 3),

vysoké boty vz. 24 (obr. 4) a

vysoké boty bez podšívky, které se podobají vysokým botám, ale nemají podšité holínky.

Obuv se vyrábí v 20 velikostech.

Jako svrškového materiálu pro obuv se používá hnědé lehké svrškovice (kraviny), na spodky podešvice (tříslové třetice) a na výplně stélkovice. Holinková podšívka je z hlazené skopovice, zápětí u lehkých střevíců z hnědé bavlněné plachtoviny a z lněné podšívky.

Snažíc se zdokonaliti systemizované součástky výstroje, dalo MNO. do vyzkoušení útvarům některé druhy obuvi, t. zv. vzor 28; protože se velmi dobře osvědčily, systemizuje je MNO. místo zvorů dosud užívaných.


Jsou to střevíce vz. 28 (obr. 5), lehké střevíce vz. 28 podobné (obr. 3), vysoké boty vz. 28 s podšívkou (obr. 6) a vysoké boty vz. 28 bez podšívky (obr. 7).


Obuv vz. 28 se liší od obuvi dosud používané hlavně vzhlednějším tvarem a tím, že je číslována podle občanských zvyklostí.

Střevíce vz. 28 (obr. 5) se skládají z předku, zápětí, jazyku, opatku a zadního pásku, z bříškové výplně, stélky, stélkové a opatkové vložky, spodního podešvu, polovičního podešvu, ohbí, podpatkových plátků, podpatkového okolku a podkůvkové výplně. K střevícům patří kožená šněrovadla, podkůvky a železné poniklované kroužky.

Lehké střevíce vz. 28 (obr. 3) se skládají z předku, zápětí, podšívky, prodlouženého opatku, podsádky na křídlech a v horném okraji, z jazyku, zadního vnitřního a vnějšího pásku, z zevního řemínku, bříškové výplně, opatkové a stélkové vložky, z podešvového a odpadkového okolku, stélky, podešvu, ohbí a z podpatkových plátků. K lehkým střevícům patří kožená šněrovadla a železné poniklované kroužky.

Vysoké boty vz. 28 s podšívkou (obr. 6) se skládají v předku a zadku holinky, nártu, opatku, bříškové výplně, opatkové a stélkové vložky, stélky spodního podešvu, z polovičního podešvu, ohbí, podpatkových plátků a zadku holinkové podšívky. Vysoké boty vz. 28 s podšívkou mají ještě podkůvky a tahounky.

Vysoké boty vz. 28 bez podšívky mají tytéž součástky jako vysoké boty vz. 28 s podšívkou, nemají však holinky podšité skopovicí a mají ještě dvojitý zápřezek s průvlečnou, dvojitou zápinku a přezky.

Horské střevíce (obr. 2) zůstávají zatím dosavadního vzoru, protože nový vzor ještě není vyzkoušen. Tyto se skládají z předku, podšívky předku, ze zápětí, jazyku, opatku, zadního pásku, bříškové výplně, chranítka proti hřebíkům, ze šněrovadla, stélkové a opatkové vložky, stélky, vrchního a spodního podešvu, podpatkových plátků a podpatkového okolku a ohbí. Okraje podešvu a ohbí jsou okovány dvoukřídlovými ručně kovanými hřebíky, okraje podpatku jednokřídlovými ručně kovanými hřebíky, podešev a podpatek cvočky (pucláky).

Postupně bude vyráběna a útvarům vydávána jen obuv vz. 28.

Velikosti obuvi určujeme podle návodu v příloze V. k sl. předp. H-VI-1 a podle VV. 1923, čís. 27, čl. 215.

Postup při určování velikosti obuvi vz. 28:

Obuv vz. 28 má 10 délkových velikostí, označených čísly 39 až 48. Toto označení odpovídá označení obuvi podle občanských zvyklostí.

Uvedená jednotlivá čísla jsou rozdělena ještě na velikosti A a B.

Většina mužstva zná čísla obuvi, kterou nosí v občanském životě, proto takovým osobám možno zjistiti velikost obuvi bez měření. Kdo velikost obuvi nezná, tomu nutno velikost obuvi určiti měřením, při čemž si počínáme takto:

Obuvnickou mírou změříme délku nohy od středu paty po vnitřní straně chodidla až na špičku palce. Zjištěná délka udává číslo obuvi. (Příklad: délka nohy 42 obuvnických stehů, odpovídá tedy této délce nohy obuv číslo 42.)

Dalším měřením objemu bříška a v rysu zjistíme podle tabulky velikost A nebo B.

TABULKA K URČOVÁNÍ VELIKOSTI OBUVI VZ. 28.

Při délce nohy 39 40 41 42 43
o b u v n i c k ý c h   s t e h ů
a při objemu bříška 33.75  
odpovídá velikosti
39
A
34.50  
odpovídá velikosti
40
A
35.25  
odpovídá velikosti
41
A
36.-  
odpovídá velikosti
42
A
36.75  
odpovídá velikosti
43
A
v rysu 33.25 36.- 36.75 37.50 38.25
bříška 35.25 39
B
36.- 40
B
36.75 41
B
37.50 42
B
38.25 43
B
v rysu 36.75 37.50 38.25 39.- 39.75

Při délce nohy 44 45 46 47 48
o b u v n i c k ý c h   s t e h ů
a při objemu bříška 37.50  
odpovídá velikosti
44
A
38.25  
odpovídá velikosti
45
A
39.-  
odpovídá velikosti
46
A
39.75  
odpovídá velikosti
47
A
40.50  
odpovídá velikosti
48
A
v rysu 39.- 39.75 40.50 41.25 42.-
bříška 39.- 44
B
39.75 45
B
40.50 46
B
41.25 47
B
42.- 48
B
v rysu 40.50 41.25 42.- 42.75 43.50

V sl. předp.. H-VI-1 připište v příl. I na str. 28:

Běžné číslo Pojmenování Normální doba nošení Počet oděvních jednotek
let měsíců
1 2 3 4 5
35 oděv  střevíce vz. 28 1 -  
36  lehké střevíce vz. 28 2 -  
37  vysoké boty vz. 28 s podšívkou 2 -  
38  vysoké boty vz. 28 bez podšívky 1 8  

Počet oděvních jednotek bude určen později.

Čj. 33.427-V./2. odděl. z 28/8 1929.



VV z r. 1928, čl. 670.

Adaptace řemenů k pušce.

Řemenů k pušce (Mannlicher) vz. 95 (obr. 1 přílohy k VV. 1925, čís. 50, čl. 595), lze používati jen jako výpomocné improvizace pro pučku vz. 23 a vz. 24 k nošení pušky "na řemeni".

Osobám, které potřebují při různých služebních úkonech nositi pušku "přes záda" (vodič koně, signalista, zákopník apod.), řemen k pušce (Mannlicher) vz. 95 nevyhovuje, protože je krátký.

Řemeny k pušce (Mannlicher) vz. 95 nelze zatím vyměňovati za pěchotní řemeny k pušce vz. 23 a vz. 24 (obr. 5 přílohy k VV. 1925, čís. 50, čl. 595). Proto útvary, které potřebují řemenů k nošení pušky "přes záda", adaptují si potřebný počet řemenů k pušce (Mannlicher) vz. 95 na pěchotní řemen k pušce vz. 23 a vz. 24.

Adaptaci nutno provésti takto:
z čtyř řemenů k pušce (Mannlicher) vz. 95 možno udělat tři pěchotní řemeny k pušce vz. 23 a vz. 24. S řemenů sejmeme průvlečky a řemeny přikrojíme na šířku 30 mm.

K adaptaci použijeme řemenů méně hodnotných a již vytažených, čímž u většiny nebude zapotřebí řemeny přikrajovati na udanou šířku, protože vytažením ztratil řemen na šířce.

Řemeny nutno upraviti na šířku 30 mm z toho důvodu, že železné rámečky, které voj. oděvní sklad přidělí, jsou také jen 30 mm široké. Tyto rámečky zbyly z řemenů k pušce "Mauser", jež nutno tímto způsobem zužitkovati.

Jeden z uvedených řemenů rozřežeme a tři nástavky asi 24 cm dlouhé, které na jednom konci po délce 5 cm zkosíme.

Také volné konce ostatních tří řemenů zkosíme obdobným způsobem.

Zkosený konec řemene a nástavku položíme 5 cm přes sebe a po délce sešijeme třemi stehovými řádky. Volný konec řemene opatříme dírkou k zapínání knoflíku na železném rámečku. Hotový řemen je 110 cm dlouhý.

K adaptaci jednoho řemene k pušce (Mannlicher) vz. 95 na pěchotní řemen k pušce vz. 23 a vz. 24 je třeba železného rámečku s knoflíkem, 1 m sedlářské příze a včelího vosku.

Železný rámeček a sedlářskou přízi vydá na požádání bezplatně voj. oděvní sklad 1 v Brně. Průvleček zápřezků a přezek upotřebí útvary jako správkového materiálu.

Čj. 30.295-V./2. odděl. z 14/8 1928.



VV z r. 1928, čl. 765.

Střelecké odznaky.

Dodavkem k VV. 1928, čís. 48, čl. 636.

Střelecké odznaky směji nositi toliko osoby z počtu mužstva, a to jen takové, které splnily doposavad platné podmínky pro jmenování střelcem, resp. střelcem I. třídy z té oné zbraně. Tyto osoby dostanou po jednom exempláři příslušného odznaku zdarma, a to ihned po uveřejnění jejich jmenování střelcem anebo střelcem I. třídy.

Příštím rokem počínaje budou podmínky k dosažení střeleckých odznaků změněny a budou uveřejněny v jednotlivých záznamech o střelbě, resp. v novém vydání sl. předp. P-III-1.

Odznaky jsou dvojí, a to pro střelce a pro střelce I. tř. a ne pro střelce 2. třídy a odznaky 1. třídy, jak bylo shora citovaném VV.

Komise pro posouzení podmínek k dosažení střeleckých odznaků rozhodla, že má býti odznak pro střelce I. rř. výraznější, než jak nařizuje čl. 636 svrchu uvedeného VV., proto se toto nařízení opravuje v tom smyslu, že může býti štít se zbraní u odznaků pro střelce I. tř. postříbřený, lesklý. Odznaky se štítem postříbřeným a nelesklým, které byly snad již dříve zakoupeny a voj. osobám vydány, možno donošovati.

Aby bylo dosaženo jednotnosti odznaků, vyzvalo MNO. článkem, uveřejněným v denních listech, firmy a obchodníky, kteří odznaky vyrábějí a hodlají je prodávati, aby předložili ihned hlavnímu štábu 5. oddělení k přezkoušení a ověření vzory vyráběných odznaků a zároveň uvedli jejich cenu. Jména firem a obchodníků, jejichž vzorky předložených odznaků budou MNO. ověřeny, budou postupně uveřejňována ve VV. MNO. bude tam uveřejňovati toliko jména těch firem a obchodníků, jejichž předložené vzorky odznaků budou odpovídati podmínkám shora uvedeného VV. a znění 4. odstavce tohoto výnosu.

Na zmíněnou výzvu v denních listech předložila MNO. takové odznaky jen firma Josef P i t á k, velkoobchodník s vojenskou výzbrojí a výstrojem, Praha-Vinohrady, Chodská 3, která nabízí odznaky za jednotnou cenu 4.50 Kč za kus a od níž si mohou hospodářské správy útvarů, vojenská zátiší i dotčené osoby z počtu mužstva (hromadné objednávky prostřednictvím voj. zátiší) odznaky ihned objednávati. MNO. zakazuje při té příležitosti hosp. správám útvarů, voj. zátiším, i jednotlivým vojenským osobám nakupovati, resp. nositi střelecké odznaky, zakoupené u jiných firem i obchodníků nežli těch, kteří předpožili vzory svých výtobků MNO. k ověření a jejichž jména byla, resp. budou uveřejněna ve VV. a upozorňuje při té příležitosti, že žádné výsady pro jednotlivé výrobce (zákonem chráněné odznaky) nejsou dovoleny.

Střelce dekoruje velitel setniny, střelce I. tř. pak velitel oddílu. Dekorování střelců a střelců I. tř. třeba doprovoditi vhodným proslovem.

Dosáhne-li osoba z počtu mužstva odznaku pro střelce a nabude-li teprve za určitou dobu potom nároku na odznak pro střelce I. tř., vrátí příslušné hosp. správě odznak pro střelce v původním stavu a dostane zaň odznak pro střelce I. tř.

Aby bylo možno kontrolovati, nenosí-li snad neoprávněně odznaky osoby z počtu mužstva, které na ně nemají nároku, zaznamenají velitelé setnin udělení odznaků v průkazních lístcích mužstva odznaky poděleného v rubrice "Poznámka" podle tohoto jednotného vzoru, např. "Střelec I. tř. z pušky 14/8 28.". Udělení odznaku se zapíše kromě toho do příslušné rubriky posledního pistu záznamu o střelbě, do osobního záznamu, část II. a do voj. knížky v rubrice "Má odborný výcvik".

Dostane-li osoba z počtu mužstva dva různé odznaky (např. odznak pro střelce z pušky a pro střelce I. tř. z leh. kulometu), nosí je uprostřed levé náprsní kapsy pod sebou tak, že je odznak I. tř. vždy nahoře, jinak jsou odznaky umístěny pod sebou podle toho, jak byly za sebou uděleny. Dostane-li osoba z počtu mužstva zcela výjimečně tři různé odznaky, nosí je na kapse ve tvaru rovnostranného trojúhelníka (jeden nahoře, dva dole).

MNO. zakazuje veškeré leštění odznaků, hlavně takové, které by mělo za následek nesnadné rozeznání odznaků pro střelce od odznaků pro střelce I. tř.

Čj. 16.020-hl. št./5. odděl. z 2/10 1928.



VV z r. 1928, čl. 874.

Svetr a vesta.

Svetr. Podle přílohy I sl. předp. H - IV - 1, běž. čísla 33 je systemisován svetr (viz vyobrazení).

Svetr je upleten z šedé smíšené (melírované) vlny jen v jedné velikosti a je systemisován pro horskou pěchotu a horské dělostřelectvo v míru i v poli po zimní období.

Vesta. Mužstvu všech útvarů a ústavů patří v poli a v míru po dobu zimních měsíců vesta, kterou si útvary a ústavy zhotovují podle § 50 sl. předp. H - IV - 1 z nepotřebných součástek oděvu.

Vesta se zhotovuje v potřebných velikostech tak, aby při pohybu nevadila, a možno ji vyráběti též s rukávy.

V přehledech součástek oděvu atd. železničního vojska (VV. 1925, čís. 36)ženijního vojska a vozatajstva (VV. 1925, čís. 42), proviantnictva (VV . 1925, čís. 60), pomocného zdravotnictva (VV. 1925, čís. 63), automobilního vojska (VV. 1926, čís. 6), letectva (VV. 1927, čís. 13), telegrafního vojska (VV. 1927, čís. 27, dělostřelectva (VV. 1927, čís. 63) a jezdectva (SDV. 1928, čís. 5) připište poddůstojníkům a mužstvu vestu.

Čj. 15.812 - V./2. odděl. Z 13/11 1928.



VV z r. 1928, čl. 899.

Propriety

K udržování a čištění součástek oděvu a výstroje systemisovalo MNO. v příloze VII k sl. předp. H-VI-1 pro každého muže jednu soupravu propriet.

Součástky soupravy propriet (viz přílohu):

1 vidlička (obr.1),

1 lžíce (obr.2),

1 nůž (obr.3),

1 sáček na příbor (obr.4),

4 velké stejnokrojové knoflíky,

6 zinkových knoflíků,

1 mazáček na obuv (obr.5),

1 kartáč na bláto (obr.6),

1 kartáč na leštění obuvi (obr. 7),

1 kartáč na šaty (obr.8),

1 kartáč na ruce (obr.9),

1 kartáček na zuby (obr.10),

1 jehelníček (obr. 11),

2 jehly (obr.11),

40 m nití (20 m bílých a 20 m khaki) (obr. 12),

1 nůžky (obr.13),

1 hřeben (obr. 14),

1 zrcátko (obr. 15),

2 ručníky (52 cm x 100 cm veliké),

2 kapesníky (44 cm x 48cm veliké),

1 krabička na sůl (obr.16).

Počínajíc rokem 1929 budou tělesa odbírati propriety z voj. oděvního skladu 1 v Brně zdarma.

Odebrané propriety vezmou setniny podle počtu souprav do příjmu v inventáři oděvu, výstroje a polního náčiní.

Mužstvo dostane soupravu propriet při nastoupení do činné vojenské služby na potvrzení příjmu. Toto potvrzení je dokladem k výdaji v inventáři oděvu.

Orgán vedoucí početní agendu potvrdí na výdajové položce správnost náležitosti mužstva, které dostalo soupravy propriet.

Voj. oděvní sklad 1 vydá jednotlivé součástky propriet hromadně a teprve útvary sestaví soupravy samy.

Stejnokrojové a zinkové knoflíky, patřící k soupravě propriet dodají tělesa z vybrakovaných součástek oděvu.

Krabičky na sůl se naplňují u těles.

Čj. 44.958 – V./2. odděl. z 19/11 1928.



VV z r. 1928, čl. 906.

Bodák vz. 24 - změna označování.

V prozatímním sl. předp. G-41, "Jak označiti zbrojní materiál na důkaz, že jest majetkem voj. správy", doplňte na str. 9 obsah článku "Značkování bodáků a sečných zbraní" větou:

"Bodáky zv. 24 značkujeme přejímací značkou na stopce jílce na vnější straně u přechodu stopky v hlavičku jílce."

Čj. 29.471-II./4. odděl. z 26/11 1928.



VV z r. 1928, čl. 909.

Střelecké odznaky - objednávání a vydávání.

Dodavek k VV. 1928, čís. 60, čl. 765.

První odstavec doplňte takto: "Odznak se stává dnem udělení majetkem dotčených osob, takže je tyto osoby nemusí při odchodu z činné služby odváděti velitelstvím útvarů, jako je tomu např. u oděvních součástek."

V 5. řádku zdola na str. 514 nahraďte slova "hospodářské správy útvarů" slovem "útvary". Analogicky nahraďte v třetím odstavci téhož článku na str. 515 slova "příslušné hosp. správě" slovy "příslušnému velitelství".

Čj. 16.802-hl. št./5. odděl. z 22/1 1928.



VV z r. 1928, čl. 922.

Adaptace toreb.

Ježto byly ukončeny veškeré přípravné práce k adaptaci toreb podle VV. 1928, čís. 8, čl. 61, lze započiti jejich adaptování.

Jak v uvedeném VV. řečeno, budou se adaptovati torby z plachtoviny vz.23 (obr. 1) na torby vz.27 (obr.4), torby staršího vzoru z teletiny (obr. 2) a torby pro technickou službu (obr. 3) na torby z teletiny. Torba vz. 27 (obr. 4) je zhotovena z plachtoviny barvy khaki a je podšita režným lněným plátnem. Torba z teletiny se podobá úplně torbě vz.27, je však místo z plachtoviny z teletiny.

Adaptaci toreb, které jsou ve voj. oděvním skladu 1 v Brně, zařídí MNO., kdežto torby mírových a augmentačních zásob útvarů budou dány do adaptace intendancemi oblastních divisí. Torby mírových zásob horších jen tenkráte, vyplatí-li se jich adaptování.

Popis adaptací.

U torby vz. 23 (obr.1) se odstraní ze spodní klopně zápinky, z bočnic železné, černě lakované knoflíky a ze dna nášivky s háky. Spodní klopeň se přišije zároveň s klínem k předku torby.

Na vnitřní stranu vyztužené části vrchní klopně se přišijí dvě zápinky a na levou bočnici se připevní zápřezek s přezkou a průvlečnou a na pravou bočnici zápinka k připevnění přílby na torbu.

U torby staršího vzoru z teletiny (obr. 2) se při adaptaci na torbu z teletiny odpárají průvlečky a zápřezky s líce vrchní klopně, průvlečky a zápinky s rubu vrchní klopně, zápinky na dně torby a znovu se přišijí podle torby vz. 27. Podložky uvnitř vrchní klopně se vyjmou, předek torby a podšívka se přikrojí. Klíny s předkem se sestehují a společně s předkem zalemují.

Na vyztuženou část vrchní klopně, uvnitř, se připevní dvě zápinky, na vnitřní stranu vrchní klopně druhý pár zápinek s podložkami, s dvěma zápřezky s průvlečkami a dvě průvlečky. Na levou bočnici se připevní zápřezek s přezkou a průvlečnou a na pravou bočnici zápinka k připevnění přilby na torbu.

Torba pro technickou službu (obr. 3) se na lemovaných okrajích rozpáře, spárají se s ní kožené součástky kromě zápinky a zápřezku na postranních klopních.

Torba se opatří výztužnými vložkami, opět se sešije a olemuje. Na torbu se našijí potřebné zápinky, zápřezky, průvlečky, ouška, řemínky pro svorník jako u torby vz.27.

Popis při provádění adaptace u útvarů.

Voj. oděvní sklad 1 v Brně získal některé součástky a materiál, potřebný k adaptaci toreb, adaptováním jiných již nepředepsaných součástek výstroje nebo má je z dřívějších zásob.

Jsou to výztužné vložky, zápinky zápřezky na připevnění přílb na torbu, jednotlivé díly torby z teletiny a p.

Jmenované součástky nutno při této příležitosti zužitkovati.

Proto divisní intendance, než-li zařídí adaptaci toreb, oznámí voj. oděvnímu skladu 1 v Brně počet a druh toreb, určených k adaptaci. Vojenský oděvní sklad 1 v Brně vydá útvarům, pokud zásoby stačí, uvedený materiál a kromě toho ještě také ostatní pomůcky, potřebné k provedení adaptace, tj. příslušné popisy uvedených tří adaptací a vzory adaptovaných toreb, určených jako ofertní vzory. Až budou míti intendance připraveny veškeré pomůcky, vyzvou podle vládního nařízení z 17/12 1920, čís. 667 Sb. z. a n. (zadávací řád) zájemce k podání nabídky a zadají adaptaci toreb teprv po schválení nabídky příslušnou intendancí ZVV., která je povinna regulovati úměrnost adaptačních cen své oblasti. Ve vyzvání musí býti uvedeny veškeré součástky, které k adaptaci dodá voj. správa, pak ty součástky, které bude povinen dodati vydražitel.

Tyto součástky jsou vyjmenovány v příslušném popise adaptace, který vydá voj. oděvní sklad 1 v Brně.

Materiál zbylý po adaptaci, jako zápinky, zápřezky, přezky, průvlečky, háky, knoflíky, nýty, odpadková useň atd., bude smluvník povinen odvést útvaru, kterému torby adaptoval; tyto součástky zužitkuje útvar jako správkový nebo odpadkový materiál.

Adaptace musí býti provedena takovým způsobem, aby útvary měly stále v zásobě torby, kterých potřebují k mírovým služebním úkonům, tedy po částech.

Výdaje na adaptaci toreb augmentačních a mírových zásob útvarů půjdou na vrub fondu pro věcné potřeby národní obrany, položky E.

Výdaje na tento fond kontované, vykáží divizní intendance příslušné intendanci ZVV., která je po ukončení všech adaptačních prací hlásí souhrnně V./2. oddělení MNO.

Čj. 45.118-V./2. odděl. z 27/11 1928.



VV z r. 1928, čl. 962.

Závěsník pro šavli.

Gážisté, pro které je podle VV. 1926, čís. 61, čl. 603 předepsáno nositi ve službě v řadách v strážní a dozorčí službě šavli, nosí ji místo na opasníku na závěsníku.

Jinak se nosí šavle na opasníku.

Nosí-li se šavle na plášti, neprostrkuje se kapsou.

Gážisté jezdectva připevňují ve službě v řadách na koni šavli vz. 04 na sedlo.

Závěsník (viz vyobrazení) je z hnědé řemenářské svrškovice. V horních rozích jsou řemínky s karabinkou, přezkou, kroužkem, průvlečnou a s posuvkou. Na líc jazyku je našit řemínek s přezkou a průvlečnou, na rub pak zápinka. Jazyk má dole podlouhlý otvor.

Při připevnění šavle na závěsník prostrčíme horní kroužek pochvy otvorem jazyku a zajistíme zápinkou. Řemínkem obepneme obústek pochvy. Závěsník se šavlí se pak připne na dva kroužky důstojnického pásu (viz vyobrazení).

Kování na závěsníku je mosazné.

Ve VV. 1922, čís. 45, čl. 312 škrtněte vyobrazení důstojníků pásu.

Závěsníky si opatří gážisté ze svého.

Čj. 54.457-V./2. odděl. z 13/12 1928.



VV z r. 1928, čl. 1928.

Veterinářská páska s modrým křížem.

Pro důstojníky veterináře a pomocný personál vet. služby, t. j. rotmistry podkováře a absolventy voj. podkovářských škol, kteří jsou zařaděni na místech pro rotmistry podkováře nebo na místech vybavených soupravou veterinářského materiálu pro první pomoc, zavádí MNO. ramenní veterinářskou pásku s modrým křížem.

Páska je bílá, 40 cm dlouhá, 7½ cm široká, na všech stranách v šířce 0.7 cm obroubená. Na jedné straně pásky uprostřed je modrý kříž, jehož ramena jsou 6 cm dlouhá a 2 cm široká. Na jednom konci pásky - na líci - jsou přišita nítěná poutka 9 mm dlouhá, a to po třech ve dvou řadách. Na druhém konci pásky - na rubu - jsou přišity dva drátěné háčky. Zapínáním háčků do poutek se páska upevňuje na záloktí levé paže.

Pásky opatří a útvarům dodá MNO., a to po jedné pásce do každé soupravy příručních nástrojů pro důstojníka veterináře, nástrojů pro rotmistra podkováře a veterinářského materiálu pro první pomoc, kde zůstanou uloženy pro mobilizaci.

V míru bude veterinářských pásek používáno jen při polních cvičeních. K tomu účelu bude útvarům přidělen potřebný počet pásek zvlášť, tedy mimo ty pásky, které budou uloženy v polních soupravách vet. materiálu.

Čj. 58.321-I./2. odděl. z 6/12 1928.



VV z r. 1929, čl. 9.

Necvočkovaná obuv.

Obuv, kterou odebírají útvary podle sl. předp. H-VI-1 z voj. oděvního skladu, není ocvočkována.

K zvýšení trvanlivosti podešvů se obuv cvočkuje, což útvary, nežli ji vydají do používání, dělají podle § 53 téhož služebního předpisu samy.

Jen lehké střevíce se necvočkují.

Horské střevíce jsou vydávány útvarům okované.

Že však cvočkování, jak bylo v některých případech zjištěno, při určitých služebních úkonech vadí, poškozuje drahý materiál a někdy dokonce i ohrožuje bezpečnost, dovoluje ministerstvo národní obrany, posuzujíc návrhy útvarů, předložené podle VV. 1928, čís. 28, čl. 370, nositi neocvočkovanou obuv:

  1. mužstvu cyklistických útvarů pěšího vojska a jezdectva,
  2. mužstvu obsluhy u 8.35cm kanonu proti letadlům vz. 22, pracujícímu na plošině vozu,
  3. mužstvu jezdectva a vozatajstva (vysoké boty),
  4. jízdnímu mužstvu dělostřelectva (vysoké boty),
  5. mužstvu stálého kursu pozemní obrany proti letadlům,
  6. mužstvu letectva,
  7. mužstvu roty pancéřových vlaků,
  8. kulometníkům roty obrněných automobilů a eskadrony obrněných automobilů,
  9. mužstvu ženijního pluku 1 až 5,
  10. mužstvu mostního praporu,
  11. řidičům motorových vozidel a motocyklistům,
  12. mužstvu železničního pluku,
  13. akademikům a mužstvu pomocných setnin voj. akademie a posluchačům voj. inženýrské koleje,
  14. mužstvu pomocného zdravotnictva,
  15. mužstvu kursu pro sběrače raněných,
  16. mužstvu voj. zeměpisného ústavu, vyjma mužstvo, které jest odkomandováno k pracovním oddílům a
  17. mužstvu, zaměstnanému v benzinových skladech.

Neocvočkovanou obuv dávejte také mužstvu, odcházejícímu k léčení do nemocnic.

Útvary, které kromě lehkých střevíců jinou neocvočkovanou obuv nemají, podělí mužstvo, odcházející k léčení do nemocnic, lehkými střevíci.

Ustanovení o neocvočkované obuvi platí také v poli.

Tímto nařízením pozbývají platnosti výnosy MNO.:
čj. 31.460- V./2. odděl. r. 1927 (VV. 1927, čísl. 33, čl. 328),
čj. 51.100- V./2. odděl. r. 1927 (VV. 1927, čísl. 56, čl. 587),
čj. 64.414 V./2. odděl. r. 1927 (VV. 1928, čísl. 8, čl. 63),
čj. 15.586 V./2. odděl. r. 1928 (VV. 1928, čísl. 28, čl. 370),
čj. 1258/20. odděl. dův. z r. 1926,
čj. 29.836 V./2. odděl. r. 1928,
čj. 30.549 V./2. odděl. r. 1928 a
čj. 40.231 V./2. odděl. r. 1928.


Čj. 44.375-V./2. odděl. z 27/12 1928.



VV z r. 1929, čl. 23.

Osobní zavazadla pro voj. gážisty.

Jako osobní zavazadlo, jež gážisté mohou podle VV. 1926, čís. 28, čl. 298 s sebou vzíti při cvičení a při odchodu do pole, systemizuje MNO. kufr 55 cm dlouhý, 38 cm široký a 24 cm vysoký, zhotovený z tmavohnědého vulkánfibru (obr. 1 a 2).

Vnitřní okraje víka a spodku jsou ztuženy dřevěným rámečkem, okraj víka je kromě toho okován mosaznou lištou. Kufr je vylepen šedým bavlněným grádlem. Na levé bočnici je mosazný nebo vulkánfibrový rámeček pro adresu majitele. Rohy kufru jsou ztuženy vulkánfíbrovými nášivky.

Na přední straně kufru je uprostřed mosazný zámeček, kožené pouto; na víku je vpřed mosazná petlice. Na vnější straně dna a na zadku kufru je po dvou výztužných, asi 3 cm širokých lištách z tvrdého dřeva. Víku kufru obepínají dvě, asi 2-3 cm široké kožené zápinky, prostrčené skrz průvlečky. Zápinky jsou připevněny na zadku víka pod lištou. Na přední straně jsou dva zápřezky s přezkou a průvlečnou. Zápřezky jsou připevněny pod krajní lištou na vnější straně dna kufru a prostrčeny na přední straně průvlečkami.

Uvnitř kufru jsou dvě kožené zápinky, asi 2 cm široké, a dva kožené zápřezky s přezkou a průvlečnou. Na dno víka je připevněna asi 30 cm dlouhá a asi 23 cm široká brašna z šedého vyztuženého grádlu a je měchovitého tvaru. Poklop brašny je olemován koží a zapíná se na dva stiskací koflíky.

V kufru je uloženo:
1 pár střevíců s 3 páry záložních šněrovadel (ostruhy s řemínky) / nebo 1 pár vysokých
1 pár ovinovaček nebo kožených kamaší, / bot (ostruhy s řemínky)
1 pár podešvů,
25 dkg mýdla (obyčejného a toaletního),
1 záložní baterie do kapesní elektrické svítilny,
1 plechová krabice s 25 dkg cukru,
1 plechová krabice s 25 dkg kakaa a 10 dkg čaje,
1 kapesní kalamář,
10 krabiček zápalek,
4 páry onucí nebo ponožek,
5 kapesníků,
2 nákrčníky,
1 košile,
1 podvlékačky, 2 ručníky, 1 pár rukavic,
1 polní čepice, 1 bluza,
1 kalhoty,
1 šle nebo řemen ke kalhotám,
výložkové sukno a distinkce,
1 noční košile a pyžama,
1 skládací svítilna s 2 svíčkami,
1 šicí souprava (1 svitek bílých nití a 1 svitek nití khaki, 4 patentní kalhotové knoflíky, 4 obyčejné knoflíky, 4 malé a 4 velké stejnokrojové knoflíky, 1. náprstek, 1 jehelníček s 2 jehlami),
1 holící souprava (v krabičce),
1 pár domácích střevíců,
1 balíček klozetového papíru,
1 kapesní lékárnička,
2 ubrousky,
1 hliníkový hrneček,
1 samovar s knotem,
1 obrtlík (ke dveřím).

V brašně na dně víka:
1 obálka na dopisní papíry,
5 archů kancelářského papíru,
1 inkoustová tužka,
1 obyčejná tužka,
1 držátko,
5 per.

Dle potřeby:
kuřivo a kuřácké potřeby v dřevěné krabici, brýle nebo skřipec v pouzdře, suspensorium.

Vojenská správ neopatřuje ani neudržuje kufry pro gážisty v zásobě.

Gážisté si udržují podle potřeby a podle výměry, uvedené ve VV. 1926, čís. 28, čl. 298, kufry z vlastních peněz, z nichž si opatří také součástky náplně kufru, vyjma ty, které podle sl. předp. H-VI-1, § 2, vydá voj. správa gážistům v záloze. Jednotlivé součástky náplně možno vyměniti za takové, kterých gážista k vykonávání svého služebního přidělení nevyhnutelně potřebuje; náplň možno doplniti i součástkami denní potřeby, při čemž nesmí býti překročena dovolená váha.

Čj. 44.192-V./2. odděl. z r. 1928 z 7/1 1929.



VV z r. 1929, čl. 154.

Cvočkování obuvi.

K cvočkování obuvi určuje MNO. cvočky zhotovené z nejlepší martinské suroviny, lisované za studena z tažného, žíhaného a mořeného drátu z plávkového železa (obr. 1).

Cvočky mají pětibokou hlavičku a vroubkovaný kolíček ostřím tvaru čtyřbokého jehlance; jsou mořené a tuhované.

Pro cvočkování obuvi platí toto:

Před natloukáním cvočků se povrch podešvu řádně navlhčí, obuv se vyplní kopytem podle svého čísla, při čemž musí kopyto obzvláště na krajích dobře přiléhati, a potom se podešev ocvočkuje podle obr. 2.

Cvočky nesmějí přečnívati přes okraj podešvů a nesmějí býti natlučeny tak, aby zasahovaly kolíčkem do prošívacího stehu (obr. 2a) nebo do kolíčkování (obr. 2b).

MNO. pozměňuje ustanovení sl. předp. H-VI-1, § 53, poslední odstavec, a nařizuje, aby hlavní oděvní a lůžkový sklad vydával střevíce a boty bez cvočků.

Cvočky, kterých je třeba pro mírové zásoby a které MNO. objednalo s dodací lhůtou do 31/8 1928, tělesa prelimitují.

Cena za 1000 cvočků jest 8 Kč.

MNO. povoluje podle sl. předp. H-VI-1, § 19c) bezplatný odběr cvočků pro předepsaný mírový počet, platný dnem 1/10 1928; pro mužstvo, které podle VV. 1929, čísl. 1, čl. 9 nenosí ocvočkovanou obuv, nesmějí tělesa cvočky odebrati.

Kvitance na žádané cvočky předloží útvary /ústavy) příslušné intendanci, která po přezkoušení požadavku a po ověření zašle je hromadně hlavnímu oděvnímu a lůžkovému skladu do 31/8 1929 k realisování přídělu.

Až do vydání nového sl. předp. poznamenejte ve sl. předp. H-VI-1, v příloze I a v §53.

Čj. 10.813-V./2. odděl. z 8/2 1929.



VV z r. 1929, čl. 317.

Osvětlovací pistole - způsob nošení

Pro mužstvo vyzbrojené osvětlovací pistolí systemizuje MNO. šňůru k pistoli ( VV. 1926. čís. 57, čl. 578 ). Připište tp proto do poznámky přehledu součástek oděvu atd. pěšího vojska ( příl. 1 a 2 k SDV. 1928. čís. 3, čl.18 ),jezdectva ( příl. 1 a 2 k SDV. 1928, čís. 5, čl. 34 ) a ženijního vojska ( příl. k VV. 1925, čís. 42. čl. 509 ).

Při pochodu se nosí u pěšího vojska a cykl. eskadron osvětlovací pistole pod vrchní klopní torby, u jezectva v brašně a u ženijního vojska v tlumoku nebo pod vrchní klopní torby.

Za boje se nosí osvětlovací pistole vpředu za opaskem.

Ztrátě pistole zabraňuje šňůra, která je provlečena kroužkem rukojeti pistole a která se zavěsí kolem krku.

Je - li osvětlovací pistole pod klopní torby, připevní se šňůrou k zápince klopně.

Čj. 12.043 - V./2. odděl. z 23/4 1929



VV z r. 1929, čl. 398.

Dělostřelecké standarty.

Ministerstvo národní obrany ustanovuje závazný, jednotný vzor standarty dělostřeleckých útvarů, které budou příště pro ně pořizovány.

Popis standarty.
Šířka praporce ...... 70cm
délka praporce ...... 80cm
délka stuh ...... 90cm
šířka stuh ...... 14cm
délka žerdi bez korunky standarty ...... 290cm
průměr žerdi ...... 4cm
výška korunky standarty ...... 40cm
výška písma na stuhách ...... 4cm
na kličku stuh se přidá k délce stuhy ...... 40cm

Praporec je navlečen s kovovou konstrukcí na žerď standarty.

Líc praporce (příloha 1) třeba vždy zhotoviti beze změn podle nákresu přiloženého k tomuto výnosu.

V znaku města, čísle pluku a příslušných nápisech na rubu praporce (příloha 2) je nutno zachovati slohový charakter vzoru. Za tím účelem je k tomuto výnosu přiložen (příloha 3) závazný vzor číslic a abecedy. Městský znak je součástkou věnování a nemění se, ani když pluk změní posádku.

K standartě třeba připevniti nejméně tři stuhy v státních barvách. Líc stuhy nutno zhotoviti podle vzoru (příloha 1 a 2) s označením dárce, jenž stuhu (standartu) věnoval. Na rubu stuhy smějí býti krajkové motivy a hesla, které však musí býti napřed schváleny ministerstvem národní obrany.

VYSVĚTLIVKY K TECHNICKÉMU PROVEDENÍ.

Strana se znakem města a číslem dělostřeleckého útvaru.
Půda praporce: bílý grogain.
Okrajové pruhy jsou aplikovány červeně a modře.
Písmo (věnování) je vyšito prošívaným zlatem (bez kartonu) tak jako ploché vyšívaní.
Písmo pod znakem je vyšito hladkým hedvábím (přes tenký bílý karton anebo jemnou kůži).
Praporec je zakončen konickým třapcem z modrého hedvábí.

Stuhy.
Bílá stuha má okrajové pruhy (aplikace) modré a písmo je vyšito hladkým červeným hedvábím (přes tenký bílý karton aneb jemnou kůži). Červená stuha má okrajové pruhy modré a písmo vyšité bílým hedvábím. Modrá stuha má okrajové pruhy červené a písmo vyšité bílým hedvábím.

Strana se levem.
Půda praporce: bílý grograin.
Půda pod lvem: červený grograin.
Okrajové pruhy jsou aplikovány modře a červeně.
Písmo (heslo) je vyšito modrým hladkým hedvábím (přes tenký bílý karton anebo jemnou kůži).
Lev je aplikován stříbrnou látkou. Kontury jsou vyšívány hladkým modrým hedvábím. Drápy, jazyk a koruna jsou šity kladeným zlatem (zlatou nití), které je kladeno vždy od kontury ke středu a kladou se dvě niti vedle sebe najednou.

Znak Slovenska (ve lvu).
Pole znaku je aplikováno červeně, kopce na něm jsou aplikovány modře (grograin). Kříž je aplikován stříbrnou látkou nebo je vyšit kladeným stříbrem (šije se od zevní kontury ke středu). Kontury jsou obšity jako u lva.

Žerď standarty.
Žerď je zhotovena z jasanového dřeva, je hladká bez jakýchkoli soustruhovaných ozdob. Hořejší zakončení žerdi (kde je umístěno číslo dělostřeleckého útvaru) je zhotoveno z bronzu, postříbřeno a patinováno. Střední kování na zádržný řemen a spodní zakončení žerdi je rovněž z bronzu a postříbřené. Kovová konstrukce praporce je z 5 mm ocelového kulatého poniklovaného drátu. Žerď z kovové součástky praporce třeba vždy zhotoviti beze změn podle nákresu přiloženého k tomuto výnosu.

Závěs a zádržný řemen (příloha 4).
Závěs s pochvou je zhotoven ze žluté řemenové kůže (pochva z černé kůže) a zádržný řemen je ze žluté, měkké kůže. Rovněž i zde je nutno vše zhotoviti beze změn podle přiloženého nákresu.
Technický dozor nad prováděním všech prací spojených se zhotovením standart svěřuje MNO. Památníku odboje v Praze. Před započetím každé z uvedených prací je nutno se obrátiti na tento úřad, který podá příslušné informace. Památník odboje provádí také konečnou kolaudaci před odevzdáním standarty útvaru a jest odpověden za to, že standarty budou podle směrnic tohoto výnosu zhotoveny technicky správně.

Čj. 15.912-přes./1. odděl. z 23/5 1929.



VV z r. 1929, čl. 418.

Úprava podkasání pláště.

Systemizovaný plášť pro pěší a plášť pro jezdectvo (příl. I. k sl. předp. H.VI-1) je zařízen na podkasání, aby při chůzi nebo při jízdě na kole nepřekážel. K tomu byly na dolních rozích přednic a na horních rozích kapes našity háčky a ouška.

Podle hlášení některých útvarů poškozovaly háčky, našité v rozích přednic, při chůzi ovinovačky. Proto bylo umístění háčků a oušek u plášťů vyráběných od roku 1926 navzájem zaměněno.

K odstranění hlášené závady upraví si útvary pláště se starším způsobem podkasání, když je vydávají do mírových zásob, na nový způsob podkasání.

Čj. 31.081-V./2. odděl. z 29/5 1929.



VV z r. 1929, čl. 527.

Odznaky pro miřiče a dělovody.

Ministerstvo národní obrany zavádí odznaky pro miřiče dělostřelectva a pro dělovody (obr. 1).


Odznaky jsou dutě a ostře raženy z 1 mm tlustého tombakového mořeného plech (směsi 80 - 85% mědi a 15 - 20% zinku) a mají asi 46 mm v průměru.

Odznaky pro dělovody mají na rozdíl od odznaků pro miřiče štít se znakem zbraně postříbřený, lesklý.

Pro výrobní podmínky odznaků pro miřiče a dělovody, pro způsob nošení, pro posuzování vzorů a pro uveřejňování nákupních pramenů, dále pro hospodaření platí výnosy vydané o odznacích pro střelce, uveřejněné ve VV. 1928, čís. 48, čl. 636, čís. 60, čl. 765 a čís. 73, čl. 909.

Dosažení a udělení odznaků uveřejňuje velitel vojskového tělesa v denním rozkaze. Dělovoda dekoruje velitel oddílu, miřiče velitel baterie.

Dostane-li vojín (poddůstojník) odznak pro dělovoda, vrátí odznak pro miřiče.

Udělení odznaku třeba zaznamenati v osobním záznamu, část II: "15/6 1929 udělen odznak dělovoda (miřiče)" a odvolati se při tom na příslušný denní rozkaz. Totéž se zapíše do průkazního lístku dotčené osoby. Při propouštění z činné služby nutno učiniti tento záznam také do vojenské knížky.

Voj. správa vydá zadarmo uvedené odznaky jenom těm, kteří vyhověli podmínkám pro udělení odznaku po uveřejnění tohoto výnosu. Ostatní, kteří mají nárok na uvedený odznak, mohou jej nositi, koupí-li si jej z vlastních peněz.

Záložníci mohou nositi odznaky po dobu cvičení, když předtím bylo zjištěno z osobního záznamu, že v době své činné služby vyhověli podmínkám výnosu MNO. čj. 5974/17. odděl. z r. 1925.

Po přezkoušení osobního záznamu provede se zápis o získání odznaku do průkazního lístku a do voj. knížky těmto záložníkům dodatečně.

Čj. 31.057-V./2. odděl. z 10/7 1929.



VV z r. 1929, čl. 693.

Praporce hraničářských praporů.

MNO. ustanovuje závazný, jednotný vzor praporců pro hraničářské prapory, které budou pro ně pořizovány.

Popis praporce.

Šířka praporcové vlajky80 cm,
délka praporcové vlajky96 cm,
délka stuh80 cm,
šířka stuh14 cm,
délka žerdi bez korunky220 cm,
průměr žerdi4 cm,
výška korunky praporce36 cm.

Praporec jest připevněn k žerdi hřeby. Líc praporcové vlajky (obr. 1) třeba vždy zhotoviti beze změn podle nákresu přiloženého k tomuto výnosu.

V čísle hraničářského praporu, odznaku hraničářů, znaku města a příslušných nápisech na rubu praporce (obr. 2) je nutno zachovávati slohový charakter vzoru. Za tím účelem je k tomuto výnosu přiložen (obr. 3 a 4) závazný vzor číslic a abecedy. Městský znak jest součástkou věnování a nemění se, ani když hraničářský prapor změní posádku.

K praporci třeba připevniti nejméně tři stuhy v státních barvách. Líc stuhy nutno zhotoviti podle vzoru (obr. 3) s označením dárce, jenž stuhu věnoval. Na rubu smějí býti krajové motivy a hesla, obojí však musí býti napřed schváleny ministerstvem národní obrany.



VYSVĚTLIVKY K TECHNICKÉMU PROVEDENÍ.

Strana se lvem.

Půda praporce: červený grograin.

Obrubové motivy jsou aplikovány modře a bíle. Aplikace je začištěna modrou a červenou šňůrkou.

Písmo je vyšito hladkým bílým hedvábím (přes tenký, bílý karton anebo jemnou kůži).

Lev je aplikován stříbrnou látkou. Kontury jsou vyšívány hladkým modrým hedvábím.

Drápy, jazyk a koruna jsou vyšity kladeným zlatem (zlatou nití), které je kladeno vždy od kontury ke středu a kladou se vždy dvě niti vedle sebe najednou.

Stuhy.

Bílá stuha má okrajové pruhy (aplikace) modré a písmo je vyšito hladkým červeným hedvábím (přes tenký, bílý karton anebo jemnou kůži).

Červená stuha má okrajové pruhy modré a písmo vyšité bílým hedvábím.

Modrá stuha má okrajové pruhy červené a písmo vyšité bílým hedvábím

Strana s číslem hraničářského praporu, hraničářským odznakem a znakem města.

Půda praporce: bílý grograin.

Okrajové motivy jsou aplikovány červeně a modře. Aplikace je začištěna červenou a bílou šňůrkou. Písmo je vyšito hladkým bílým hedvábím (přes tenký, bílý karton anebo jemnou kůži).

Znak Slovenska (ve lvu).

Pole znaku je aplikováno červeně, kopce na něm jsou aplikovány modře (grograin). Kříž je aplikován stříbrnou látkou nebo je vyšit kladeným stříbrem šije se od zevní kontury ke středu).

Kontury jsou obšity jako u lva.

Odznak hraničářský (psí hlava).

Půda odznaku je tmavý modrý (indigo) grograin.

Chlupy jsou vyšívány stříbrnou nití.

Zuby, okraj obojku a kroužek jsou vyšívány zlatou nití.

Jazyk a obojek: červený grograin.

Žerď praporce.

Žerď je zhotovena z jasanového dřeva, je hladká a bez jakýchkoli soustruhovaných ozdob. Kovové zakončení (podoba lipového listu) je stříbrné. Žerď praporce a kovové součástky třeba vždy zhotoviti beze změn podle nákresu přiloženého k tomuto výnosu.

Technický dozor nad prováděním všech prací spojených se zhotovením praporce svěřuje MNO. Památníku odboje v Praze. Před započetím každé z uvedených prací je nutno obrátiti na tento úřad, který podá příslušné informace. Památník odboje provádí také konečnou kolaudaci před odevzdáním praporce útvaru a jest odpověden za to, že praporce budou podle směrnic tohoto výnosu zhotoveny technicky správně.

Čj. 23.932-pres./1. odděl. 1/10 1929.



VV z r. 1929, čl. 699.

Vycházkový stejnokroj pro mužstvo.

Součástky stejnokroje, které si opatřuje mužstvo z vlastních peněz, jest dovoleno nositi na vycházku, odpovídají-li střihem a barvou předepsanému stejnokroji. Důstojnickou bluzu s mořenými knoflíky smějí nositi kromě gážistů jen žáci voj. učilisť a déle sloužící.

Ostatní mohou nositi vlastní bluzu jen podle VV. 1922, čís. 25, čl. 181, která, jak řečeno, musí odpovídati barvou stejnokroji, vydávanému voj. správou.

Mužstvo, které si opatřilo vlastní bluzu podle střihu bluzy důstojnické a jiné součástky stejnokroje jiného barevného odstínu, může je donošovati na vycházku nejdéle do konce května 1930.

Není dovoleno nositi na vlastní bluze (plášti) nevšívané ramenní pásky, podšívku nebo nákrčník výložkových barev.

Velitelé dbají toho, aby mužstvo nenosilo vlastní součástky stejnokroje nečisté, zamaštěné a ošumělé.

Čj. 32.109-V./2. odděl. z 24/9 1929.



VV z r. 1929, čl. 717.

Značkování součástek výsroje z usně

MNO. zjistilo, že se dosavadní značkování součástek výstroje z usně neprovádí jednotně a že se to v mnohých případech děje takovým způsobem, kterým se součástky i poškozují. Aby bylo dosazeno jednotné a trvalé evidence, nařizuje:

  1. Hlavní oděvní a lůžkový sklad v Brně bude používati kovového razidla do hloubky k označení součástek z usně čs. stáním malým znakem.
  2. Útvary použijí kovového razidla do hloubky k označení příslušnosti součástek z usně k hospodářskému tělěsu ( na příklad P 6, t. j. pěší pluk 6 ). Označení setiny se však provede jenom barvou, stejně jako označení součástek augmentačních a horších mírových zásob.
  3. Jednotlivé součástky z usně budou značkovány takto:
    1. veškeré řemení, opasky a pouzdra na topůrek na koncích zápinek,
    2. veškerá pouzdra, brašny a sumky na zadcích,
    3. závěsníky na zadní straně,
    4. veškeré druhy střevíců na horním okraji zápětí uvnitř a
    5. vysoké boty na horním okraji holínek uvnitř.

    Označování součástek z usně kovovými razidly do hloubky musí však býti věnována náležitá pozornost, protože u každé součástky nutno označování přováděti buď slabšími nebo silnějšími údery podle toho, z jakého druhu usně je součástka zhotovena.

    Proto vyzkouší razítkující orgán, dříve než začne součástky z usně označovat, sílu úderu k dosažení žádoucího účinku na kousku usně ( odpadku ). Jako podložky užije desky z tvrdého dřeva ( možno - li však olověné ), na razidlo se uhodí paličkou z tvrdého dřeva.

  4. Razidla musí býti zhotovena z tvrdé oceli, ve třech velikostech, a to: výška celého razidla vesměs 100 mm,
    výška písmen 3, 7 nebo 11 mm.

Jednotlivých velikostí razidel se používá podle potřeby.

Výdaj na pořízení razítek jde na vrub paušálu na udržování mírového úsroje nebo augmentačních zásob.

Čj. 22.950 - V./2. odděl. z 2/10 1929



VV z r. 1930, čl. 7.

Připevnění odznaku a distinkcí na polní čepici.

Polní čepice (sl. předp. H-VI-1, příl. 1, běž. čís. 1), vyráběná podle popisu z roku 1922, má nátylník vpředu vystřižený, aby odznak a distinkce mohly býti připevněny na levé straně čepice (viz VV. 1928, čís. 43, čl. 567, obr. 1 a 2).

Čepice starších ročníků mají nátylník vpředu vysoký, sahající k hornímu okraji čepice. U těchto čepic se nosí odznak a distinkce na nátylníku.

Čj. 53.674-V./2. z 27/12 1929.



VV z r. 1930, čl. 8.

Adaptace toreb.

Útvary, které mají ve svých zásobách ještě torby staršího vzoru z teletiny bez výztužných vložek, upraví je podle popisu, který jim zašle na jejich žádost hlavní oděvní a lůžkový sklad v Brně.

U útvarů jsou také torby z teletiny s podšívkou z papírové tkaniny, která jsouc při adaptaci odparována, se poškozuje, že ji pak nelze spravit.

Do takových toreb nutno při adaptaci všíti podšívku z režného plátna asi téže jakosti, jako je podšívka u toreb vz, 23.

Zvýšení výdajů za podšívku se vykáže podle výnosu MNO. čj. 31.299-V./2. odděl. z r. 1929 (VV. 1929, čís. 27, čl. 394).

Torby z teletiny jiných vzorů a jiného původu a torby, na nichž postupem času nastaly různé změny (mají např. zápinky, rámečky a přezky různých rozměrů, nebo nemají podložky) adaptují se podle některého z dosud vydaných popisů.

Čj. 54.003-V./2. odděl. z 30/12 1929



VV z r. 1930, čl. 11.

Třmen pro anglické sedlo, zavedení zlepšeného vzoru.

MNO. zavádí zlepšený vzor třmene pro anglické sedlo místo dosavadního vzoru, který zůstává ve výstroji do spotřebování.

Pojmenování třmene: třmen pro angl. sedlo vz. 29.

ZZ. I. dostala 21 modrých snímků výkresu VTÚ.-Pos. 113 a), čís. 141 pro vzorkárny. Třmen je z temperované litiny, poniklován a má tyto rozměry:

Čj. 25.872-II./2. odděl. z 18/12 1929.



VV z r. 1930, čl. 93.

Úprava stejnokroje.

Ministerstvo národní obrany zavádí některé změny na součástkách oděvu a strůje a některé součástky nahrazuje novými.

A. U GÁŽISTŮ.

Vycházková čepice (obr. 1) je z česané příze barvy khaki. Mezi ztuženou spodní a vrchní částí čepice je všita 3 mm široká lemovka z výložkového sukna. Podbradník je u důstojníků zlatý, u rotmistrů stříbrný. Pro generály je pleten ze dvou šňůrek 5 mm tlustých (obr. 2), pro důstojníky a rotmistry ze čtyř šňůrek 4 mm tlustých (obr. 3). Po stranách čepice jsou příslušné distinkce ¾ velikosti distinkcí náramenních. Odznak je ražen z tombakového plechu 1 mm tlustého a je u důstojníků a generálů pozlacený, u rotmistrů postříbřený. Gážisté zbrani nosí odznak na čepici podle obr. 4, gážisté služeb podle obr. 5.

Knoflíky na čepici jsou u důstojníků pozlacené, u rotmistrů postříbřené.

Čepice pro generály má kolem okraje štítku zlatem vyšívanou ozdobu (obr. 6).

Úprava polní čepice se nemění; odznak dosavadního tvaru (obr. 5) a příslušné, nově stanovené distinkce jsou u důstojníku pozlacené, u rotmistrů postříbřené. Generál zbraní má na polní čepici odznak čepice vycházkové (obr. 4) bez označení hodnosti.

Blůza (obr. 7 a 8) je střižena jako doposud, má však ležatý límec. Ramení pásky jsou všívané. Podšívka je barvy khaki.

Knoflíky (obr. 9 a 10) jsou z tombakového plechu; na knoflících pro gážisty zbraní jsou raženy dva zkřížené meče; knoflíky pro gážisty služeb jsou bez mečů. Pro generály a důstojníky jsou pozlacené, pro rotmistry postříbřené. Výčnělky na knoflících jsou hlazené, lesklé, ostatní části bez lesku.

Distinkce (obr. 11, 12, 13 a 14). K označení hodnosti se určují pro generály a důstojníky vyšívané nebo kovové (výšivkového vzhledu) zlaté hvězdy, pro rotmistry kovové, postříbřené obdélníčky. Hvězdy jsou pro generály a vyšší důstojníky pěticípé, pro nižší důstojníky třícípé. Obdélníčky jsou z tombakového, 1 mm tlustého plechu.

Hvězdy jsou u generálů našity 3 cm nad prošitím rukávů blůzy, u pláště asi 12 cm od dolního okraje rukávů.

Brigádní generál (generál služeb) má dvě hvězdy vedle sebe (5 cm od sebe vzdálené), divisní generál (generál šéf služeb) má tři (do pravidelného trojúhelníku) a armádní generál má čtyři hvězdy (čtvrtou nad vrcholem trojúhelníku).

Ramenní pásky jsou lemovány příslušným výložkovým suknem; vyšší důstojníci mají je lemovány ještě zlatou 5 mm široko sutaškou; generálové mají na nich zlatem vyšitu stylisovanou lipovou ratolest (obr. 14).

Rotmistři nosí po střední délce ramenní pásky 22 mm široký proužek výložkové barvy.

Tvar a barva výložků.

Generálové zbraní a služeb, důstojníci generálního štábu a vyšší důstojnicí na systemisovaných místech pro generály nosí na blůze a na plášti výložky co do tvaru podle obr. 15: generálové mají na nich ještě zlatem vyšitu stylisovanou lipovou ratolest, a to generálové zbraní podle obr. 15, generálové služeb podle obr. 16.

Ostatní gážisté nosí na blůze a na plášti výložky podle obr. 17, mají-li výložky s pololemovkou podle obr. 18.

Důstojníci generálního štábu, přidělení útvarům k vykonávání řadové služby, nenosí odznaků předepsaných pro kategorie důstojníků gšt. (jednotné výložky, šňůry), nýbrž nosí veškerá označení útvarů příslušné zbraně.

Právo nositi památní odznak válečné školy není tím dotčeno.

Vojenští duchovní mají na blůze a na plášti výložky z černého sametu s pololemovkou podle vyobrazení 19. Generál voj. duchovní má na nich výšivku podle vyobrazení 16.

Barva výložků, odznaky a čísla.
P r o Barva výložků Barva pololemovky Odznak Čísla
generály zbraní karmasínově červená obr. 15
důst. gen. štábu karmasínově červená
důst. gen. štábu, přidělené
u útvaru
příslušné zbraně příslušného útvaru
pěší vojsko třešňově červená 1
hraničářskou pěchotu třešňově červená obr. 20 1
horskou pěchotu třešňově červená obr. 21 1
Instrukční prapor třešňově červená obr. 22
útočnou vozbu třešňově červená obr. 23
hradní stráž třešňově červená obr. 24
dělostřelectvo šarlatově červená 1
dělostřelectvo horské šarlatově červená obr. 21 1
měřičskou rotu šarlatově červená obr. 25
balonovou rotu šarlatově červená obr. 26
letectvo světle modrá 1
jezdectvo žlutá 1
eskadronu obrněných automobilů žlutá obr. 23
cyklistickou eskadronu žlutá rukávový podle sl.
předp. H-VI-4a
1
ženijní vojsko tmavohnědá 1
železniční pluk tmavohnědá obr. 27
strojní prapor tmavohnědá obr. 28
mostní prapor tmavohnědá obr. 29
telegrafní vojsko světlehnědá 1
automobilní vojsko tmavozelená 1
vozatajstvo oranžová 1
kontrolní sbor vojenské správy tmavomodrá (samet) fialová
zdravotnictvo černá (samet) třešňově červená
intendantstvo tmavomodrá (samet) karmasínově červená
technickou zbrojní službu šarlatově červená trávově zelená
justiční službu fialová (samet)
veterináře černá (samet) žlutá
proviantnictvo tmavomodrá rukávový podle sl.
předp. H-VI-4a
1
pomocné zdravotnictvo černá 1
voj. duchovní černá (samet) bílá
doplňovací službu okrová třešňově červená
remontnictvo okrová
hosp. službu tmavomodrá
voj. zeměpisný ústav světlezelená
stavebnictvo a stavební účetnictvo trávově zelená
konceptní službu příslušné zbraně okrová
lékárnictvo černá (samet) tmavomodrá
účetní kontrolu tmavomodrá
správní zbrojní službu*) trávově zelená šarlatově červená
oděvnictvo tmavomodrá
technické
zbrojnictvo
letectva trávové zelená světlemodrá
ženijní trávově zelená tmavohnědá
telegrafní trávově zelená světlehnědá
aut. vojska trávově zelena tmavozelená
vozatajské trávově zelená oranžová
evidenční popelavě šedá okrová
početní popelavě šedá tmavomodrá
voj. hudby třešňově červená rukávový podle sl.
předp. H-VI-4a
1
šermíře třešňově červená žlutá
kancelářskou soudní službu
a dozorce vězňů
popelavě šedá fialová
kancelářskou službu popelavě šedá
podkováře černá žlutá
mužstvo pom. čety voj. akademie příslušné zbraně (služby) obr. 30
invalidy černá

*) mužstvo nosí výložky dělostřelectva

Odznaky podle obr. 15, 16, 20 a 21 se nosí na výložcích, odznaky podle obr. 22 až 29 se nosí na límci naproti ramenním páskům. Odznak pro mužstvo pomocné čety voj. akademie a ostatní rukávové odznaky systemisované sl. předp. H-VI-4a a VV. 1923, čís. 5, jestliže se tímto výnosem nezrušují, se nosí na levém záloktí bluzy a pláště a jsou soukenné. Odznaky pro generály jsou vyšívané, ostatní jsou z tombakového plechu, pro důstojníky pozlacené, pro rotmistry postříbřené.

Límcové odznaky, stanovené sl. předp. H-Vl-4a na str. 16 a límcový odznak pro duchovní se zároveň zrušují. Dále se ruší z odznaků rukávových rukávové odznaky pro telegrafní a automobilní vojsko, pro železniční pluk, pro útočnou vozbu a pro děl. měřičskou rotu.

Gážisté stavovských skupin, pro které nejsou předepsány odznaky (čísla), nenosí je ani v tom případě, jsou-li v počtu útvaru, pro jehož příslušníky zbrani jsou odznaky (čísla) systemisovány.

Výložky na blůze a na plášti jsou z výložkového sukna, výložky pro kontrolní sbor vojenské správy, zdravotnictvo, intendantstvo. justiční službu, veterináře, voj. duchovní a lékárnictvo jsou sametové. Pololemovka je u osob, které mají sametové výložky, z výložkového sukna.

Generálové služeb nosí výložky barvy příslušné služby.

Čísla (obr. 31 až 35) jsou ražena na deštičce z tombakového plechu a jsou pro důstojníky pozlacená, pro rotmistry postříbřená (bez lesku).

Lampasy. Generálové nosí na dlouhých kalhotách, pak na jezdeckých kalhotách nošených s vysokými botami na vycházku a při služebních representačních příležitostech lampasy, a to generálové zbraní karmasinově červené, generálové služeb tmavohnědé; jinak se lampasy nenosí.

Důstojníci pěšího vojska (pěších a horských pěších pluků, hraničářských praporů, instr. praporu, praporu útočné vozby a hradní stráže) nosí na dlouhých kalhotách a na jezdeckých kalhotách nošených s vysokými botami na vycházku a při služebních representačních příležitostech místo lemovky 2.5 cm široké pásy z výložkového sukna.

Plášť (obr. 36 a 37) je z látky barvy khaki, sahá do poloviny lýtek a má podšívku barvy khaki. Plášť je zapjat na 6 velkých stejnokrojových knoflíků; zadek pláště má dvojitou pásovou sponu přepínající záhyby, opatřenou třemi velkými stejnokrojovými knoflíky, které umožňují zkrácení nebo prodloužení spony. Rukávy jsou hladké, bez manžet; 8 cm od ústí rukávů jsou našity dva malé stejnokrojové knoflíky. Pod příklopkou levé kapsy je průstřih pro závěsný řemínek. Rozparek má 4 malé stejnokrojové knoflíky.

Ramenní pásky jsou všité a zapjaté na malý stejnokrojový knoflík.

Límec je z téže látky jako plášť, je ležatý a zapíná se na háček.

Distinkce, výložky, odznaky a čísla jsou jako na blůze.

Pláštěnka je střižena jako doposud, má však ležatý látkový límec. Výložky, odznaky a čísla jsou jako na plášti.

Vycházkový pás (obr. 38) je ze 4.2 cm široké stuhy a je spjat sponou. Na levé stran2 pásu je polokroužek pro závěsný řemínek, který je asi 45 cm dlouhý. Stuha u vycházkového pásu je pro generály ze zlatého tkaniva, pro důstojníky a rotmistry z hedvábného tkaniva, barvy khaki. Do stuhy je vetkáno pět pruhů, z nichž tři prostřední jsou sloupkovité široké, okrajové proužky jsou úzké, hladké. Pruhy jsou u pásu pro generály barvy khaki (hedvábné), pro ostatní důstojníky zlaté, pro rotmistry stříbrné.

Spona (obr. 39) je ražena z tombakového, asi 2 mm tlustého plechu a je pro důstojníky pozlacená, pro rotmistry postříbřená; je bez lesku, na způsob starého zlata nebo stříbra.

Spona se zapíná na.hák, přiletovaný pod odznakem. Po obou stranách spony je na pásu po jedné kovové průvlečce z téhož materiálu jako spona.

Závěsný řemínek je z 18 mm široké stuhy s vetkanými třemi pruhy. Stuha závěsného řemínku je co do barvy a provedení jako stuha pásová. Na závěsném řemínku jsou dvě karabinky, hák a přezka, které odpovídají co do provedení sponě.

Vycházkový pás a závěsný řemínek jsou podšity přírodně hnědou kůží

Třapec (obr. 40) je uzavřený, pro důstojníky zlatý, pro rotmistry stříbrný.

Rukavice do služby i na vycházku jsou hnědé, buď hladké, kožené nebo jelenice, k slavnostem bílé kožené. Na vycházku lze nositi též bílé (žluté) jelenice.

Nákrčník přesahuje okraj límce bluzy o 1 až 2 cm a je k polnímu ústroji barvy khaki, na vycházku bílý. Vojenští duchovní nosí důstojnický a vycházkový pás bez závěsníku na šavli.

Na koši u šavle vz. 24 B je dovoleno nositi malý státní znak s ozdobou (obr. 41).

Stříbrná šňůra pro pobočníky a služební odznak pro důstojníky se zaměňují za zlaté.

Závěsy u šňůr barvy khaki pro pobočníky a u šňůr pro důstojníky gen. štábu jsou pozlacené.

Opasník (VV. 1924, čís. 74. čl. 770) se zrušuje.

Voj. akademikové nosí výložky oddělení, jemuž Jsou přiděleni. Akademici žen. vojska lI. roč. nosí výložky žen. vojska, posluchači voj. inženýrské koleje příslušné zbraně. Třapec nosí stříbrný (obr. 40), vycházkovou čepici podle obr. 1, ale s koženým podbradníkem a s odznakem podle obr. 4.

Odznak na čepici a knoflíky (s meči) jsou postříbřené.



B. ÚPRAVA STEJNOKROJE PRO MUŽSTVO.

Mužstvo nosí na vycházku takto upravenou polní čepici: okraj nátylníku je lemován příslušnou barvou výložků; odznak je připevněn na podložce výložkového sukna (obr. 42 a 43).

Bluza, která zůstává tvarem podle VV. 1922, čís. 25, čl. 181, zapíná se na pět velkých stejnokrojových knoflíků našitých navrch blůzy. Střih pláště a tvar výložků zůstává nezměněn. Stejnokrojové knoflíky jsou u mužstva s raženými meči téhož tvaru jako u gážistů zbraní, ale jsou mořené. Změny v barvě výložků, v úpravě odznaků a čísel, uvedené za A, platí obdobně i pro mužstvo.

Třapec (obr. 44). Na vycházku nosí mužstvo bodák, který je pak u poddůstojníků opatřen třapcem. Déle sloužící poddůstojnici nosí třapec i ve službě. Třapec pro tyto poddůstojníky je z tmavohnědého hedvábí. Do stuhy jsou vetkány tři stříbrné proužky. Na krčku jsou tři klikaté vplétané stříbrné šňůrky. Spodek žaludu je ze šňůrek, z nichž každá čtvrtá je stříbrná, spodek je pod krčkem obtočen šňůrkou, pletenou střídavě ze šňůrky stříbrné a tmavohnědé. Třapec pro ostatní poddůstojníky je co do tvaru a rozměrů stejný s třapcem již popsaným, je však z tmavohnědé vlny. Třapec se nosí jen na závěsníku pro bodák podle obrazu 45, nikoli na šavli vz. 04

Déle sloužící mají středem ramenní pásky výložkový proužek jako rotmistři (obr. 46).

Při pokračování v presenční službě nosí déle sloužící první tři léta jeden hedvábný kaloun 18 mm široký, barvy khaki, s vetkaným 3 mm širokým stříbrným proužkem. Po třech letech nosí dva takové kalouny. Kalouny jsou našity na vrchním dílu rukávu blůzy a pláště, rovnoběžně s dolním okrajem asi 8 cm od ústi rukávu. Na kalounech je po jednom malém stejnokrojovém knoflíku (obr. 47).

Dále mohou déle sloužící nositi na vycházku vycházkovou čepici téhož tvaru jako gážisté jako doposud (déle sloužící zbraní odznak s meči); ostatní mužstvo může ji nositi do 31/3 1932.

Povolení, že mužstvo může nositi na vycházku dlouhé kalhoty, zůstává nedotčeno.

Úprava nárameníků frekventantů a absolventů škol pro důstojníky v záloze se nemění.

Aspiranti nosí na podložce ramenních pásků tři stříbrné kalouny (10 mm široké); na prostředním jsou příslušné distinkce.

C. ÚPRAVA STEJNOKROJE PŘÍSLUŠNÍKŮ LODNÍ ČETY.

Mužstvo lodní čety nosí čepice podle obr. 48 z látky barvy khaki; tato čepice má kolem dolního okraje tmavohnědou mohérovou stuhu 4 cm širokou, na levé straně je ze stuhy kokarda a na ní odznak jako na polní čepici. Distinkce jsou na levé straně za kokardou.

Místo pláště pro pěší má mužstvo lodní čety dvouřadový kabát (obr. 49) zapjatý na čtyři velká stejnokrojové knoflíky; zadek kabátu je bez pásové spony.

Distinkce, výložky a odznaky jsou jako na blůze.

Místo kalhot pro pěší a vysokých bot bez podšívky nosí mužstvo lodní čety dlouhé kalhoty bez lemovky a střevíce.

Gážisté lodní čety nosí místo čepice pro mužstvo lodní čety čepici vycházkovou (obr. 1), pak kabát a buď dlouhé kalhoty s lemovkou a střevíce, nebo kalhoty pro pěší a vysoké boty.



D. VŠEOBECNÉ SMĚRNICE K PROVEDENÍ ZMĚN NA STEJNOKROJI GÁŽISTU.

Stejnokroj tímto výnosem upravený je dovoleno nositi již od 7. března 1930. Lhůta nošení povinného bude stanovena později. Nositi upravené součástky se součástkami neupravenými není dovoleno. Jen plášť (pláštěnku) a blůzu dosavadního střihu možno donošovati nejpozději do 27. října 1932; musí však býti opatřeny do lhůty, jež bude stanovena pro povinné nošení upraveného stejnokroje, novými distinkcemi, výložky, odznaky, u důstojníků též knoflíky a čísly. Rotmistři mohou donošovati knoflíky dosavadního vzoru a čísla do 27. října 1932. Do téhož termínu mohou nositi gážisté zlatý a stříbrný třapec dosavadního provedení, ovšem v barvě nyní předepsané.

Na šavli vz. 24 A a 24 B se ruší dolní kroužek.

Šavle se nosí buď na důstojnickém pásu podle VV. 1928, čís. 81, čl. 902, nebo na pásu vycházkovém.

Na vycházkovém pásu se nosí šavle na závěsném řemínku, buď v levé ruce nebo je zavěšena na háku závěsného řemínku.

U pláště se nosí šavle navrch pláště, závěsný řemínek se prostrčí průstřihem levé kapsy.

Součástky stejnokroje, které si opatřují voj. osoby z vlastních peněz, musí odpovídati střihem a provedením vydaným předpisům, co do barvy vydaným vzorům.

Vlastni součástky stejnokroje (i mužstva) mohou býti ze sukna nebo z česané příze. Letní součástky mohou býti lněné, bavlněné nebo z Iistru.

E. PROVEDENÍ ZMĚN U SOUČÁSTEK STEJNOKROJE PRO MUŽSTVO.

1. Příděl a vyžádání.

  1. Nově systemisované
    límcové odznaky,
    rukávový odznak pro pom. četu voj. akademie,
    třapce pro déle sloužící a pro poddůstojníky,
    hedvábný kaloun khaki, 18 mm široký,
    výložky oranžové (pro vozatajstvo),
         "     světle hnědé (pro telegrafní vojsko),
         "     okrové (pro remontnictvo),
         "     třešňově červené (pro voj. hudby a pom. četu voj. akademie),
         "     šarlatově červené (pro mužstvo správní zbrojní služby),

potřebné pro předepsaný mírový počet, zapsaný v příslušných tabulkách, budou tělesům přiděleny podle sl. předp. H-VI-1, § 19 do mírových zásob bez odpisu oděvních jednotek.

Výkazy podle VV. 1926, čís. 16, čl. 184 předloží tělesa příslušné intendanci do 10/3 1930 a ta po přezkoušení MNO., V./2. odděl. do 31/3 1930.

  1. Ostatní nově systemisované předměty, jakož i větší množství součástek vyjmenovaných za a), než je třeba pro předepsaný mírový počet, vyžádají si útvary dodatečným preliminářem (vzorce 5 sl. předp. H-VI-1) do shora uvedených lhůt; náklad hradí z konkretuálního hospodaření.

Počet oděvních jednotek a normální doba nošení nově systemisovaných předmětů budou uveřejněna později.

2. Oděv mužstva lodní čety.

Mužstvo lodní čety donáší dosavadní oděv, až .jej úplně opotřebuje.

Stran vyžádání nově systemisovaných součástek platí ustanovení za 1), b).

3. Čepice.

Polní čepici, jejíž nátylník je lemován příslušnou barvou výložků, a odznak podložený výložkovým suknem téže barvy nosí mužstvo činné služby na vycházku; donošovati ji možno v strážní a dozorčí službě, na cvičení, avšak, vždy mimo válečný a úplný cvičební ústroj.

Hlavní oděvní a lůžkový sklad udržuje v zásobách a vydává na příděly jen polní čepice dosavadního tvaru; tělesa je při vydání mužstvu na vycházku opatří z vlastních prostředků lemovaným okrajem a odznak podloží výložkovým suknem.

4. Výložky.

Nově předepsané barvy výložků jsou:

  1. u vozatajstva oranžová (místo dosavadní tmavozelené),
  2. u telegrafního vojska světlehnědá (místo dosavadní tmavohnědé),
  3. u remontnictva okrová (místo dosavadní bílé s lemovkou),
  4. u vojenských hudeb třešňově červená (místo dosavadní popelavě šedé s lemovkou),
  5. u pomocné čety voj. akademie třešňově červená (místo dosavadní světle zelené),
  6. u správní zbrojní služby šarlatově červená (místo dosavadní trávově zelené s lemovkou).

MNO. musí nejdříve objednati výložkové sukno nově systemisovaných barev a pak dát z něho zhotoviti výložky; to vyžaduje delší doby.

Útvary vozatajstva a telegrafního vojska odevzdají, až dostanou výložky nových barev všechny výložky na blůzy, na pláště a výložkové sukno dosavadních barev, jak mírových, tak i augmentačních zásob, a to:

vozatajské útvary automobilním útvarům a telegrafní útvary ženijním útvarům.

Odevzdávající a přejímající útvar určí příslušné ZVV. (intendance).

Přejímající útvar vezme uvedené předměty do příjmu v účtu augmentačních zásob; z výložků mírových zásob jen úplně nové.

Přebytků augmentačních zásob použije přejímající útvar podle sl. předp. H-VI-1. § 29 na preliminář.

Vojenská akademie a zbrojní ústavy odevzdají úplně nové zelené výložky na blůzy a na pláště mírových zásob (zbrojní ústavy též výložky a výložkové sukno trávově zelené augmentačních zásob) do hlavního oděvního a lůžkového skladu.

Převzaté výložky mírových zásob, které nejsou úplně nové, ponechávají se tělesům pro mírové hospodaření, bez odpisu oděvních jednotek.

Za odevzdané výložky a výložkové sukno mírových zásob nesmí si odevzdávající útvar připsati v prospěch žádné oděvní jednotky.

Do augmentačních zásob přidělí MNO. vozatajstvu, telegrafnímu vojsku a zbrojním ústavům výložky nových barev, jakmile budou na skladě.

5. Bluzy.

Bluzy nového vzoru dostanou útvary obměnou augmentačních zásob na příděly do mírových zásob. Do té doby nosí dosavadní tvar blůzy.

Pokud se týká vyžadování, platí ustanovení sl. předp. H-VI-1, § 33.

6. Čísla na límce.

Útvary (ústavy), pro jejichž mužstvo Jsou předepsána dvoumístná čísla na límec (na př. p. pl. 10, děl. pl. 12 atd.), anebo trojmístná čísla na límec (na př. děl. oddíl 261 atd.). donosí dosavadní čísla na límec, která mají v mírových zásobách.

Mají-li tato tělesa v augmentačních zásobách dosavadní čísla na límec, odvedou je do hlavního oděvního a lůžkového skladu. Ostatní tělesa si ponechají jen tolik dosavadních čísel na límec, kolik jich potřebují na preliminář 1931; přebytečná čísla odvedou taktéž do hlavního oděvního a lůžkového skladu.

Hlavní oděvní a lůžkový sklad bude na preliminář vydávati dosavadní čísla až do vyčerpání zásob oněm útvarům, které jsou označeny čísly jednomístnými.

7. Knoflíky.

Dosavadní stejnokrojové knoflíky (čs.) mužstvo donosí.

Na běžnou potřebu vydá hlavní oděvní a lůžkový sklad na preliminář po vyčerpání starých druhů (čs.) předepsané knoflíky s meči.

Útvary obmění augmentační zásoby takovými knoflíky tak, že odpárají na blůzách a na pláštích nejmladších ročníků výroby stejnokrojové knoflíky starých druhů (čs.), vezmou je do mírových zásob a místo nich přišijí knoflíky s meči převzaté z hlavního oděvního a lůžkového skladu; potřebné niti k přišití dodají tělesa z konkretuálního hospodaření.

F. ZUŽITKOVÁNI STARÝCH NESYSTEMISOVANYCH PŘEDMĚTŮ.

  1. Límcové odznaky pro vojíny graduované
    lékaře,
    zvěrolékaře,
    lékárníky, magistry farmacie,
    inženýry, geometry;
  2. límcové odznaky pro vojenské akademiky, dále
  3. rukávové odznaky pro
    telegrafní vojsko,
    automobilní vojsko,
    železniční pluk,
    dělostřeleckou měřičskou rotu a útočnou vozbu, jakož i
  4. stříbrný kaloun 2 mm široký vyřadí tělesa z augmentačních zásob a hlavní oděvní a lůžkový sklad ze svých zásob, jako nepotřebný materiál;
  5. Opasníky a třapce dosavadního vzoru, které se zapůjčovaly důstojníkům a rotmistrům v záloze, povolaným na cvičení, zužitkují se takto:

Opasníky

  1. které jsou u těles, ponechávají se útvarům pro mírové zásoby bez odpisu oděvních jednotek;
  2. které leží v hlavním oděvním a lůžkovém skladu, přepracuje tento ústav na řemeny ke kalhotám.

Třapce pro důstojníky

  1. které jsou u těles, zapůjčí tělesa rotmistrům v záloze, povolaným na cvičení;
  2. které leží v hlavním oděvním a lůžkovém skladu, mohou si rotmistři koupiti až do vyčerpání zásoby (386 kusů).

Cena za 1 kus 20 Kč.

Třapce pro rotmistry

  1. které jsou u těles, ponechávají se útvarům pro mírové zásoby bez odpisu oděvních jednotek; útvary jimi podělí déle sloužící poddůstojníky;
  2. které leží v hlavním oděvním a lůžkovém skladu, vydá tento ústav na příděly jako třapec pro déle sloužící;
  3. popelavě šedé výložky s lemovkou na blůzy a pláště, které byly dosud předepsány pro vojenské hudby a které leží v augmentačních zásobách, převedou tělesa do mírových zásob bez odpisu oděvních jednotek, popelavě šedé výložkové sukno odvedou tělesa z augmentačních zásob do hlavního oděvního a lůžkového skladu.

Oprava příl. I sl. předp. H-VI-1 bude vydána jako samostatný doplněk.

Čj. 13.606-V./2. odděl. z 11/2 1930.



VV z r. 1930, čl. 94.

Barvy součástek stejnokroje.

K posouzení barvy součástek stejnokroje, které si obstarávají voj. osoby z vlastních peněz, vydává MNO. v příloze dodavkem k SDV. 1929, čís. 4, čl. 42 vzory b a r v y látky z česané příze.

Pro rozpětí barevných odstínů látky barvy khaki z česané příze jest jeden vzorek dovoleného nejtmavšího odstínu barvy a jeden vzorek nejsvětlejšího odstínu.

MNO. poznamenává, že j a k o s t přiložených vzorků byla zvolena zcela náhodně a že není totožná s jakostí jemných látek pro voj. gážisty podle VV. 1930, čís. 5, čl. 49.

Čj. 52.459 V./2. odděl, z r. 1929 z 11/2 1930.



VV z r. 1930, čl. 133.

Černění součástek oděvu a strůje

K dotazům útvarů o konzervování kožených součástek oděvů a strůje stanoví MNO, že se z uvedených součástek, vydává - li je hlavní oděvní a lůžkový sklad nečerněné, načerní jenom obuv. Součástky strůje jako torbové řemení, opasky, sumky, brašny, řemeny k pušce, závěsníky pro bodák, řenení k polní láhvi, plášťové a ustrojovací řemínky atd. se nečerní.

Čj. 13. 832 - V./2. odděl. z 22/2 1930.



VV z r. 1930, čl. 174.

Polní bloky - nový vzor.

MNO. zavádí místo dosavadních polních bloků "Smetánka" nové polní bloky "A" a "B".

Polní blok A je určen pro velitelství od praporu pěšího vojska, u ostatních zbraní od setniny počínaje nahoru. Jeho formát 18x32 cm je volen tak, aby bylo možno na něj napsati obsáhlejší hlášení nebo rozkaz.

Polní blok B je určen pro všechny nižší velitele, než jak je uvedeno u polního bloku A. Jeho formát 12×26 cm dovoluje, že může být nošen v kapse oděvu.

Jednotlivé listy jsou upraveny tak, že jich může být použito jak k napsání textu, tak i k pořízení náčrtu. K poslednímu účelu obsahují čtverečkovanou síť, přiměřeně slabou, aby jí netrpěla čitelnost textu.

Bloky jsou v půli přeloženy. Nečitelnosti textu v místech, kde je blok přeložen, zabráníme tím, že na přeloženém místě nepíšeme.

Papír je dostatečně tenký, aby bylo možno pořídit několik průpisů. Na rubu listu zásadně nepíšeme.

Bloky jsou opatřeny vhodnými deskami z lepenky, uzavřenými pružnou páskou.

Každý blok obsahuje 50 listů, 3 listy rozmnožovacího papíru, lepenkovou podložku a čtverečkovanou průsvitku k zvětšování náčrtů. Polní blok A má mimo to ještě 30 obálek, polní blok B tužku.

Dosavadních polních bloků "Smetánka" bude se používat až do spotřebování nákladu.

Čj. 10.155-hl. št./3. odděl. z 27/3 1930.



VV z r. 1930, čl. 193.

Chránítka na bluzy

Jeden útvar podal MNO návrh, aby systemisovalo pro obsluhu kulometu ochrannou bluzu z nepromokavého plátna, která by chránila bluzu nebo plášť, aby se od kulometu nezamastily.

Zkušební komise pro pěší vojsko, která posoudila uvedený návrh, je proti zavedení ochranné bluzy. Považuje ji za zbytečnou přítěž proto, že by byla zvlášť v létě pro svou neprodyšnost nepohodlná.

Zkušební komise uvádí, že se součástky oděvu nemohou tak snadno zamastiti, když se kulomet před cvičením zbaví přebytečného tuku.

Proto MNO nepomýšlí systemisovati ochrannou blusu pro obsluhu kulometu. Aby se však přesvědčilo, bude - li potřebí nějakou ochranu součástek oděvu zavésti, dalo zhotoviti chránítka na blusy, z nichž přiděluje z hlavního oděvního a lůžkového skladu na zkoušku a bez odpisu oděvních jednotek po jednom chránítku pěšímu pluku 1, 2, 3, 5, 6, 7, 9, 10, 17, 20, 24, 31, 35, 36, 41, 47, horskému praporu 1 a hraničářskému praporu 3 a 7.

Tyto útvary vyzkoušejí přidělená chránítka podle § 78 sl. předp. H - VI - 1 a předloží do 31/12 1930 návrh, zda mají býti chránítka na blusy zavedena.

Čj. 13. 859 - V./2. odděl. z 25/3 1930



VV z r. 1930, čl. 285.

7.92 mm. cvičný náboj vz. 30 do pušek a kulometů,
s dřevěnou střelou nového tvaru a barvy, zavedení do výzbroje


MNO, zavádí letos nový tvar dřevěné cvičné střely vz. 30 a tím i nový cvičný náboj vz. 30, který nahradí dosud zavedený cvičný náboj vz. 23 resp. vz. 24.

Střela cvičných nábojů pro všechny zbraně (vyjma kulomety Maxim 08 a 08/15, které budou postupně z výzbroje vyřaďovány) bude jednotná, a to tvaru podobného střele ostré.

  1. pro pušku vz. 24 je střela červená,
  2. pro kulomet ZB vz. 26 žlutá,
  3. pro kulomety Vickers a Lewis vz. 28 zelená,
  4. pro kulomety Š vz. 7/24 a 24 černá a
  5. pro kulomety Maxim 08 a 08/15 zůstává tvar a barva /žlutá/ dosavadní střely vz. 24

Pro nově zavedené cvičné náboje vz. 30 stanoví MNO. tyto názvy:

  1. 7.92 mm cvičný náboj pro pušky vz. 30
  2. 7.92 mm cvičný náboj pro kulomety ZB vz. 30,
  3. 7.92 mm cvičný náboj pro kulomety L a V vz. 30,
  4. 7.92 mm cvičný náboj pro kulomety Š vz. 30

V letošním roce budou již cvičné náboje pro kulomety Š vz. 7/24 a pro kulomety Vickers a Lewis vz. 28 vyráběny jen se střelami vz. 30. Pro pušku vz. 24 a kulomet ZB vz. 26 budou letos vyráběny náboje se střelami vz. 30 jen z části, až po spotřebování zásob střel starého tvaru.

Různé barevné provedení střel se zavádí z toho důvodu, aby záměna různých druhů cvičného střeliva nebyla možná a aby kontrola a rozpoznání cvičných nábojů bylo možné i po jejich vynětí z balíčků resp. kartonů.

Nálepky a razítkové nápisy na kartonech, na balíčcích a na truhlících, obsahující cvičné náboje vz. 30, zůstávají tytéž jako u cvičných nábojů vz. 23 resp. vz. 24, jen v textu se označení vz. 23 resp. vz. 24 nahradí vz. 30.

Čj. 16.066-II./3.odděl. z 9/5 1930.



VV z r. 1930, čl. 345.

Určování bodů v terénu podle speciální mapy.

MNO. nařizuje jednotný způsob pro udávání bodů podle orientační sítě na speciální mapě takto:

Dokud nebudou vydávány síťované speciální mapy, provedou útvary na používaných listech speciálních map síťování červenou tuší tak, že se od západu k východu a od jihu k severu spojí jemnou čarou každá třetí minuta zeměpisné délky a šířky. Jihozápadní roh listu mapy se označí nulou (0) a každá třetí minuta se označí na jižním a západním kraji listu mapy postupně číslicemi 1, 2, 3, atd. Tím je dána snadná mnemotechnická pomůcka k očíslování jednotlivých lichoběžníků, vzniklých síťováním, podle tohoto schématu:

První číslice každého lichoběžníku značí počet lichoběžníků ležících na západ od lichoběžníka, o který jde, druhá číslice pak počet lichoběžníků ležících na jih od onoho lichoběžníka.

Až do vydání jednotných ukazovatelů VZÚ, pořídí si každý útvar nutný počet ukazovatelů podle tohoto vzoru:

Líc ukazovatele
Rub ukazovatele


1. Přilož roh označený šipkou na bod, který chceš označit.
2. Kontroluj rovnoběžnost okraje ukazovatele s poledníkem a rovnoběžkou.
3. Tam, kde ti poledník protíná horní okraj ukazovatele čti x.
4. Tam, kde li rovnoběžka protíná pravý okraj ukazovatele, čti y.
5. Označ pak tento bod na př. takto:
    kul. 03                       23         24
          číslo lichoběžníku   x           y

Tyto jednotné ukazovatele lze od l. července t. r. dostati u voj. zeměpisného ústavu, kde si je útvary mohou hromadně objednati. Pak užívejte jen těchto jednotných ukazovatelů.

Ode dne vydání tohoto výnosu užívejte při všech cvičeních tohoto způsobu pro označování bodů (cílů). Napřed se uvádí číslo obdélníku, pak souřadnice x a pak souřadnice y.

Na př.:
1. Kulomet v lichoběžníku 10, x = 23, y =42.
    Zkratka: kul. 102342.
2. Nepřátelská baterie v lichoběžníku 31, X = 08, Y = 09.
    Zkratka: bat. 310809.

Vždy musí býti 6 číslic, aby nenastalo nedorozumění při dodávání zpráv telefonicky, telegraficky neb opticky.

Při práci v úseku, hlavně s letcem, označují se také listy speciální mapy.

Na př.:

Hlášení letce: nepřátelská baterie stojí v prostoru mapy "Mělník" v obdélníku 03, X = 20, Y= 30, zní:

Bat. Mělník 032030.

Čj. 10.540-hl. št./3. odděl. z 4/6 1930.



VV z r. 1930, čl. 450.

Označení dorostu letectva.

Žáci oddílu leteckého dorostu (býv. školy pro odborný dorost letectva) nosí na ramenních páskách bluzy a pláště světle modré hedvábné kalouny, 1 cm široké.

Žáci I. ročníku školy pilotů nosí jeden kaloun, našitý napříč ramenní pásky asi 5 mm od ramenního švu, žáci II. ročníku nosí dva kalouny, asi 5 mm od sebe (obr. 1).


Žáci školy let. specialistů nosí jeden kaloun, našitý do smyčky napříč ramenní pásky (obr. 2).


Absolventi škol tato označení nenosí.

Čj. 26.380-V./2. odděl. z 14/8 1930.



VV z r. 1930, čl. 510.

VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ
ze dne 20. srpna 1930, čl. 123 Sb. z. a n.,
o vlajce vojenských plavidel Československé republiky.


Vláda republiky Československé nařizuje podle § 3 zákona ze dne 30. března 1920, čl. 252 Sb. z. a n., kterým se vydávají ustanovení o státní vlajce, státních znacích a státní pečeti:

§ 1.

(1) Vojenská plavidla československá nesou vlajku, která se skládá ze spodního pole červeného a vrchního bílého, mezi něž je vsunut od žerdi ke středu modrý klín; přední vrchní roh vlajky je pokryt malým státním znakem.

(2) Poměr jednotlivých částí vlajky jest patrný z obrazce připojeného v příloze.

§ 2.

Ministr národní obrany vydá předpisy o vlajkách hodnostních, služebních a vojenských vlajkách signálních a jich používání a bližší předpisy k provedení tohoto nařízení.

§ 3.

Toto nařízení nabývá účinnost dnem vyhlášení a provede je ministr národní obrany.

Udržal v. r.
Dr. Beneš v. r. Dostálek v. r.
Dr. Engliš v. r. Bradáč v. r.
Dr. Meissner v. r. Bechyně v. r.
Dr. Matoušek v. r. Dr. Franke v. r.
Dr. Slávik v. r.
též za ministra Dr. Viškovského.


Toto vládní nařízení bylo vyhlášeno dne 15. září 1930 v částce 57 Sbírky zákonů a nařízení. Příloha připojená k tomuto vládnímu nařízení není tu otištěna; vlajka vojenských plavidel je schematicky zobrazena nahoře.

Čj. 30. 194-VI./1. odděl. z 17/9 1930.



VV z r. 1930, čl. 547.

Umístění II. praporu pěšího pluku 10 v Břeclavě

Dne 26. září 1930 přesídlil II. prapor pěšího pluku 10 z Brna do Břeclavě.

Čj. 11. 326 - hl. št./1. odděl. z 17/10 1930.



VV z r. 1930, čl. 602.

Ochranné prostředky proti zimě.

Po předminulé, neobyčejně tuhé zimě navrhovaly útvary, aby byly zavedeny kromě předepsaných již součástek oděvu, určených k ochraně proti zimě, ještě tyto ochranné prostředky: zimní prádlo, kukly, chránítka na uši, soukenné rukavice (palečnice), flanelové onuce a plstěné přezůvky.

Zimní prádlo není předepsáno z rozpočtových a hospodářských příčin, jakož i proto, že systemisované kalikové prádlo je v našich klimatických poměrech pokládáno za dostatečné.

Částečnou náhradu za zimní prádlo skýtá vesta, předepsaná VV.1928, čís.69, čl.874., u horských útvarů svetr.

Ochrana uší. Uši lze chrániti před zimou staženým nátylníkem čepice a vyhrnutým límcem pláště. Tento způsob nošení čepice a pláště povoluje mužstvu velitel, kdykoli to povětrnostní poměry vyžadují. Gážisté mohou k vycházkové čepici, mrzne-li, nositi chránítka obvyklého tvaru khaki nebo černé.

O zavedení kukel nebo bašlíků bude rozhodnuto po praktických zkouškách, které provádějí některé útvary.

K ochraně rukou slouží předepsané vlněné (pletené) rukavice. Kde by to nestačilo, mohou útvary vyrobiti z vybrakovaných součástek oděvu soukenné rukavice /palečnice/ a poděliti jimi mužstvo.

Ochrana nohou. Zimní onuce nelze předepsati z týchž důvodů, které brání zavedení zvláštního zimního prádla.

Mužstvo chrání nohy, třeba-li, dvojitou kalikovou onucí: dobře konservovaná a dostatečně volná obuv je sama o sobě již jakousi ochranou proti mrazu. Při práci ve skladech za tuhé zimy nutno si vypomoci obaly nohou, improvisovanými z vyřaděných soukenných neb jiných oděvních součástek.

Mužstvo může nositi také své vlastní ochranné prostředky proti zimě (trikotové prádlo, svetry, teplé ponožky, nátepníčky a p.), které však nesmějí býti na újmu pochodové pohotovosti.

Gážisté mohou při nepříznivém počasí nositi černé galoše, vyjma při přehlídkách a ve službě v řadách representačního rázu (čestné roty, kondukty a p.).

Při neobyčejně tuhé zimě může velitel vojsk. tělesa (ústavu) povoliti, aby byla mužstvu vydána ještě jedna přikrývka z augm. zásob, a vyžádá si dodatečně schválení vyššího velitelství.

Návrhy na předepsání ochranných prostředků proti zimě nadále nepředkládejte, neboť ministerstvo národní obrany má náměty útvarů v evidenci a uskuteční nejvhodnější jakmile to finanční prostředky dovolí.

Ostatně nelze přezírati vojenský požadavek, aby mužstvo bylo rozumě otužováno. Vhodně volné cviky, zvýšený pohyb, nahradí mnohdy velmi účelně všeliké nadbytečné ochranné prostředky proti zimě.

Čj.46.756-V./2.odděl. z 17/11 1930.



VV z r. 1930, čl. 633.

Výložky na pláště

Mužstvo nosí na plášti ( pláštěnce ) výložky téhož tvaru, který je předepsán pro blůzy.

Z finančních důvodů bude hlavní oděvní a lůžkový sklad vydávati dosavadní podlouhlé výložky potud, pokud mu ještě zbývají, rovněž tak zužitkují útvary zásoby takovýchto výložků.

Není tedy na závadu, budou - li do té doby, než se podlouhlé výložky normálně spotřebují, na pláštích ( pláštěnkách ) mužstva výložky různé. Nebylo by proto na místě vyřaďovati podlouhlé výložky pro jednotný vzhled.

Na vlastních pláštích smí mužstvo nově stanovené výložky nositi již nyní.

Čj. 47. 309 - V./2. odděl. Z 10/12 1930.



VV z r. 1931, čl. 60.

Soukenná bluza a pláště vz. 30.

MNO. schválilo pro mužstvo nový tvar soukenné bluzy, pláště pro pěší a pláště pro jezdectvo.

Soukenná bluza vz. 30 (obr. 1) je zhotovena z vlněné látky a skládá se ze dvou přednic, ze zadku, ze dvou rukávů, z límce, ze dvou náprsních a dvou pobočních kapes.

Náprsní kapsa je našita nahoře na přednici a má vpředu kolmý přehyb. Poboční je z podšívkového plátna a je všita vespod přednice. Otvory kapes kryjí příklopky. Náprsní kapsy se zapínají na malý stejnokrojový knoflík.

Čísla a límcové odznaky se našívají po stranách límce naproti ramenním páskám, límcové odznaky pro hraničářskou a horskou pěchotu, a pro horské dělostřelectvo na výložkách

Na ramenní pásky se umísťují distinkce s příslušnou podložkou.

Plášť pro pěší vz. 30 (obr. 2) je zhotoven z vlněné látky barvy khaki, a je v těle až po boky a v rukávech podšit a sahá asi do poloviny lýtek. Skládá se ze dvou přednic, ze zadku, ze dvou rukávů, z límce, ze dvou kapes, ze dvou ramenních pásek a z dvojité pásové spony.

Každá přednice má 6 velkých stejnokrojových knoflíků, na levé přednici je šest obšitých dírek.

Na rub přednic jsou našity kapsy, otvory kapes kryjí příklopky.

Zadek je vcelku, nahoře je složen v záhyb 12 cm široký, a dole má rozparek. Ve výši boků je pásová dvojitá spona zapjatá na tři velké stejnokrojové knoflíky.

Mezi rukáv a přednici, 2 cm od švu zadku, jsou všity ramenní pásky, které jsou zapjaty na malý stejnokrojový knoflík.

Límec je ležatý, má vpředu výložky a zapíná se na smyčku. Pod límcem je látková spona. U nasazení límce vzadu je věšák.

Aby plášť při chůzi nebo jízdě na kole nevadil, podkasají se přední cípy a zapnou se na háček, v boku uvnitř pláště.

Plášť pro jezdectvo vz. 30 je zhotoven z vlněné látky barvy khaki. je podšit a liší se od pláště pro pěší tím, že je delší, má širší zadek, delší rozparek se 4 zinkovými knoflíky.

Pod levou kapsou má průstřih pro šavli.

Způsob umístění distinkcí, odznaků a čísel na pláštích je týž jako u bluzy.

*     *     *

Soukenné bluzy a pláště dosavadních vzorů mírových a augmentačních zásob se domočují u útvarů a ústavů, beze změn.

Vlastní bluzy a pláště dosavadního střihu lze rovněž donošovati.

Vlastní bluzy a pláště podle bluzy a pláště vz. 30 může mužstvo nosit ihned.

Letní bluza pro mužstvo zůstává nezměněna.

Čj. 48.199-V./2. odděl. z r. 1930 z 26/1 1931.



VV z r. 1931, čl. 175.

Odznak pro piloty a pozorovatele z balonu.

Ministerstvo národní obrany zavádí pro piloty a pozorovatele z balonu odznak podle vyobrazení.

Odznak je ražen z bronzu a má vespod dva šroubky s plochými maticemi. Sokol a dělové hlavně jsou na věnec namontovány.

U odznaku pro piloty je věnec z lipových listů postříbřen a na způsob starého stříbra oxidován. Sokol je pozlacený, bez lesku, dělové hlavně zlacené a leštěné.

U odznaku pro pozorovatele je věnec z lipových listů zlacený, bez lesku, sokol je postříbřen a na způsob starého stříbra oxidován, dělové hlavně jsou postříbřeny a leštěny.

Udělování odznaků

Odznaky uděluje MNO. pilotům balonu a pozorovatelům z balonu při jejich jmenování Osobním věstníkem, a to na dobu výkonné činné služby u děl. balonové roty.

Trvale bude udělen odznak těm, kteří vykonali po svém jmenování piloty balonu nebo pozorovateli z balonu nepřetržitě výkonnou činnou službu u děl. balonové roty alespoň dvě léta, nebo utrpěli vážný úraz při výkonné balonové službě. Výkonná činná služba se nepřerušuje dočasným odkomandováním, onemocněním do 8 neděl a onemocněním vlivem výkonné balonové služby vůbec.

Návrh na trvalé udělení podá velitel děl. balonové roty ministerstvu národní obrany. Trvalé udělení odznaku bude uveřejněno v Osobním věstníku MNO. a provede se o něm zápisné řízení.

Pilotům balonu a pozorovatelům z balonu v záloze nebude odznak udělován trvale; mají však právo nositi jej potud, pokud konají činnou službu u děl. balonové roty.

Vydaný odznak netřeba vraceti.

Odznaky pro piloty a pozorovatele z balonu se nosí na pravé náprsní kapse bluzy.

Pozorovatelům z balonu, jmenovaným po splnění podmínek piloty balonu, přísluší nosit odznak pro piloty.

Nenosí se však oba odznaky najednou.

Potřebné odznaky vyžádá dělostřelecká balonová rota u II./2. odděl. MNO.

Čj. 19.545-V./2. odděl. z 8/4 1931.



VV z r. 1931, čl. 176.

Chranítka na bluzy

Posudky o chranítkách na bluzy, jež útvary předložilyna výnos MNO. čj. 13.8589 - V./2. odděl.1930 (VV. 1930, čís. 19, čl.193), různí se tak, že MNO. upouští od zavedení takovýchto chranítek, ale nemá nic proti tomu, jestliže si útvary opatří chranítka na bluzy z vybrakovaných součástek oděvu a strůje samy, aby nevznikly vojenské správě žádné zvláštní výdaje.

Čj. 17.575 - V./1. odděl. z 7 / 4 1931.



VV z r. 1931, čl. 350.

Odznaky pro výkonný letecký personál.

I. Druhy odznaků

Pro jednotlivé kategorie výkonného leteckého personálu se zavádějí tyto zvláštní odznaky:

1. Odznak pro polní piloty - letce.

Malý znak republiky a křídla jsou zlacené, s přirozeným leskem. Věnec stříbrný, bez lesku, čepel meče stříbrná, lesklá.

2. Odznak pro polní pozorovatele - letce.

Tvar a velikost odznaku jako 1.

Malý znak republiky a věnec jsou zlacené, s přirozeným leskem. Křídla stříbrná, bez lesku, čepel meče stříbrná, lesklá.

3. Odznak pro polní pěchotní, dělostřelecké a jezdecké pozorovatele letce.

Malý znak republiky a lipové ratolesti jsou zlacené, s přirozeným leskem. Křídla stříbrná, bez lesku, čepel meče stříbrná, lesklá.

4. Odznak pro polní letecké střelce.

Malý znak republiky a čepel meče jsou stříbrné, lesklé; křídla stříbrná, bez lesku.

Všechny odznaky se vyrábějí z mincovního stříbra, v tvaru a velikosti podle připojených nákresů

Odznaky se nosí pouze na bluze, a to na pravé straně prsou, uprostřed našité kapsy.

Odznaky pro výkonný letecký personál jsou odznaky speciálního výcviku, ale zároveň i odznaky čestnými.

Nositi odznaky na civilním obleku není dovoleno.

II. Propůjčování odznaků - průkazky

Odznaky propůjčuje ministr národní obrany zároveň jmenováním polním letcem a vydává zvláštní průkazku opravňující k nošení odznaků. Ta je zároveň i legitimací vojenského letce, obsahujíc všechny potřebné záznamy.

Odznaky vydá každému nově jmenovanému polnímu letci podle kategorie, v níž byl jmenován, velitel příslušného leteckého útvaru (ústavu), jakmile ho dojde jmenovací výnos a průkazka. Před vydáním musí býti odznak opatřen evidenčním číslem průkazky. Evidenční číslo se vyrazí na rubu odznaku v místě státního znaku.

Vydáním přechází odznak ve vlastnictví toho, komu byl propůjčen, a nosí se tak dlouho, dokud jeho majitel jest příslušníkem některé kategorie vojenských letců. Polní pozorovatelé - letci, jmenovaní polními pilotami letci, dostanou a nosí odznak pilotní.

Odznak a sním i průkazku musí svému kmenovému útvaru (ústavu) vrátit každý, kdo pozbyl hodnosti degradací v činné vojenské službě, v záloze nebo ve výslužbě. Útvar (ústav) vrátí v tomto případě odznak MNO. a průkazku zašle příslušnému tělesu k uložení. Kdo byl z počtu výkonných letců propuštěn nebo vyřaděn, vrátí náhradní peruti svého kmenového tělesa pouze průkazku.

Při úmrtí přechází odznak do vlastnictví zákonitých dědiců, kteří však vrátí MNO. průkazku opravňující k nošení tohoto odznaku.

Příslušníkům letectva cizích armád propůjčuje tyto odznaky ministr národní obrany jako odznaky čestné a vydává zároveň s propůjčením jich zvláštní průkazy, opravňující jejich majitele k nošení odznaku.

Ve zvláštních případech může MNO. propůjčiti odznak příslušné kategorie výkonným letcům i před jich jmenováním polními letci (odznak pro memoriam) s průkazem, kterým se propůjčují odznaky čestné.

Na propůjčení odznaku nezávisí vyplácení služebního přídavku, stanoveného "Směrnicemi pro výplatu leteckých přídavků".

Evidence průkazek a průkazů opravňujících k nošení odznaků vede se u MNO. Letecké útvary (ústavy), které předkládají MNO. návrhy na jmenování vojenských letců polními letci, přiloží ke každému návrhu fotografii navrženého letce (v bluze, bez čepice), ve formátu 6x9 cm.

Evidenční změny v průkazkách (jmenování polním letcem jiné kategorie, povýšení, vyřadění nebo propuštění z počtu létajícího personálu, výsledky pravidelných lékařských prohlídek, úmrtí apod.) provádí příslušné kmenové těleso podle svých kmenových aneb jiných rozkazů.

Nákup odznaků a jich přidělení leteckým útvarům a ústavům bude prováděti MNO.

Příjem propůjčeného odznaku třeba písemně potvrditi. Toto potvrzení, v němž musí býti poznamenáno též evidenční číslo odznaku, je dokladem pro výdej z účtu materiálu.

Čj.



VV z r. 1933, čl. 25.

ARMÁDNÍ ROZKAZ.
Pochvalné uznání.


Zákeřné přepadení Svatoplukových kasáren pěšího pluku 43 v Brně, provedené v noci s 21. na 22. ledna zločinnými útočníky, bylo v zárodku zmařeno rozhodným zákrokem vojska v kasárnách ubytovaného. Chování přepadených jednotlivců, odrážení útoků a učiněná bezpečnostní opatření svědčí o neohroženosti a rozvaze napadených.

Prokázané vojenské ctnosti jsou příkladem vzorného plnění povinností.

Vyslovuji pochvalné uznání všem vojenským osobám, které svou obětovností a odvahou přispěly k ráznému odražení útoku a zneškodnění útočníků.

Vynikající statečnost a rozhodnost projevili:

Z řad gážistů:

pplk. Jaroslav Herkloc, velitel I./43 praporu,

škpt. František Fremund (správce budov), posádkový dozorčí důstojník,

kpt. František Kopuletý, 2. pobočník vel. p. pl. 43,

kpt. dopl. Josef Šimek, ZVV. Brno,

kpt. konc. Josef Bouček:

rázně organisovali a provedli čištění kasáren od útočníků;

prap. Josef Janoušek, kasární dozorčí důstojník, bráně se statečně proti přesile, myslil neustále na to, jak by odrazil útok, a neohroženě organisoval obranu a způsobil první poplach.

Z poddůstojníků a mužstva:

čet. d. sl. Gabriel Jandl, 4. polní roty, dozorčí rotmistr I. praporu, srazil revolver namířený na praporčíka Janouška a byv zadržen, vytrhl se útočníkům a neohroženě přispěl k přivolání posily;

čet. d. sl. Rudolf Klíma, technické roty obsadil telefonní ústřednu a udržoval spojení s vyšším velitelstvím po celou dobu boje;

čet. d. sl. Bedřich Tesař, pomocné roty neustal troubiti na poplach, ačkoli na něj bylo stříleno;

des. Arnošt Laube, 3. roty,

čet. d. sl. Miroslav Jahn, pomocné roty,

čet. d. sl. Karel Skřivan, 2. polní roty,

des. František Augusta, 3. polní roty,

voj. Vavřečka, 4. polní roty,

voj. Rudolf Kasík, pdůst. školy (1. roty),

voj. Jindřich Kretek, technické roty,

voj. Jindřich Filzmann, pdůst. školy:

prokázali rozhodnost a vedli si zvláště statečně během boje a při čištění kasáren od útočníků.

Mimo to frekventanti poddůstojnické školy:

voj. Vlastimil Štěpánek, velitel stráže, ačkoliv byl z pistole raněn, setrval na svém místě;

voj. Ludvík Rubner, ač byl ohrožen na životě a přepaden přesilou, způsobil poplach;

voj. Jan Nedorostek, přispěl ohroženému kamarádovi na pomoc a smrtelně poranil jednoho z vůdců útočné skupiny fašistů a tak rozhodl o výsledku boje v obvodu poddůstojnické školy;

voj. Jindřich Kindermann, dozorčí vojín technické roty iniciativně zasáhl s vojínem Barešem, ač neměli nábojů proti přesile, byl při tom těžce raněn.

Očekávám, že v každém případě, kdy bude kýmkoliv ohrožena bezpečnost armády a tím i státu, projeví příslušníci vojska ať jednotlivci nebo vojenské útvary rozhodnost, statečnost a obětovnost, která bude zárukou, že branná moc republiky slní vždy svůj účel, který jest jí dán vrchním velitelem ve Služebním řádě, tj., že vždy obhájí trvání, celistvost a svobodu republiky proti nepřátelům zevnějším, jakož i pořádek a bezpečnost uvnitř státu.

Toto pochvalné uznání vyhlaste všem příslušníkům branné moci.

Čj. 9504-pres./1. odděl. u 26/1 1933.



VV z r. 1933, čl. 133.

Průměrné ceny pohonných hmot v roce 1933.

Ministerstvo národní obrany stanoví na rok 1933 průměrné ceny pohonných hmot takto:

Druh pohonných hmot Cena za 1 kg 15% režijní přirážka Dohromady Poznámka
h h h
Automobilní benzin 2 29 - 34 2 63 Administrativní (režijní) přirážku nutno účtovati při všech náhradách a v účtech za pohonné hmoty vydané civilním osobám, podnikům a nevojenským úřadům
Lihobenzinová směs 2 72 - 41 3 13
Lihobenzolová směs (dynalkol) 2 41 - 36 2 77
Letecký benzin 2 - - 30 2 30
Benzol 90% 2 50 - 38 2 88
Letecký minerální olej 3 94 - 59 4 53
Ricinový olej 6 32 - 95 7 27
Letní automobilní olej 2 90 - 44 3 34
Zimní automobilní olej 3 29 - 49 3 78
Automobilní olej vyšší viskosity 3 27 - 49 3 76
Petrolej 1 21 - 18 1 39
Automobilní konsistentní tuk 2 60 - 39 2 99
Letecký konsistentní tuk 3 18 - 48 3 66
Karbid 2 16 - 32 2 48

Čj. 10.436 - IV./3. odděl. Z 4/2 1933.



VV z r. 1933, čl. 167.

Mírová a poplachová dávka střeliva.

I. MÍROVÁ DÁVKA STŘELIVA.

A. Výměra

Jako mírovou dávku střeliva stanoví MNO.:
pro každou pušku (karabinu) mírového počtu jeden karton ostrého střeliva;
pro lehký kulomet - 100 ostrých nábojů;
pro těžký kulomet - jeden pás (dlouhý) ostrých nábojů;
pro každou pistoli mírového počtu jeden zásobník ostrého střeliva.

B. Kdy a jak se nosí mírová dávka střeliva.

Mírová dávka střeliva náleží k úplnému cvičebnímu ústroji podle dalšího odstavce a podle stati IV.

Pomocné vojenské asistence, odcházejí-li v úplném cvičebním ústroji /§10 (2) sl. předp. G-XV/, nosí puškové střelivo na dně torby nebo tlumoku (v pravé torbové tašce sedla), ostré náboje pro pistoli v kapsičce na náboje brašny na pistoli.

Vojíni s brašnami, které tuto kapsičku nemají, nosí zásobník s ostrým střelivem v pravé podboční kapse bluzy nebo pláště.

Ozbrojená vojenská asistence, odchází-li s mírovou dávkou střeliva /§33 (1) sl. předp. G-XV/, nosí mírovou dávku střeliva pro pušku v levé sumce.

Hotovosti jsou opatřeny mírovou dávkou střeliva a uschovávají ji v levé sumce.

Ostré náboje pro těžké kulomety jsou v pásech uložených ve schránkách na kulometných karách, náboje pro lehké kulomety v zásobnících uložených v sumkách (pátý zásobník v mošně), ostré náboje pro pistole jsou uloženy, jak řečeno výše.

C. Strážní střelivo.

Strážní střelivo se skládá z mírové dávky střeliva a z jednoho ostrého náboje, zvaného "strážním nábojem".

Strážní střelivo se nosí v levé sumce (strážní náboj v dřevěném špalíčku).

II. POPLACHOVÁ DÁVKA STŘELIVA.

A. Výměra.

Jako poplachová dávka střeliva se stanoví mírová dávka střeliva rozmnožená o přiměřený doplněk, který určí podle poměrů posádkový velitel.

Kromě toho se určí pro každou pěší, horskou, hraničářskou rotu (pěší, cyklistickou a kulometnou rotu) dvě bedničky ostrých ručních granátů. Tuto dotaci může posádkový velitel podle potřeby i výšit.

B. Kdy a jak se nosí poplachová dávka střeliva.

Poplachová dávka střeliva se vydá, je-li nařízen poplach, jakož i odchází-li ozbrojená vojenská asistence mimo stálou posádku, nedostane-li válečnou dávku střeliva /§33 (2) sl. předp. G-XV/.

Jinak se vydává poplachová dávka střeliva jen z rozkazu posádkového velitele, jenž vždy rozhodne, mají-li býti vydány také ruční granáty, zůstanou-li v bedničkách naloženy na vozech, nebo vydají-li se mužstvu. V tom případě se vyzbrojují ručními granáty jen poddůstojníci a dobře vycvičení a spolehliví vojíni. Ostré ruční granáty se nosí v sumce na ruční granáty.

Při cvičném poplachu může velitel, který poplach nařídil, zvláště ustanoviti, aby se poplachové střelivo nevydávalo.

III. ULOŽENÍ MÍROVÉ A POPLACHOVÉ DÁVKY STŘELIVA VE SKLADIŠTÍCH.

Mírová a poplachová dávka střeliva je uložena (vyjma ruční granáty) v příručních skladištích setnin v uzavřených kartonech.

Přitom musí býti kartony, které se vydávají do strážní služby, uloženy zvlášť, rovněž tak i "strážní náboje".

Strážní střelivo vydává mužstvu nastupujícímu do strážní služby výkonný rotmistr.

Při odebírání strážního střeliva mužstvu se přesvědčí, jsou-li kartony neporušeny.

IV. VŠEOBECNÁ POZNÁMKA.

Při cvičeních v úplném cvičebním ústroji, kdy útvar opouští stálou posádku nejvýše na 2 dny, nebere se zásadně s sebou mírová dávka střeliva, nýbrž zůstane v mírovém skladišti setniny. Výjimku z této zásady může naříditi velitel posádky, je-li toho podle místních poměrů nebo situace třeba.

Opouští-li vojenský útvar při cvičeních v úplném cvičebním ústroji stálou posádku na více než 2 dny, vezme mírovou dávku střeliva s sebou. Mírová dávka střeliva pro pušky, kulomety a pistole je uložena na vozech v truhlících na náboje, které musí býti uzavřeny oběma šrouby; přes víko a boční stěnu truhlíku se nalepí širší proužky pevného papíru s označením "Poplachové ostré střelivo" a zapečetí se na víku i na boční stěně. Mimoto musí truhlíky se střelivem zůstati zaplombovány. Jednotlivé kartony nebo náboje musí býti uloženy obdobně.

Kartony mírové (strážní) a poplachové dávky střeliva musí zůstati uzavřeny; otevírají se až k nabíjení nebo na zvláštní rozkaz velitele hotovosti, stráže, asistenčního oddílu atd. Ruční granáty se odjišťují až před vrhem.

Jen před odchodem ozbrojené vojenské asistence se s jednoho kartonu strhnou víčka /§33 (4) sl. předp. G-XV/.

Při každém nástupu musí velitel čety prohlédnouti sumky a hlavně od pušek (srov. A-I-1, čl. 203).

Čj. 15.918-přes./1. odděl. z 9/5 1933.



VV z r. 1933, čl. 229.

Označováni vycházkového oděvu mužstva, změny.

Dnem 1. listopadu 1933 vejdou v platnost změny v označováni vycházkových součástek oděvu mužstva, a proto vydává MNO. předběžné návěští, aby hospodářské správy útvarů mohly učiniti zavčas náležitá opatření.

Polní čepice určené pro vycházku nebudou lemovány lemovkou z výložkového sukna, nýbrž pletenou lemovkou, která se jednoduchým způsobem přišije na vnitřní horní okraj nátylníku polní čepice. Polní vycházkové čepice mohou býti podle potřeby lemovány pletenou lemovkou již před 1. listopadem. Polní vycházkové čepice, lemované soukennou lemovkou z výložkového sukna bude možno donášeti i po 1. listopadu 1933.

Podložka pod odznak a distinkce nynějšího tvaru na vycházkovou polní čepici bude dnem 1. listopadu 1933 zrušena a bude místo ní zavedena podložka z výložkového sukna pod odznak, přesahující 3 mm okraje odznaku. Staré mužstvo, které opustí presenční službu na jaře 1934, bude moci donošovati polní vycházkové čepice, označené dosavadním způsobem až do odchodu z presenční služby.

Ramenní pásky vycházkových blůz, plášťů a kabátů mužstva budou lemovány rovněž pletenou lemovkou, která se přišije na spodní okraj ramenních pásků bez zapošívání v rukávy. Vycházkové blůzy, pláště a kabáty starého mužstva, jež má opustíti presenční službu na jaře 1934, lemovány již nebudou.

U nováčků, kteří nastoupili do presenční služby před 1. listopadem 1933. bude provedena zrměna nového označení vycházkových součástek oděvu dnem 1. listopadu 1933.

Změny v novém označení vycházkových součástek musí býti pak provedeny na oděvu všech nováčků, kteří nastoupili do presenční služby r. 1933. nejpozději do konce roku 1933.

Ze zbylých zásob podložek pod odznak a distinkce na polní vvcházkovou čepici mohou býti zhotoveny podložky pod odznak nového vzoru.

Zbytky výložkového sukna (nerozstříhané) mohou hospodářské správy odvésti do HOLS. za připsání příslušných oděvních jednotek v prospěch.

Spotřeba lemovky:
na 1 pár ramenních pásek blůzy vz. 30
je třeba72 cm,
na 1 pár ramenních pásek blůzy st.
vz. je třeba74 cm,
na 1 pár ramenních pásek pláště64 cm,
na 1 pár ramenních pásek kabátu56 cm
a na 1 polní čepici65 cm.

Spotřeba výložkového sukna na podložku pod odznak na polní vycházkovou čepici je 0.75 cm.

Podložky pod odznak bude HOLS. vydávati hotové. Potřebné množství pletené lemovky a hotových podložek pod odznak v příslušných barvách si vyžádají hospodářské správy na vrub oděvních jednotek z HOLS.

Cena 1 m pletené lemovky je 0.40 Kč, cena podložky pod odznak na polní vycházkovou čepici 0.03 Kč.

Veškerá označení vycházkového oděvu při přeřadění na oděv cvičný musí býti vždy odstraněna, aby byla umožněna kontrola nošení vycházkového oděvu a bylo zamezeno jeho zneužívání nošením do služby, na cvičení a p., neboť jinak by se celá věc minula s cílem.

Vycházkového oděvu bude napříště používáno i při slavnostních přehlídkách a při podobných příležitostech.

Podrobná nařízeni budou vydána později.

Čj. 27.903-V./2. odděl. z 23/6 1933.



VV z r. 1933, čl. 243.

Horské šněrovací boty, zrušení.

MNO. zrušuje horské střevíce (horské šněrovací boty) předepsané VV. 1926, čís. 43, čl. 453 pro horské útvary a předpisuje místo nich šněrovací boty předepsané pro ostatní pěchotu.

Pro speciální horský výcvik ponechává MNO. po 20 párech horských šněrovacích bot pro každou setninu a 40 párů jako zálohu pro hospodářskou zprávu.

Jako zálohu pro každou horskou brigádu uloží horský prapor 5 a 7 po 140 párech horských šněrovacích bot k dispozičním zásobám materiálu z horských brigádních skladů a to buď ze zvláštních mírových zásob anebo ze zásob augmentačních. Bude-li vzata obuv ze zásob augmentačních, vyžádá si jako náhradu příslušný počet šněrovacích bot z HOLS.

Celkové předepsané počty obuvi podle přílohy 4 Sm 60 se tímto nařízením nemění. Nynějších zásob horských šněrovacích bot bude používáno, až se úplně spotřebují.

K lyžařskému výcviku anebo ke cvičení v horách mohou býti šněrovací boty podle potřeby opatřeny dvojitou podrážkou, a je-li potřebí i náležitým množstvím křídlových hřebíků (šerek).

Čj. 27.250-V./2. odděl. z 3/7 1933.



VV z r. 1933, čl. 357.

Hřebínky přilb vz. 20, odstranění

MNO. rozhodlo, aby byly odstraněny hřebínky přilb vz. 20 a přílby byly znovu natřeny.

Návod: Nejprve se hřebínek příčně ( na temeni přílby ) přeřízne pilkou; takto vzniklé půlky se odehnou rukou od temene přílby, pak se plochými kleštěmi uchopí část hřebínku co možná nejblíže svaru a po způsobu otvírání konserv se odtrhne od těla přílby. Stejným způsobem se odtrhuje i druhá polovina hřebínku. Po odtržení hřebínku zůstanou na povrchu těla přílby v místě svaru zbytky hřebínku; opilují se pilníkem.

Objeví - li se v přílbě po odtržení hřebínků ( v místě svaru ) trhliny nebo dokonce propáleniny, nebo je - li přílba v okraji prasklá, neopravuje se, nýbrž se odvede do příslušné zbrojnice k zrušení. Menší deformace ( vboulení ) stěny těla se dají vyrovnati za studena půlkulatým kladívkem. Vyhřívati přílbu je přísně zakázáno.

Součástek potřebných k opravě jiných přílb možno užít z přílb navržených k zrušení.

Tělo přílby se po snětí hřebínku musí znovu natřít olivově zelenou olejovou barvou ( matnou ). Tuto speciální barvu si vyžádají útvary u příslušné zemské zbrojnice.

Bylo - li tělo přílby již několikrát předtím barvou natřeno, takže vrstva barvy na přílbě je značně tlustá, odstraní se stará barvo ponořením těla přílby zbaveného všech součástek přílb do 5% - 8%roztoku hydroxydu ( louhu ) sodného ( NaOH ) a v něm se ponechá tak dlouho, až se dá barva rýžovým kartáčem lehce smíti. Roztok, který se získá rozpuštěním 33 g NaOH v 1 litru vody, působí na barvu rychleji, když se zahřeje na 30 - 40´C. Po odstranění staré barvy působením uvedeného roztoku musí se tělo přílby vyprati ( nejméně třikrát po sobě ) v čisté, nejlépe vlažné vodě. Odstraňovati starou barvu s přílby jiným způsobem, na př. smirkovým plátnem, není dovoleno.

Přílba je dostatečně zbavena stop hydroxidu sodného, když v mokrém stavu nezanechává na prstech kluzký omak. Ještě lépe lze se přesvědčiti o dokonalém odstranění louhu červeným lakmusovým papírkem: přiloží - li se na mokrou přílbu, nesmí změnit barvu, zmodrá - li, není dostatečně omyta. Omytá přílba se nechá uschnout ( nejlépe na slunci a proudícím vzduchu ).

Pak se na osušené tělo přílby nanáší příslušná barva stejnoměrně štětcem a roztírá se v slabou vrstvu ( aby po přílbě nestékala ).

Natřené tělo přílby se musí nechat nejméně 24 hod. schnouti. Po zaschnutí prvního nátěru se natírá tělo přílby po druhé stejným způsobem. K úplnému zaschnutí ( zatvrdnutí ) nátěru je třeba 48 hod.

Natřené přílby musí býti na povrchu matné, nikoli lesklé. Mimoto se nesmějí pak přetírati ( i když se nátěr odře ) lesklým průsvitným lakem nebo olejem. Tělo přílby, jehož nátěr řádně zaschl ( po 48 hod.), se opatří příslušnými součástkami.

Náležitost olivově zelené olejové barvy k nátěru jedné přílby je 0.025 kg.

Barvu podle náležitosti budou rozesílati ZZ. I, II, III, příslušným útvarům a div. zbrojnice 11 útvarům 11. a 12. divize na žádanky.

Štětce, rýžové kartáče, lakmusový papír a hydroxyd ( louh ) sodný ( NaOH ) si zaopatří útvary, jestliže tyto potřeby nemají, z vlastního paušálu.

Odstraňování hřebínků z přílb a natírání přílb musí být skončeno u všech útvarů nejpozději do 1. března 1934.




VV z r. 1934, čl. 55.

Postní řád pro katolíky branné moci na rok 1934/35
až do vydání nového postního řádu.


MNO. uveřejňuje Postní řád na rok 1934/35, vydaný ordinariátem branné moci:

Katolíci branné moci jsou povinni zdržeti se masitých pokrmů jen na Velký pátek a na Štědrý den (řeckokatolíci podle svého kalendáře). V tyto dny není dovoleno požívati ani masité pokrmy, nevyjímajíc masitou polévku, ani častěji než jednou za den dosyta se najísti, nezakazuje se však ráno a večer něco požíti. Dovoleno je hlavní jídlo přeložiti na večer.

V ostatní církevně nařízené dny postu zdrženlivosti smějí katolíci branné moci požívati masité pokrmy a mohou se častěji nasytiti.

Touž výhodou poskytnutou v postním řádě příslušníkům armády pro jejich těžkou a namáhavou vojenskou službu mají i členové jejich rodin. Doporučuje se v náhradu za tuto úlevu církví poskytnutou udělovati hojnou almužnu na zmírnění bídy nezaměstnaných a chudých.

Doba velikonoční, stanovená k přijímání sv. svátostí (zpověď a přijímání), trvá od popeleční středy do 1. neděle po sv. Duchu.

Bylo-li třeba, může býti na odůvodněnou žádost velikonoční doba prodloužena ordinariátem branné moci.

Vojenští duchovní vykonají velikonoční cvičení především u těch oddílů, které brzo po velikonocích odcházení k výcviku do jiných posádek.

Čj. 13.453-I./6. odděl. z 13/2 1934.



VV z r. 1934, čl. 56.

Židovské svátky v r. 1934.

Význačné židovské svátky v roce 1934 jsou:

Velikonoční svátky (Pessach) od 12. hod. dne 30. března do 20. hod. dne 1. dubna a od 12. hod. dne 5. dubna do 20. hod. dne 7. dubna; dni 2., 3., a 5. dubna jsou polosvátky;

Túrice (Ševuot) od 16. hod. dne 18. května do 20. hod. dne 21. května;

Nový rok (Roś Haśono) od 16. hod. dne 9. září do 20. hod. dne 11. září;

Den smíření (Jom Kippur) od 12. hod. dne 18. září do 20. hod. dne 19. září;

Šiatorové svátky (Sukkot) od 16. hod. dne 23. září do 20. hod. dne 25. září a od 16. hod. dne 30. září do 20. hod. dne 2. října; dni 26., 27., 28., 29., a 30. září jsou polosvátky.

19. květen, dne před svátkem "Túrice", je sobota, kdy je židům zakázáno cestovat.

Voj. osobám židovského vyznání, které konají zákonitou presenční službu, může býti na sváteční dni udělena podle stati 3 sl. předp. A-VIII-1 zvláštní dovolená, která se čítá do výměry řádné dovolené, dovolují-li to služební poměry, nebo podle možnosti propuštěné podle stati 16 uvedeného sl. předpisu.

Toto ustanovení se týká též gážistů v činné voj. službě, jakož i gážistů a mužstva v zál. a v náhr. zál., které nastoupí na cvičení ve zbrani (služební) a příslušníků náhradní zálohy, kteří nastoupí do vojenského výcviku.

Pokud jde o rituální stravování příslušníků židovského vyznání, mohou velitelé voj. útvarů vypláceti mužstvu židovského vyznání, požádají-li o to, stravné místo stravy in natura, zaváže-li se náboženská obec v dotčené posádce, že jim umožní stravovati se podle svého ritu za vyplacené stravné bez jakékoli dalšího nákladu pro vojenskou správu.

Stravné může býti však zpravidla vypláceno jen v posádkách stálých.

Čj. 12.184.I./3. odděl. z 9/2 1934.



VV z r. 1934, čl. 298.

Použití vystřílených hlavní kulometu vz. 26

Vyskytne - li se při ostré střelbě z kulometu vz. 26 velký rozptyl, je třeba hlaveň přezkoušeti na přesnost. Přezkoušíme ji střelbou 10 ostrými náboji na terč čís. 1 ze vzdálenosti 11 m.

Objeví - li se na terči z 10 zásahů dva bočné průrazy, vyřadí se hlaveň z další ostré střelby a nahradí hlavní novou.

Vyřaděná hlaveň se označí za přejímací značkou písmeny "cv." a používá se jí nadále jen k střelbě s cvičnými náboji a při výcviku.

Nově přidělené hlavně se pak používá pouze k střelbě ostré.

Z hlavní určených pro střelbu s cvičnými náboji možno ponechat u útvarů jen po jedné na každý kulomet vz. 26 mírových setin. Za mobilisace odevzdají setiny tyto hlavně svému náhradnímu tělesu.

Čj. 30.288 - II./2. odděl. z 31/5 1934.



VV z r. 1935, čl. 157.

Barvy k označování součástek oděvu, strůje, správkového materiálu,
ložních součástek a nemocničního prádla


K označování uvedených součástek, neprovádí - li se razidly do hloubky nebo vypalováním, používají voj. útvary těchto razítkovacích barev:

1. na vlněné látky a přikrývky bílé fermežové barvy, složené ze 600 g zinkové běloby a 400 g fermeže. Tuto barvu si vyrábějí voj. útvary sami;

2. na ostatní součástky fialové anilinové barvy; tuto barvu odbírají z hlavního oděvního a lůžkového skladu na náležitost oděvních jednotek. Rozesílá se v plechovkách po 1 kg. Za 1 kg barvy se účtuje 11, za plechovku 3 oděvní jednotky.

Nepoškozené plechovky lze vracet k novému naplnění.

Čj. 16.150 - V./2. odděl. z 29/4 1935.



VV z r. 1935, čl. 171.

Nová kilometrová síť na vojenských mapách.

1. Budoucí nové vojenské mapy budou opatřeny čtvercovou souřadnicovou sítí, shodnou s čtvercovou souřadnicovou sítí nových katastrálních map. Bude tedy každý bod míti tytéž pravoúhlé rovinné souřadnice v kterékoli  n o v é   mapě vojenské i katastrální.

2. Nové mapy vojenské i katastrální budou zobrazeny na jediné, do roviny rozvinuté kuželové ploše. V zobrazovací rovině zvolená společná soustava pravoúhlých rovinných souřadnic má počátek ve vrchole této plochy. Přímka vedená počátkem k jihu (dolů) je kladným směrem osy X (úsečkové) a je zároveň průmětem zemského poledníka 42°30' vých. od Ferra, probíhajícího několik kilometrů na východ od nejvýchodnějšího cípu republiky. Kolmice vedená na ni počátkem k západu (vlevo) je kladným směrem osy Y (pořadnicové) a je vzdálena od nejsevernějšího cípu republiky více než 900 km na sever.

3. Celé území Československé republiky leží tudíž v I. (jihozápadním) kvadrantu. Sou- řadnice X rostou tedy dolů a dosahují na území Československé republiky hodnot přibližně od 900 km na severu do 1350 km na jihu. Souřadnice Y rostou do leva a dosahují hodnot od 0 na východě do 950 km na západě.

4. Nové mapy budou vydávány až v pozdějších letech a budou postupně nahrazovat dosavadní mapy 1:25.000 a 1:75.000. V přechodné době bude nutno používat vedle sebe starých i nových map. Aby bylo dosaženo jednotnosti v síťování map a bylo možno pracovat i na místech, kde se oba druhy map budou stýkat, budou i dosavadní staré mapy topografické a speciální opatřeny čtvercovou kilometrovou sítí, odpovídající co nejvíce síti nových map.

5. Zobrazovací soustava starých map (polyedrická) není však totožná se zobrazovací soustavou map nových (kuželovou) a měřický podklad starých map neodpovídá dnešním požadavkům přesnosti, s níž jsou určovány v přítomné době nově měřené body. Proto se budou souřadnice bodů, odměřené v této síti, lišit od souřadnic týchž bodů, získaných novým měřením, anebo transformací souřadnic daných starými triangulacemi, až o 100 m, ojediněle i o více.

Z těchto důvodů bude sloužit nová kilometrová síť na starých mapách 1:75.000 a 1:25.000 jen k účelům orientačním.

6. V mapách 1 :25.000 bude natištěna síť tak, že bude tvořit čtverce o stranách odpovídajících 1 km. V mapě 1 : 75.000 bude natištěna jen každá čtvrtá kilometrová čára, takže strany čtverců budou odpovídat 4 km. Čísla, označující souřadnice kilometrových čar, budou natištěna na okraji mimo kresbu mapy. Přeloží-li se mapa tak, že její okraje není vidět, je nejlépe barevnou tužkou označit si čísla kilometrových čar u těch čtverců, v kterých se právě pracuje.

7. K určení přibližných souřadnic libovolného bodu na mapě bude používáno mapového ukazovatele natištěného v rohu na okraji mapy. Mapový ukazovatel pro mapy 1:25.000 (viz přílohu, obr. 1) má strany odpovídající 1 km, rozdělené na 50 dílků po 20 m; každých 100 m je označeno delší čárkou a každá sudá stovka je označena číslicí. Ukazovatel pro mapy 1:75.000 (viz přílohu, obr. 2) má strany odpovídající 4 km, rozdělené na 40 dílků po 100 m; číslice u delších čárek označují celé kilometry.

Protože lze s dostatečnou přesnosti odhadnout 0.2 až 0.1 dílku, je možno zjistit z mapy 1:25.000 souřadnice na 4 až 2 m a z mapy 1:75.000 na 20 až 10 m.

8. Mapový ukazovatel se přikládá na mapu kterýmkoli rohem přesně k určenému bodu. Č í s l o v á n í  u k a z o v a t e l e  m u s í  b ý t  v  n o r m á l n í  p o l o z e, t. j. číslice nesmějí býti ani obrácené, ani nesmějí "ležet" vzhledem k nápisům mapy, a strany ukazovatele musí být rovnoběžné s kilometrovými čarami (kontrola: kilometrová čára vytíná na protilehlých stupnicích ukazovatele úseky stejné délky).

9. Průsečíky svislé kilometrové čáry se stupnicemi na vodorovných stranách ukazovatele dávají "čtení", jehož hodnotu nutno p ř i č í s t k souřadnici p r a v é kilometrové čáry omezující čtverec na východě. Průsečíky vodorovné kilometrové čáry se svislými stupnicemi ukazovatele dávají "čtení", jehož hodnotu nutno p ř i č í s t  k  h o r n í kilometrové čáře, omezující čtverec na severu. Při určování souřadnic nutno tedy vycházet vždy od těch kilometrových čar, které procházejí s e v e r o v ý c h o d n í m  n e b o l i p r a v ý m  h o r n í m  r o h e m  č t v e r c e  s í t ě. Jinými slovy "čtení" ukazovatele nutno přičíst k příslušným souřadnicím pravého horního rohu čtverce kilometrové sítě. Na starých mapách vzniknou síťováním na okrajích mapy neúplné čtverce, jimž na pravém a horním okraji mapy budou chybět právě ty kilometrové čáry, k jejichž souřadnicím nutno "čtení" přičíst. V oněch neúplných čtvercích nutno si proto nejdříve odvodit souřadnice těchto nezakreslených kilometrových čar odečtením příslušného počtu kilometrů (v měřítku 1 :75.000 jsou to 4 km) od souřadnic nejbližších rovnoběžných čar zakreslených: k výsledku se přičte "čtení" mapového ukazovatele.

10. Aby se zmenšila možnost nedorozumění vzhledem na dosud užívané označování souřadnic X a Y u dělostřelectva, budou útvary užívat k označení nové souřadnice Y výrazu "vlevo" (l) a k označení nové souřadnice X výrazů "dolů" (d).

11. K lepšímu osvětlení způsobu používání mapového ukazovatele je připojen příklad určení souřadnic kostela v Šáhách na speciální mapě Šáhy č. 4762 (viz přílohu, obr. 3 a 4). Mapový ukazovatel položíme tak, aby se svým některým rohem přesně dotýkal středu troj-úhelníka, označujícího trigonometrický bod a strany ukazovatele přivedeme do polohy rovnoběžné s kilometrovými čarami (číslování ukazovatele je v normální poloze). Svislá kilometrová čára protíná obě vodorovné stupnice mapového ukazovatele v číselné stejném místě příslušné stupnice, na které můžeme odhadnout hodnotu 17.8, t. j. čteme 17 celých dílků a odhadujeme 0.8 dílků osmnáctého. Poněvadž 1 dílek značí 100 m, je celá délka čtená na mapovém ukazovateli 1780 m; tuto hodnotu připočteme k údaji "vlevo" horního pravého rohu příslušného čtverce, t. j. k 436 km, takže dostaneme celkovou hodnotu souřadnice "vlevo" (Y) 437.780 m.

12. Na svislých stranách ukazovatele vytíná jedna z vodorovných kilometrových čar délku 1.19 km; čtení "dolů" (X) pravého horního rohu kilometrového čtverce (1300 km) zvětšíme o 1190 m a tím dostaneme souřadnici X kostela v Šáhách 1,301.190 m.

13. Mapový ukazovatel se může přiložit kterýmkoli rohem k hledanému bodu a musíme dojít vždy k stejným výsledkům (viz přílohu, obr. 4). Na mapách 1:25.000 zacházíme s mapovým ukazovatelem týmž způsobem.

14. Při oznamování souřadnicových dat v hlášeních, týkajících se polohy bodů rozsáhlého území, udávají se souřadnice vždy nezkrácenými čísly v celých metrech.

Příklad hlášení polohy kostela v Šáhách plnými souřadnicemi v celých metrech:

437.780 -- 1,301.190.

15. Ve většině případů postačí však k jednoznačnému určení bodů souřadnice zkrácené. Poloha bodů se hlásí zkrácenými souřadnicemi jen při akcích konaných na území, jež je zobrazeno nejvýše čtyřmi navzájem se stýkajícími listy speciální mapy a  j e h o ž r o z s a h  (o b v o d)  p ř í j e m c e  h l á š e n í  z n á.

Zkrácené souřadnice vznikají tím, že se z plných souřadnic vynechají číslice, označující miliony a statisíce metrů. Nejvyšší místo zkrácených souřadnic označuje tudíž vždy počet desítitisíců metrů. Pro některé úkoly bude třeba udávati souřadnice v metrech, pro jiné postačí souřadnice zaokrouhlené na desítky, podle okolností i na stovky metrů. V prvním případě budou zkrácené souřadnice udány vždy pětimístnými čísly v metrech, v druhém čtyř-místnými čísly v desítkách metrů a v třetím případě trojmístnými čísly v stovkách metrů.

Příklady hlášení polohy kostela v Šahách zkrácenými souřadnicemi:

37780 -- 01190 (v metrech),

3778  -- 0119   (v desítkách metru).

378    -- 012    (v stovkách metru).

16. V hlášeni není třeba uvádět, v jakých jednotkách (zda v metrech, desítkách či stovkách metrů) jsou souřadnice udány, neboť to vyplývá z počtu míst (číslic). Aby však nedošlo k omylům, je nutno při sestavování hlášeni dbát těchto pravidel:

a) v každé zkrácené souřadnici musí být udán počet desítitisíců metrů, i když je roven nule,

b) v každém hlášení se uvede nejdříve souřadnice l (Y), potom d (X).

Výjimky z těchto pravidel nejsou dovoleny.

Příklady hlášení zkrácenými souřadnicemi bodu, jehož plné souřadnice mají hodnoty 400.034 - 1,300.028:

v metrech             00034--00028,

v desítkách metrů   0003 --0003,

v stovkách metrů   000    --000.

17. MNO. nařizuje povinné užíváni nové kilometrové sítě od 1. října 1935.

Veškeré vojenské útvary vykonají včas potřebné přípravy k provedení tohoto nařízení.

VZÚ. započne od června t. r. dodávat síťované listy speciální mapy v omezeném počtu. Síťované topografické mapy (1 : 25.000) budou vydány postupně do 2-3 let.

18. Topografické mapy, které VZÚ. dodá do výše označené lhůty 2-3 let bez sítě a mapy, které jsou u útvarů v zásobě, budou si útvary síťovat samy ručně. Za tím účelem si objednají u VZÚ. do 15. června t. r. za normální cenu po jednom výtisku příslušných síťovaných map (ať 1 : 75.000 nebo 1 : 25.000) a podle nich si zakreslí síť do svých map. Zároveň si vojenské útvary objednají potřebný počet plánových ukazovatelů.

19. VZÚ. vyřídí všechny objednávky co možná nejpozději do 15. září t. r. Na vzorných listech mapy 1 : 75.000 bude síť přímo natištěna, na listech 1 : 25.000 bude jen ručně nakreslena. Na mapách 1 : 25.000, jež budou během pozdější doby voj. zeměpisným ústavem vydávány, bude síť rovněž natištěna.

Čj. 19.460-pres./l. odděl, z 20/5 1935.



VV z r. 1935, čl. 173.

I. střelecké závody o mistrovství Svazu čs. důstojnictva, účast důstojníků.

Svaz čs. důstojnictva pořádá 16. června t. r. na vojenské školní střelnici v Kobylisích - Velká Praha pod protektorátem ministra národní obrany I. střelecké závody o mistrovství Svazu čs. důstojnictva s tímto programem:

  1. Závody omezené:
    1. závod jednotlivců puškou vz. 24 na 400 kroků,
    2. závod jednotlivců pistolí vz. 24 na 25 kroků.
  2. Závody volné:
    1. volný závod důstojníku z povolání puškou vz. 24 na 300 kroků,
    2. volný závod důstojníků v záloze a v. v. puškou vz. 24 na 300 kroků,
    3. lovecký závod vojenskou puškou na 100 kroků,
    4. závod malorážkou na 50 m.

Závodů se může zúčastnit každý člen Svazu čs. důstojnictva.

Zahájení závodů 16. června v 8.45 hod.

Vzhledem k účelu a povaze podniku povoluje ministerstvo národní obrany, aby důstojníkům z povolání, kteří se závodů zúčastní byla udělena potřebná dovolená podle předp. A-V-l, Sb. 6, kupon 2 (5. doplněk) a aby jim byl vydán cestovní rozkaz A s úhradou jízdného nejvýše pro II. tř. osob. vlaku nebo rychlíku na cestu do Prahy a zpět.

Hromadné ubytování ve vojenských objektech poskytne účastníkům po předložení cestovního rozkazu posádkové velitelství Velké Prahy, pokud budou volná místa.

Na jiné náležitosti nebo na úhradu jiných výdajů, které vzniknou účastí na závodech, nemají účastníci nároku.

Proposice závodu zašle všem odbočkám Svazu čs. důstojnictva sekretariát Svazu čs. důstojnictva v Praze II, náměstí Petra Osvoboditele, Štefánikův dům a odpoví také na všechny dotazy.

Čj. 5999/26. odděl. z 10/11 1924.



VV z r. 1935, čl. 254.

Pamětní miniaturní odznaky pro střelce, elitní střelce, miřiče a dělovody.

MNO. zavádí pro střelce, elitní střelce, miřiče a dělovody pamětní miniaturní odznaky.

Popis.

Pamětní miniaturní odznaky (obr. 1) se skládají z podložky, ze štítku a ze špendlíku. Jsou raženy z 1.2 mm tlustého plechu, který je u odznaků pro střelce, miřiče a dělovody tombakový, u odznaků pro elitní střelce z pakfonu.

Odznaky pro střelce, miřiče a dělovody jsou mořeny štítky odznaků pro střelce I. třídy a pro dělovody jsou postříbřeny.

U odznaku pro elitní střelce je podložka postříbřena a štítek zlacený.

Provedení pamětních miniaturních odznaků je totéž, jak u příslušných odznaků zavedených VV. čl. 636/1928 a kuponem k tomuto Věstníku a VV. čl. 38/1929.

Pamětní miniaturní odznak má 20 mm v průměru.

Odznaky jsou uschovány v deštičkách z kartonového papíru, přeloženého na tři díly. Odznak je zapíchnut ve středním dílu deštičky.

Deštičky na odznak pro střelce a miřiče jsou barvy světle modré, pro střelce I. třídy a pro dělovody světle zelené, pro elitní střelce okrově žluté a jsou zároveň průkazem o vyznamenání získaném v přeboru ve střelné zbrani.

Na první straně deštičky je tmavomodrou barvou v levém rohu nahoře vytištěn malý státní znak, uprostřed je nápis "Průkaz o přeboru ve střelné zbrani" a v pravém rohu dole je vyobrazen jeden z uvedených odznaků pro střelce z pušky, lehkého nebo těžkého kulometu, minometu nebo pro miřiče (obr. 2).

Udělování.

Pamětní miniaturní odznaky s průkazkou, vydá mužstvu vhodným způsobem velitel setniny před odchodem z presenční služby, a to před shromážděnou setninou. Objasní význam pamětního odznaku, upomínku to na vyznamenání získané za vynikající výkony ve střelné zbrani v době presenční služby, a zároveň poučí všechny o způsobu nošení odznaku na občanském oděvu.

Nárok na pamětní miniaturní odznak mají jen ty osoby mužstva, které za presenční služby byly jmenovány střelci, miřiči neb dělovody, jimž byl po dobu presenční služby zapůjčen příslušný odznak a které tento odznak v pořádku setnině odevzdaly.

Průkazku opatří setnina na druhé straně prvního dílu podlouhlým razítkem útvaru, jménem a vojenskou hodností majitele, uvedením stupně dosaženého odznaku a podpisem velitele setniny. Příjem miniaturních odznaků potvrdí mužstvo na seznamu podle příl. 25 Sm 60, vhodně k tomu upraveném.

Způsob nošení.

Pamětní miniaturní odznaky se nosí jen na občanském oděvu na levé klopni límce nebo na levé straně prsou svrchní součástky oděvu.

Odběr a cena.

Pamětní miniaturní odznaky odbírají útvary z hlavního oděvního a lůžkového skladu na vrub náležitosti oděvních jednotek.

Pamětní miniaturní odznak pro střelce, miřiče a dělovody i s deštičkou stojí 0.7 oděvních jednotek, pro elitní střelce z pušky 1.7 oděvních jednotek.

Čj. 21.351-V./2. odděl. z 22/7 1935.



VV z r. 1935, čl. 383.

Vzduchovka vz. 35, zavedení do výzbroje čs. armády

MNO. zavádí do výzbroje vzduchovku vz. 35.

Vybavení útvarů vzduchovkami bude postupné:

1. začátkem listopadu 1935 dostanou je útvary pěchoty a jezdectva - po 1 vzduchovce na setinu;

2. koncem prosince 1935 dostanou je útvary všech zbraní - po 1 vzduchovce na setinu;

3. v červnu 1936 dostanou všechny útvary zbytek vzduchovek na předepsaný počet.

Výstroj pro střelbu zápalkami, který se stane nepotřebným pro střelbu ze vzduchovek, ponechává se útvarům do té doby, než budou spotřebovány zbytky zápalkového střeliva.

Čj. 32.204 - II./2. odděl. z 7/11 1935.



VV z r. 1935, čl. 400.

Přílba vz. 32, zavedení do výzbroje čs. armády

MNO zavádí do výzbroje přílbu vz. 32. Přílby jsou dvojí velikosti: střední a větší. Bližší data o přílbách vz. 32, o způsobu jejich udržování a nošení, budou uveřejněna v 16. doplňku k předp. H - VI - 4a.

Čj. 34.149 - II./2 odděl. z 21/11 1935.



VV z r. 1936, čl. 72.

Zkoušení oděvů a prádla.

Ministerstvo národní obrany přiděluje níže uvedeným voj. útvarům ze zásob hlavního oděvního a lůžkového skladu v Brně do vyzkoušení a na vrub oděvních jednotek bluzy, kalhoty, pláště, košile a podvlékačky.

Z uvedených součástek dostanou:

pěší pluky 1,3,5,7,9,10,13,15,17,19,21,23,25,27,29,31,33,35,37,39,41,43,45,47,

ženijní pluky 2,4,5,

horské pluky 1,2,3,

hraničářské prapory 2,3,4,6,7,8,

cyklistické prapory 1,2,

automobilní prapor 1,

pluk útočné vozby 1a

letecký pluk 1 po 48,

dělostřelecké pluky 3,8,10,102,104,

dělostřelecký oddíl 81,

dragounské pluky 1,4,6,10 po 49 soupravách oděvu a prádla.

Dělostřelecké a dragounské pluky dostanou pláště a kalhoty pro jezdectvo.

Přidělené součástky jsou z téhož materiálu jako součástky předepsané, jsou však zhotoveny vesměs v 6 velikostech a v tomto procentním rozdělení:

2% I. velikosti, 5% II., 17% III., 29% IV., 30% V., a 17% VI. velikosti a budou podle možnosti v tomto procentním rozdělení i přiděleny.

Také střih byl u nich částečně pozměněn.

Velikosti bluz, plášťů a košil dosud předepsaných součástek se od sebe liší jen délkou rukávů a přednice, kdežto u součástek daných do vyzkoušení se od sebe liší též rozměry přes prsa.

Při zkoušení součástek přihlédněte k tomu, aby každý muž dostal oděv a prádlo odpovídající jeho tělesným rozměrům. Jako pomůcky pro přidělení příslušné velikosti lze použít zjištění, podle něhož muži

183 cm vysokému a vyššímu přísluší I.velikost,

178 ½ cm až 183cm - II.-,

172 ½ cm až 178cm - III.-,

166 ½ cm až 172cm - IV.-,

160 ½ cm až 166cm - V.-,

Do 160cm               - VI.-.

Jde zejména o to, aby se zjistilo, zda oděv a prádlo mají být vyráběny v šesti velikostech anebo postačí-li dosavadní čtyři nebo pět velikostí, jaké výhody nebo nevýhody má oděv vyrobený v šesti velikostech proti oděvu velikostí dosavadních a odpovídá-li přehled velikosti vzhledem k výšce - muže, uvedený výše, skutečnosti.

O výsledku zkoušení předloží útvary podle Sm 60, stati 62 do 31/12 t.r. MNO.,V./2.odděl. hlášení a označí je jako sbírku.

Čj.1905 – V./2. odděl. z 27/2 1936.



VV z r. 1936, čl. 106.

Průměrné ceny pohonných hmot v 1936.

Ministerstvo národní obrany stanoví na rok 1936 průměrné ceny pohonných hmot takto:

Druh pohonných hmot Cena za 1 kg 15% režijní
přirážka *)
Dohromady Poznámka
h h h
Dynalkol 3 23 - 48 3 71 1) 1.25 Kč za 1 litr bez rež. přirážky.
2) 2.91 Kč za 1 litr bez rež. přirážky.
Lihobenzinová směs 3 45 - 37 3 82
Letecký benzin 1) 2 11 - 32 2 43
Letecký benzol 2) 3 31 - 50 3 81
Ethylisovaný benzin 2 78 - 42 2 99
Letecký minerální olej 6 48 - 97 7 45
Ricinový olej 4 55 - 68 5 23
Letní automobilní olej 2 90 - 44 3 34
Zimní automobilní olej 3 29 - 49 3 78
Jednotný automobilní olej 3 07 - 46 3 53
Automobilní olej vyšší viskosity 3 18 - 48 3 66
Olej na pohánění Dieslových motorů 1 48 - 22 1 70
Denaturovaný líh 4 20 - 63 4 83
Petrolej 1 51 - 22 1 73
Konsistentní tuk 2 64 - 40 3 04
Karbid 2 60 - 39 2 99
*) Administrativní (režijní) přirážku nutno účtovati při všech náhradách (před. K-1, § 37) a v účtech za pohonné hmoty vydané civilním podnikům a nevojenským úřadům.

Čj. 37.745-II./2. odděl. z 23/3 1936.



VV z r. 1936, čl. 191.

Zimní prádlo a kukle, zavedení.

K ochranným prostředkům proti zimě zavádí MNO. zimní prádlo a kukli.

Zimní košile a zimní podvlékačky jsou pleteny z bavlněné příze a co do střihu a tvaru se podobají košili a podvlékačkám kalikovým.

Zimní onuce jsou z bavlněného šedého flanelu a jsou 45 cm široké a 45 cm dlouhé.

Kukle je pletena z dlouhovlákné melírované vlny barvy khaki, je hadicového tvaru; na obou koncích zaobroubena,je 43 cm dlouhá a 25 cm široká a na vnitřní straně slabě počesaná.

Zimní prádlo se nosí přes prádlo kalikové.

Souprava zimního prádla se skládá z košile, podvlékaček a dvou párů onucí.

Zimní prádlo a kukle budou vydány do mírových zásob výstroje během roku 1937; vše,čeho bude třeba, bude nařízeno včas zvlášť.

Příděl do augmentačních zásob bude proveden letos.

Čj.21.750 - V./2. odděl. z 27/5 1936.



VV z r. 1937,

Šablony ku kreslení voj. značek

Vojenský ústav vědecký v Praze XIX, Dejvicích, ulice Hanáckého pluku vydal šablonu ke kreslení značek podle zásad předp. Org - XXIV.

Cena jedné šablony 6.50 Kč, kromě poštovného.

Ministerstvo národní obrany upozorňuje na vydání této šablony a doporučuje ji jako nezbytnou pomůcku pro všechny vojenské gážisty.

Čj. 2969 - hl. št./5. odděl. z 16/9 1937.



VV z r. 1937, čl. 94.

Vycházkový stejnokroj letectva, změna barvy.

1. MNO. zavádí níže uvedené příslušníky letectva místo dosavadního stejnokroje barvy khaki stejnokroj barvy šedomodré, odstínu podle připojeného vzoru.

Stejnokroj šedomodré barvy je zaváděn zatím jen u vycházkového stejnokroje pro důstojníky a rotmistry letectva, důstojníky technické zbrojní služby letectva, důstojníky a rotmistry leteckého zbojnictva a pro vojenské akademiky letectva, jakož i vlastního vycházkového stejnokroje rotmistrů a důstojníků v záloze uvedených skupin.

Šedomodrý stejnokroj je stejného střihu jako vycházkový stejnokroj pro vojenské výkonné letce důstojníky a rotmistry letectva, má však na límci bluzy a pláště výložky.

Výložky jsou z výložkového sukna, u důstojníků technické zbrojní služby letectva sametové, a jsou tvaru o rozměru podle obr. 1 a 2 (pro generály podle obr. 3 a 4.)

Výložky generálů zbraní jsou karmazínově červené, důstojníků, rotmistrů a vojenských akademiků letectva světle modré, u důstojníků technické zbrojní služby letectva světle modré s trávově zeleným lemováním, u důstojníků a rotmistrů leteckého zbojnictva trávově zelené se světle modrým lemováním.

Generálové zbraní mají na výložkách vyšitu zlatou stylisovanou lipovou ratolest podle obr. 3, generálové služeb podle obr. 4.


Lemování na ramenních páskách, na čepici, na kalhotách a barevný proužek ramenních pásek u rotmistrů jsou z výložkového sukna a shodují se s barvou výložků.

Lampasy jsou u generálů zbraní karmazínově červené, generálů služeb tmavohnědé, oboje z výložkového sukna.

Košile a vázanka. K šedomodré bluze se nosí bílá košile s bílým tuhým přeloženým límcem obvyklého tvaru a černá rypsová vázanka.

Odznak na čepici a stejnokrojové knoflíky jsou u důstojníků, rotmistrů a vojenských akademiků letectva s meči, u důstojníků a rotmistrů služeb bez mečů.

Poboční zbraň. Důstojníci a rotmistři uvedených skupin a vojenští akademikové letectva nosí kordík.

Vycházkový pás. Tkanivo vycházkového pásu barvy khaki se mění na šedomodré.

Šňůra pro pobočníka přednosty III. odboru MNO. je rovněž šedomodrá.

Rukavice. K šedomodrému stejnokroji se nosí šedé jelenice, k slavnostním příležitostem, pořádaným v uzavřených místnostech, bílé hlazené.

Lhůta na pořízení tohoto stejnokroje se stanoví do 2 let od vydání tohoto výnosu. Úhrada vojenskou správou poskytnuta nebude.

Výměna kordíků za šavle bude nařízena zvlášť.

2. Vlastní vycházkový stejnokroj mužstva zůstává barvy khaki; jen délesloužící a aspiranti letectva mohou nosit vlastní vycházkový stejnokroj barvy šedomodré s výložky; lemovky, odznaky, knoflíky jako na vlastním vycházkovém stejnokroji barvy khaki.

Kaloun pro délesloužící je u šedomodrého stejnokroje rovněž šedomodrý s vetkaným 2 mm širokým stříbrným páskem.

3. Úpravy shora uvedené se týkají jediné vycházkového stejnokroje barvy šedomodré, t. j. dosavadní stejnokroj barvy khaki zůstává beze změny.

Kombinovat součástky vycházkového stejnokroje barvy šedomodré se součástkami barvy khaki není dovoleno.

Čj. 38.001-V/2. odděl. z r. 1936 z 13/3 1937.



VV z r. 1937, čl. 191.

Úhloměry vz. 31, zavedení do výstroje.

Ministerstvo národní obrany zavádí do výstroje dělostřelectva úhloměry vz. 34. Úhloměry vz. 34 se počítají na soupravy.

Do soupravy patří:
1 úhloměr vz. 34 s červenou kresbou,
1 úhloměr vz. 34 s modrou kresbou,
1 měřítko k úhloměru vz. 34,
1 pouzdro na úhloměry vz. 34.

Úhloměry vz. 34 budou přidělovány jednak v uvedených soupravách, jednak odděleně mimo soupravy. Úhloměry přidělované mimo soupravy budou s červenou kresbou.

Pro použití úhloměrů je v zásadě prozatím rozhodující návod, který zaslal dělostřeleckým útvarům vojenský technický a letecký ústav přípisem čj. 8368 Dův.-I.-1934.

Čj. 43.659-II./1. odděl, z 22/5 1937.



VV z r. 1937, čl. 220.

Změna distinkcí rotmistrů

K označení hodnosti rotmistrů se zavádějí třícípé vyšívané nebo kovové (výšivkového vzhledu) stříbrné hvězdy tvaru, rozměrů a způsobu připevnění podle VV. č. 93/1930, obr. 1 a 2.

Rotmistr nosí na čepici a na 22 mm širokém proužku z výložkového sukna po střední délce ramenní pásky na bluze a na plášti jednu hvězdu, štábní rotmistr dvě a praporčík tři.

Změnu proveďte do konce září 1937.

Úhrada voj. správou poskytnuta nebude.

Čj. 28.521 - V./2. odděl. z 23/6 1937.



VV z r. 1937, čl. 221.

Adaptace sumek vz. II na sumky vz. V.

Sumky vz. II, vydávané hlavním oděvním a lůžkovým skladem podle VV. čl. 595/1925 místo sumek vz. V, nevyhovují plně po úpravě podle VV. čl. 459/1927 potřebám útvarů, pro něž je předepsána sumka vz. V, a proto nařizuje ministerstvo národní obrany, aby útvary, jimž byly sumky vz. II vydávány místo sumek vz. V, provedly adaptaci sumek vz. II jak mírových, tak augmentačních zásob.

Popis adaptace

Od sumky vz. II odřízneme jeden krajní (méně cenný) díl ve vzdálenosti asi 4 mm od stehového řádku a konce stehového řádku zapošijeme asi třemi dvojitými stehy, hranu sumky vyrovnáme a uhladíme mýdlovou vodou.

Zápinku pro opasek z odříznutého dílu a nášivek s rámečkem z druhého dílu odpářeme a odnýtujeme; stehy vytaháme a dírky rozklepeme.

Odpáranou zápinku pro opasek přišijeme a přinýtujeme na druhý díl dvěma měděnými nýtky s dvojitou podložkou uprostřed a v stejné výši, jako je zápinka pro opasek na prvním dílu.

Nášivek pro rámeček a průvlečku k zápince pro opasek přiřízneme z předku nebo zadku odříznutého dílu. Nášivek s polokroužkem přišijeme a jedním měděným nýtkem s podložkou přinýtujeme na zadek sumky uprostřed; nýt musí procházet uvnitř některé sumky, aby nebyl stehový řádek mezi jednotlivými díly poškozen. Průvlečku k zápince pro opasek přinýtujeme dvěma měděnými nýtky s podložkou.

K adaptaci jedné sumky je třeba:

1,30 m sedlářské příze čís. 14/3, 1 měděného nýtku s podložkou 28/9, 4 měděných nýtků s podložkami 28/8 a včelího vosku.

Po adaptaci sumky zbude asi 80 g usňových odpadků a 1 knoflík.

Potřebný adaptační materiál opatří a vydá i útvarům HOLS. Proto oznámí dotčené útvary HOLS. nejpozději do 10. července 1937, pro jaký počet sumek vz. II určených k adaptaci.na sumky vz. V budou adaptační materiál potřebovat.

Adaptaci provedou útvary samy ve vlastní režii a vyžádají si z HOLS. po jedné adaptované sumce jako vzor. HOLS. je vydá zároveň s adaptačním materiálem. Útvary, které by z nedostatku řemeslníků v svých dílnách anebo z jakýchkoliv jiných důvodů nemohly adaptaci sumek provést samy, mohou ji zadat některému z těchto trestních ústavů: věznice krajského soudu trestního Praha-Pankrác, mužské trestnici v Plzni, Kartouzích, Ilavě a Leopoldově, Ústavu pro choré trestance na Mírově.

Při event. zadání adaptace sumek volí útvary trestní ústav jejich posádce nejbližší a odevzdají mu sumky určené k adaptaci i s potřebným adaptačním materiálem a vzorem adaptované sumky. S adaptovanými sumkami vrátí trestní ústav i vzor adaptované sumky, jakož i odpadky zbylé po adaptaci příslušnému útvaru; ten je pak zužitkuje jako správkový nebo odpadkový materiál. Adaptované sumky útvary prohlédnou, srovnají s vzorem, je-li adaptace řádně provedena.

Jako náhradu za adaptaci jedné trojdílné sumky na sumku dvojdílnou stanovilo ministerstvo spravedlnosti 90 haléřů. Částku připadající na adaptaci sumek jak mírových, tak augmentačních zásob zaplatí útvary ze státních peněz a výdaj kontují na vrub čl. XVII na rok 1937, pol. 1a).

Čj. 20.217 - V/2. odděl. z 17/6 1937.



VV z r. 1937, čl. 238.

Úprava vlasů a vousů

Vlasy musí mít vojenské osoby mužstva upraveny vždy tak, aby nad čelem a na temeni hlavy nebyly delší než 3 cm, v záhlaví a na spáncích 1 cm.

Vojenským osobám z povolání, déle sloužícím, aspirantům a osobám v záloze, které nastoupily cvičení ve zbrani ( služební ), je dovoleno nosit delší vlasy, než je uvedeno v odst. 1. Jejich délky a úprava však nesmí být nápadná.

Délka vousů na bradě musí být upravena tak, aby nezakrývaly výložky.

Z důvodu zdravotních, na př. při epidemiích, znečištění hmyzem, muže velitel vojenského útvaru na návrh šéflékaře nařídit, aby osobám mužstva byly vlasy na celé hlavě ostříhány na 3 mm.

Za války může velitel útvarů z týchž důvodů a pro stálé nebezpečí plynových útoků nařídit, aby všem vojenským osobám byly vlasy ostříhány až na 1 mm a aby si tvář a bradu holili co možná nejčastěji.

Aby vlasy byly udržovány v předepsané délce, třeba je ostříhat nejméně jednou v měsíci.

Vojenským osobám II. ročníku presenční služby lze dva měsíce před odchodem do zálohy povolit nošení delších vlasů, než je stanoveno v odst. 1, nebrání - li tomu některý z důvodů shora uvedených.

Čj. 34.249 - I./4. odděl. z 26/6 1937.



VV z r. 1937, čl. 279.

Nahrazení zimních košil svetry bez rukávu

V mírových zásobách některých útvarů jsou dosud svetry bez rukávů, kterých se používá místo vest. Po zavedení zimních košil jsou tyto svetry přebytečné.

MNO. povoluje, aby takovéto svetry bez rukávů, dobré hodnoty, byly vydány mužstvu místo zimních košil; platí tak pro ně všechna ustanovení Sm 204 jako pro spodní prádlo.

Čj. 33.544-V./2. odděl. z 11/8 1937.



VV z r. 1937, čl. 653.

Řeckokatolické svátky, účast voj. osob řeckokatolického vyznání při bohoslužbách

Ministerstvo národní obrany uveřejňuje přehled řeckokatolických svátků, a to beze zření k tomu, zda se kryjí časově se zákonnými svátky a památnými dny, a upravuje účast vojenských osob při církevních obřadech v naznačené dny.
1. Svátky nehybné:
7. ledna Roždestvo Christovo ( vánoce )
8. ledna Sobor Presvjatoj Bohorodici
14. ledna Novyj rok, Obrizanije Hospoda Spasitela
19. ledna Boholavlenije Hospodne (sv. Tří králů)
7. dubna Blahoviščenije Presv. Bohorodici
12. července Sv. Apostolov Petra a Pavla
19. srpna Preobraženie Hospodne
28. srpna Uspenie Presvjatoj Bohorodici
27. září Vozdviženie č. Kresta
14. října Pokrov Presvojatoj Bohorodoci
19. prosince Sv. Otec Nikolaj
2. Svátky pohyblivé:
Velikonoce: Svitloje Voskresenije Hoepodne (první i druhý den )
Nanebevstoupení Páně: Voznesenije Hospodne
Svatodušní svátky: Sošestvie Sv. Ducha ( první i druhý den )
 

Uvedené dny, pokud nejsou zároveň zákonnými svátky nebo památnými dny, jsou dny pracovní. Poskytněte proto v tyto dny vojenským osobám dotčeného vyznání možnost účasti při církevních obřadech, jestliže to služba dovolí a obřady se skutečně v místě posádky konají, po příp. dejte jim volno (zejména o svátcích význačných).

Čj. 56.515 - I./3. z 22/11 1937.



VV z r. 1938, čl. 3.

Brašny z teletiny, adaptace.

Brašny z teletiny (pořad. č. 119, příl. 1 Sm204) je potřebí adaptovat vzhledem k vhodnějšímu umístění kartonů s náboji nebo zásobníků k lehkému kulometu.

Adaptaci brašen z teletiny proveďte takto:

Z obou přihrádek brašny odstraňte kovové vzpěry i dřevěné podložky a dírky po vyňatých nýtcích na vrchu a na zadku brašny ucpěte kouskem odpadkové usně, aby se zamezilo vnikání vody do brašny.

Po adaptaci brašny zbudou buď 4 železné vzpěry a 12 dřevěných podložek, nebo 2 železné vzpěry a 6 dřevěných podložek /podle toho, kolik jich neadaptovaná brašna má/.

Do brašny takto adaptované možno vložit až 8 kartonů s náboji do pušky neb až 4 zásobníky s náboji do kulometu vz. 26.

Před adaptací brašny nutno se přesvědčit, zda příční deštička brašny je v takovém stavu, aby vydržela tlak kartonů s náboji, budou-li kovové vzpěry pod ní odstraněny.

Je-li brašna již opotřebována tak, že tlak kartonů s náboji bez kovových vzpěr již nesnese, odstraní se z takové brašny kovové vzpěry a dřevěné podložky jen z hořejší přihrádky. Do této adaptované brašny možno uložit jen 4 kartony s náboji do pušky nebo 2 zásobníky s náboji do kulometu vz. 26.

Čj.57.736 – V./2. odděl. z 28/12 1938.



VV z r. 1938, čl. 42.

Chranítko na mapy vz. 23, adaptace.

Všechna velitelství, útvary a ústavy, které mají ve svých zásobách chranítka na mapy vz. 23, opatří tato chranítka flanelovou vložkou podle tohoto návodu:

Flanel přistřižený na formát 26,5 x 19,25 cm se zalemuje na všech čtyřech stranách dvojitým založením, aby se netřepil (rozměry po zalemování 25,5 x 18,25 cm). Takto upravená vložka se zachytí šesti stehy silnou nití na dolní okraj kožené obruby na levé vnitřní straně chranítka; z toho je po dvou stezích na kraji a dva stehy uprostřed obruby.

Všechna velitelství, útvary a ústavy, které mají ve svých zásobách chranítka na mapy vz. 23, vyžádají si potřebný počet vložek u ústřední zbrojnice skrze velitelství toho sboru, v jehož oblasti jsou. Velitelství tyto žádanky shromáždí a zašle je ústřední zbrojnici do 28. února 1938.

Ústřední zbrojnice rozešle pak vložky podle došlých žádanek.

Čj. 54.315-II./2. odděl. z 31/1 1938.



VV z r. 1938, čl. 192.

Stanové dílce, používání místo nepromokavých plášťů

Nepromokavé pláště podle příl. 1, pořad. čís. 37 Sm 204 jsou určeny k ochraně proti dešti při vykonávání dozorčí a strážní služby v posádkách.

Při cvičeních mimo posádku používá mužstvo k ochraně proti dešti stanových dílců. Proto útvary k službě mimo posádku nepromokavé pláště nevyžadují.

Chce - li vojín použít stanového dílce při pochodu, na stráži a p. jako ochrany proti dešti, přehodí si roh s elipsovitým kroužkem zezadu přes hlavu, sdrhnutím provázku utvoří kápi a pak stanový dílec sepne podle vyobrazení.

Čj. 14.658-V./2. odděl. 11/6 1938.



VV z r. 1938, čl. 250.

Polní bloky, nový vzor.

MNO. zavádí místo polních bloků schválených VV. čl. 174/1930 nové polní bloky A, B a C.

Polní blok A o 100 listech jest určen pro velitelství oddílu a všechna velitelství vyšší. Jeho formát 10x26 cm je volen tak, aby se na něm mohl psát obsáhlejší hlášení nebo rozkazy a při tom, aby se mohl nosit v brašně na mapy.

Polní blok B o 100 listech jest určen pro velitelství setnin a pro pomocné orgány velitele oddílu. Jeho formát A-5 dovoluje, že se může nosit v chranítku na mapy a že se na něm může psát hlášení nebo rozkazy, jaké bývají u setniny.

Polní blok C o 50 listech jest určen pro velitele družstev a pro velitele čet. Jeho formát 12.5x16.5 cm umožňuje nosit jej v kapse oděvu.

Ve všech polních blocích je papír tak tenký, aby se mohlo pořídit zároveň několik průpisů, ale přitom je drsný, aby se na něm mohlo též kreslit.

Všechny polní bloky mají lepenkovou podložku a dvě čtverečkované průsvitky k zvětšení nebo k zmenšení náčrtů. Polní bloky A a B mají kromě toho po 10 průpisných papírech a po 10 kancelářských obálkách; polní blok C má jen 5 průpisných papírů, ale k tomu poutko s obyčejnou tužkou.

Dosavadních polních bloků se bude používat až do spotřebování celého jejich nákladu.

Čj. 47.596-I./1. oděděl. z 2/8 1938.



VV z r. 1939, čl. 108.

Rotmistrovské hodnosti, změna označení

MNO. zavádí pro štábního praporčíka toto označení:

Ramenní pásky na bluze a na plášti jsou ze sukna látkové barvy, jsou olemovány 3 mm širokým proužkem sukna barvy výložků a 3 mm širokou stříbrnou sutaškou. Po délce ramenní pásky je uprostřed 22 mm široký proužek z výložkového sukna.

Hodnost je označena jednou stříbrnou pěticípou hvězdou na středním proužku z výložkového sukna (obr. 1) a na čepici.

Zároveň pozměňuje MNO. označení rotmistrů (VV. Čl. 220/1937) tak, že pro rotmistra zavádí dvě, pro štábního rotmistra tři a pro praporčíka čtyři třícípé stříbrné hvězdy (obr. 2, 3 a 4).

Nové označení hodností platí ode dne uveřejnění.

Čj. 24.626 – V./2. odděl. z 28/2 1939.



VV z r. 1939, čl. 148.

Nošení voj. stejnokroje českými vojenskými osobami a jiná opatření.

Vojenský zmocněnec Protektorátu Čechy a Morava zaslal ministerstvu národní obrany přípis, týkající se nošení vojenského stejnokroje českými voj. osobami. Na základě tohoto přípisu ministerstvo národní obrany nařizuje:

1. Každá vojenská osoba v činné službě musí mít při sobě, ať je v občanském oděvu nebo ve stejnokroji, platný průkaz, v němž jsou uvedena její osobní data, útvar a její služební přidělení; u důstojníků a rotmistrů jsou takovými průkazy jejich vojenské legitimace.

2. Ve službě nosí vojenské osoby v činné službě vojenský stejnokroj;

mimo službu nosí občanský oděv, pokud si jej již zaopatřily; těm důstojníkům a rotmistrům, kteří dosud občanský oděv nemají (je však žádoucí, aby si jej co nejdříve zaopatřili z poskytnuté výpomoci na občanský oděv) povoluje se do odvolání nosit vojenský stejnokroj;

osoby mužstva nosí vojenský stejnokroj, dokud nebudou propuštěny z činné služby vojenské.

3. Vojenským osobám mimo činnou službu nošení vojenského stejnokroje n e n í d o v o l e n o.

4. Občanští zaměstnanci vojenské správy: Ustanovení za 1. platí obdobně i pro ně.

Čj. 6441-pres./1. odděl. z 2/5 1939.



VV z r. 1939, čl. 151.

Likvidace ministerstva národní obrany.

Státní prezident pověřil rozhodnutím z 8. května 1939 předsedu vlády div. gen. ing. A. Eliáše další likvidací ministerstva národní obrany.

Předseda vlády rozhodnutím z 9. května 1939 ustanovil svým zástupcem při provádění této likvidace. div. gen. Jana N e t í k a.

Čj. 6709-pres. odb. z 10/5 1939.



VV z r. 1939, čl. 235.

Stejnokroj, přepracování na sportovní oblek.

Zaměstnance býv. vojenské správy, kteří si dají předělat stejnokroj býv. čs. vojska na sportovní oblek, upozorňujeme, že přepracovaný stejnokroj musí míti otevřený límec bez výložků, civilní knoflíky a nesmí míti nárameníky.

Vojenské čepice se vůbec nesmí nositi.

Toto nařízení platí též pro pracovní útvary a to především pro dozorčí orgány u těchto pracovní útvarů.

Čj. 2515-skup. div. gen. Hrabčíka z 2/8 1939.



VV z r. 1939, čl. 248.

Likvidace MNO.

Počínaje dnem 7. září 1939 ustanovuji svým zástupcem při likvidaci MNO. div. gen. Františka H r a b č í k a místo div. gen. Jana N e t í k a.

Tím ruším platnost VV. čl. 151/1939, odst. 2.

Čj. 10.051-pres. předn. z 7/9 1939.



VV z r. 1939, čl. 266.

Používání státních znaků státními úřady.

Na čj. 102/327-I/6 z r. 1939 min. veřejných prací.

Dosavadní státní znaky, sloužící k zevnímu označení státních úřadů, ústavů a podniků buďtež odstraněny. Lze-li je sejmouti, buďtež sňaty. Jsou-li vkomponovány do architektury budov, budiž po dohodě s příslušným technickým oddělením postupováno tak, aby odstranění znaků bylo spojeno, pokud lze, s nejmenšími náklady a s nejmenší újmou pro architektonický vzhled budovy.

Nejvhodnější bude patrně ve většině případů znaky omítnouti a omítku přizpůsobiti původnímu provedení a barvě budovy.

Zařiďte neprodleně co je potřebné u budov, jež spravujete.

Čj. 11.140-pres. předn. z 17/10 1939.



VV z r. 1939, čl. 267.

Nošení bývalých českých stejnokrojových součástek.

Býv. příslušníci čs. armády smí dřívější stejnokroj donositi jen v tom případě, když:
a) tento nebude míti žádných dřívějších vojenských odznaků (hvězdy, nárameníky atd.),
b) bude opatřen civil. knoflíky,
c) bude přepracován tak, aby límec kabátu byl otevřený a z toho důvodu se musil nositi civilní límec s vázankou.

Poznamenejte u VV. 1939 čís. 43, čl. 235.

Čj. 10.827-pres./1. odděl. z 17/10 1939.



VV z r. 1946, čl. 586.

Odznaky za zranění, zavedení

Aby bylo označeno zranění vojenských osob v boji s nepřítelem, zavádí MNO odznaky za zranění, a to:

1. odznak za zranění těžké:

zlatá stužka (dracoun)

délka 4 cm, šířka 1 cm.

Za těžké zranění je třeba považovat zranění všech částí těla, která obsahují ústrojí důležitá pro život a zdraví: zranění lebky, hlavy, hrudníku, dutiny břišní, poručení souvislosti kostí, cév, periferních nervů a vnitřních orgánů vůbec, a to bez ohledu na to, jak dlouhou dobu léčení si zranění vyžádalo.

1. odznak za zranění lehké:

rudá stužka

délka 4 cm, šířka 1 cm.

Lehkým zraněním jsou všechna ostatní zranění, která po zhodnocení případu nevyhovují některé z podmínek uvedených v odstavci 1 a zanechala viditelné známky a následky.

Všeobecně:

a) odznaky mohou nosit příslušníci čs. armády, kteří byli raněni v bojích za svobodu republiky Československé, mohou - li se prokázat potvrzením ošetřujícího lékaře o stupni zranění. ověřeným velitelem bojové jednotky, že zranění vzniklo působením nepřátelských zbraní nebo bojových prostředků;

b) stužky se nosí na vojenském stejnokroji 0,5 cm nad středem příklopu pravé náprsní kapsy. Je - li stužek několik, nosí se nad sebou s 0,5 cm širokou mezerou. Na plášti se stužky nenosí.

Čj. 51 976-I. odb. z 3/8 1946



VV z r. 1946, čl. 840.

"Pancéřové pěsti", upozornění

V jednom německém rozkaze ze 4 /4 1945 bylo nalezeno upozornění, týkající se závad na t. zv. pancéřových pěstích, tohoto znění:

a) U pancéřových pěstí ze starších součástí může nastat exploze výmetné náplně.

Příčina: Zarezavění křídlového stabilizátoru pěsti ve výmetné trubce. Tím nastává velké zvýšení tlaku, jež může vést k roztržení trubky.

Náprava: Kontrolovat pancéřové pěsti vytažením z trubky, a jsou - li křídla stabilizátoru rezavá, dobře očistit a lehce namastit.

b) Předčasné exploze pancéřových pěstí 60 m ( ve vzdálenosti 1 až 2 m od ústí ).

Příčina: Chybný zapalovač ( dodaný v odjištěném stavu ) z výroby srpen - září 1944.

Náprava: Natřásací zkouška samého vyňatého zapalovače. Ozývá - li se při ní harašivý zvuk nebo dojde - li při ní dokonce k aktivování roznětky, zapalovač vyřadit ( zničit ). Natřásat opatrně!

Protože pancéřové pěsti staré yýroby zůstávají prozatím ve výzbroji a tyto závady se mohou vyskytnout, nařizuje MNO, aby uložené pancéřové pěsti a zapalovače pyrotechnik překontroloval podle tohoto upozornění a zjištěné závady odstranil.

Provedení hlaste MNO do 31 /12 t.r. s uvedením počtu zničených zapalovačů.

Čj. 61 607- -II. odb. z 13/11 1946



VV z r. 1947, čl. 85.

Kulomety vz. 26 z válečné kořisti,
doplnění souprav příslušenství a záložních součástek


Některé vojenské útvary jsou vyzbrojeny kulomety vz. 26 z válečné kořisti. Mnohé tyto kulomety byly neúplné a poškozené. Proto přidělilo MNO k jich doplnění a opravě potřebné součástky od ZTÚ 3, výn. čj. 66.820 II. odb. 1946. Zbytku součástek mělo být použito k doplnění souprav příslušenství a záložních součástek.

Tato souprava náleží ke každému kulometu vz. 26 a obsahuje:
a) příslušenství:

1 brašnička pro střelce kulometu,

1 speciální klíč, *)

1 stříkací olejnička, *)

1 ocelový měkký (nebo mosazný) trn,*)

1 řemen ke kulometu, úplný,

1 násadec pro cvičnou střelbu ke kulometu (jen pro počet kulometů používaných k mírovému výcviku),

1 plnička zásobníků,

1 pouzdro na záložní hlaveň,

14 zásobníků (12 ve schránce na zásobníky + 2 volné),

1 schránka na zásobníky,

1 závěsník plničky zásobníků,

1 kulometní, ***) zaměřovač p. l. s brašnou,

1 kulometná kniha

1 trojdílný vytěrák, **)

2 hlavičky vytěráku, **)

1 žíněný kartáč pro nábojní komoru, **)

1 nádobka na petrolej, **)

1 tuba na vaselinu, **)

1 žíněný kartáč na hlaveň, **)

1 škrabák, **)

1 schránka na potřeby ke kulometu,

1 kožený (plátěný) pytlík;
b) záložní součástky:

1 záchytka zásobníku, ***)

3 zpruhy záchytky zásobníku, ***)

3 čípky k napínacímu táhlu, ***)

2 kolíky pístu, ***)

5 pryžových odrážek, ***)

1 operka vytahovače, ***)

3 pružinky k napínací klice, ***)

2 úderníky, ***)

1 vyhazovač, ***)

2 vytahovače, ***)

5 úderníkových vzpruh, ***)

5 vzpruh vytahovače, ***)

2 předsuvné vzpruhy, ***)

3 závlačky k vačkovému hřídelíku, ***)

5 mušek ke kulometu, ***)

2 úplné hlavně,

1 úplný závorník. *)
*) uloženo v brašničce pro střelce z kulometu.
**) uloženo ve schránce na potřeby ke kulometu.
***) uloženo v pytlíku a pytlík uložen ve schránce na potřeby ke kulometu.

K tomu dále poznamenává MNO:

Ze součástek a příslušenství, které mají útvary k dispozici, doplní neúplné soupravy, po případě sestaví úplné nové soupravy.

Velitelství oblastí vyrovnají přebytky a nedostatky u podřízených útvarů a předloží do 15/3 1947 MNO souhrnné hlášení o požadavku a přebytku příslušenství a záložních součástek.

V hlášení uvedou jen skutečnou potřebu. Se zálohami nesmí být počítáno.

Čj. 1 815-II. odb. z 29/1 1947.



VV z r. 1947, čl. 413.

Stejnokroj čs. branné moci, součástky pro ženy.

MNO vyřešilo VV čl. 512/1945 zavedení a nošení nových součástek všeobecné výstroje v zásadě i pro vojínky, poddůstojnice a pro gážistky (dále jen ženy).

Nošení některých součástek všeobecné výstroje žen potřebuje být do jisté míry usměrněno pro svůj zvláštní ráz, a proto nařizuje MNO doplňkem k uvedenému článku:

  1. Pokrývka hlavy: Baret barvy khaki podle vzoru baretu pro tankové vojsko (nejsou-li ženy příslušnicemi tankového vojska), a to k stejnokroji polnímu, vycházkovému i společenskému.
    Odznak jako u mužů.
  2. Bluza polní, vycházková i společenská jako u mužů.
  3. Kalhoty k polnímu stejnokroji jako muži.
    K vycházkovému a společenskému stejnokroji nosí ženy místo kalhot sukni. K donošovanému vycházkovému stejnokroji mohou nosit kalhoty.
    Sukně je mírně zvonová, hladká (bez ozdob) a sahá až pod kolena. Zapíná se na levém boku na knoflíky na lištu (spodní zapínání).
  4. Spinky k polnímu stejnokroji jako muži.
  5. Plášť jako u mužů.
  6. Košile: dámského střihu, jinak jako u mužů.
  7. Podvlékačky: k polnímu stejnokroji jako muži.
  8. Kalhotky spodní: k vycházkovému a k společenskému stejnokroji.
  9. Podvazková pás: k vycházkovému a k společenskému stejnokroji.
  10. Tílko.
  11. Podprsenka.
  12. Vázanka jako u mužů.
  13. Ponožky neb onuce: k polnímu stejnokroji jako muži.
  14. Punčochy: hnědé barvy tmavšího odstínu k vycházkovému a k společenskému stejnokroji.
  15. Všeobecně jako muži.
    K vycházkovému stejnokroji však hnědé polobotky s nízkým podpatkem a k společenskému stejnokroji černé polobotky s polovysokým podpatkem.
  16. Opasek jako muži.
  17. Rukavice jako muži.
  18. Distinkce, lemovky a výložky jako muži.
  19. Služební odznaky jako muži.
  20. Plášť do deště jako muži.

Ve VV č. 512/1945 napište na str. 423 v závěrečných ustanoveních u druhého odstavce za 1: Viz VV čl. 413/1974.

Čj. 39 600-III. odb. ze dne 7/5 1947.



VV z r. 1947, čl. 802.

Pouzdra na záložní hlavně k 7,92 mm kulometům vz. 37 a k tankovým kulometům vz. 37, pátráni

MNO chce získat a soustředit potřebná pouzdra na úplné záložní hlavně k 7,92mm kulometům vz. 37 a k tankovým kulometům vz. 37. Za tím účelem nařizuje všem útvarům, ústavům, skladům, štábům pro soustředění válečného materiálu a jejich odbočkám, aby daly prohlédnout všechny své sklady a přesvědčily se tak, zda v nich nejsou pouzdra hodící se k tomuto účelu. K přesnému rozpoznání tohoto materiálu použijte přiložených nákresů! (Příloha)

Všechna upotřebitelná pouzdra, která budou nalezena, odešlou ony útvary nejpozději do 31.prosince 1947 zbrojně technickému úřadu 9 ve Vsetíně. Zřejmě nepoužitelná, např. silně deformovaná nebo jinak rozbitá pouzdra, která vyžadují větší opravy, neodesílejte!

ZTÚ 9 roztřídí došlý materiál a předloží MNO. II. odb. s udáním počtů návrh na jeho využití.

Při této příležitosti upozorňuje MNO důrazně na VV čl.770/1946, který se týká také všech učilišť, škol a p. Je-li ještě někde materiál, jehož se uvedený článek týká, odešlete ho neprodleně rovněž ZTU 9 ve Vsetíně!

Čj. 120 210-II. Odb. z 18/11 1947



VV z r. 1948, čl. 24.

Polní proviantní výstroj, přehled o rozdělení

Útvary, které spravují polní proviantní výstroj, dbají, aby byl úplný, aby poškozený výstroj byl co nejdříve opraven, scházející součásti a příslušenství opatřeny a aby byl udržován stále ve stavu způsobilém pro službu v poli.

V nynější době je v zásobách útvarů polní proviantní výstroj československého a cizího původu. Přehled druhů polního proviantního výstroje čs. původu je uveden dále. Kde není dostatek zásob polního proviantního výstroje čs, původu, lze používat podobného polního proviantního výstroje cizího původu, dokud nebude nahrazen naším výstrojem. Seznam příslušenství našeho i důležitých druhů cizího polního proviantního výstroje bude uveden v zatímních pokynech pro hospodaření s polním proviantním výstrojem, které MNO vydá později.

Polní proviantní výstroj opatřuje MNO. Výkonným orgánem je intendanční sklad 101 v Chrudimy, který je příslušným skladem a správkárnou polního proviantního výstroje pro útvary v zemi České a Moravskoslezské, a intendanční sklad 54 ve Vrútkách pro útvary v zemi Slovenské. Tento intendanční sklad se jako správkárna teprve zřizuje.

Rozdělení polního proviantního výstroje:

Polní proviantní výstroj se dělí:

na polní proviantní výstroj těles a

na polní proviantní výstroj intendančních útvarů.

K polnímu proviantnímu výstroji těles patří:

polní kuchyně, varnice, nádoby na donášení stravy, důstojnické polní kuchyně, nouzové porážecí soupravy a soupravy na rozdělení proviantu.

K polnímu proviantnímu výstroji intendančních útvarů patří:

veškeré stroje, nástroje, nářadí, předměty a materiálie, které potřebují polní pekárny, polní intendanční sklady (parky) a jatky v poli k vykonávání služby. Jaký materiál a kolik ho náleží jednotlivým polním intendančním útvarům, je ve zvláštním předpise.

Poněvadž předpis o polním proviantním výstroji těles před poslední válkou vydán nebyl a poněvadž k našemu polnímu proviantnímu výstroji přibyl ještě cizí, vydává MNO tento přehled o polním proviantním výstroji těles.

1. Polní kuchyně čs. původu:

a) převozné polní kuchyně vz. 08, 09 a 17 (úplné), skládají se s krbu, kolesny a příslušenství a jsou konstruovány k dopravě koňmi,

b) přívěsné polní kuchyně vz. 37 (úplné), skládají se z krbu a příslušenství a jsou určeny k dopravě ve vleku za motorovým vozidlem.

2. Polní kuchyně cizí

liší se původem (německé, sovětské, maďarské, anglické a p.), počtem kotlů na hlavní jídlo a na kávu. Malé polní kuchyně jsou s obsahem kotlů na hlavní jídlo do 150 l (pro 150 mužů) a velké polní kuchyně s obsahem kotlů na hlavní jídlo přes 150 l. Zvláštní skupinou jsou vařiče na tekutá paliva.

Podle konstrukce se rozeznávají:

a) převozné polní kuchyně (úplné), mají krb, kolesnu a příslušenství a jsou určeny k dopravě koňmi;

b) polní kuchyně bez podvozku, mají jen krb na podstavci, který je pevně namontován na vozidlo nebo podlahu; patří k nim příslušenství;

c) přívěsné polní kuchyně (úplné), nají krb a příslušenství a jsou určeny k dopravě za motorovým vozidlem;

d) polní kuchyně na autech jsou namontovány na autech nebo vlečných vozech, které mají střechu a boční stěny, mají krb polní kuchyně bez podvozku nebo stabilní kotle s příslušenstvím (jde vesměs o válečné improvizace);

e) vařiče na benzin a tekutá paliva původu zpravidla anglického nebo amerického (úplné), skládají se z vařiče, kotlíků a příslušenství.

3. Varnice:

a) čs. původu (úplné), mají izolační bednu, kotlík na 25 l a příslušenství;

b) cizí (úplné), mají izolační bednu, kotlík na 25 - 30 l a příslušenství.

4. Nádoby na donášení stravy:

a) čs. původu - varničky (úplné), mají izolační bedničku, kotlík na 9,5 l, kotlíček na 6,5 l a příslušenství;

b) cizí, hlavně thermosy na 10, 12, 15, 20 a více litrů (úplné), mají izolační plechový obal, kotlík a příslušenství. Kromě popsaných jsou v zásobách thermosy menší, thermosy se skleněnou vložkou a plechovým obalem a p.

5. Důstojnické polní kuchyně:

a) čs. původu - pro 10 nebo 20 osob - (úplné), mají kufr a příslušenství,

b) cizí - různorodého složení.

6. Nouzové porážecí soupravy:

čs. původu (úplné), mají příslušenství bez obalu.

7. Soupravy na rozdělování proviantu:

čs. původu (úplné), mají příslušenství bez obalu.

Čj. 79 989 - III. odb. 1947 ze 6/1 1948



VV z r. 1949, čl. 133.

Hodnosti svobodníka, poddůstojníků a aspirantů a příslušnost k vojenským odborným školám a k vojenským výchovným střediskům, nová označení

Rozkazem o reorganizaci velitelského sboru vojska, uveřejněným ve VV čl. 117/1949, byl nově zřízen sbor poddůstojníků z povolání a v něm hodnost staršiny jako nejvyšší poddůstojnická hodnost.

Vzhledem k tomu zavádí MNO nové hodnostní označení (distinkce) svobodníka, poddůstojníků a aspirantů a nové označení příslušnost k vojenským odborným školám a k vojenským výchovným střediskům, a to podle těchto směrnic:

1. Na ramenních páskách jsou jen označení hodnosti (distinkce), kdežto označení příslušnosti k vojenským odborným školám a k vojenským výchovným střediskům se nosí jenom na levém rukávě.

2. Znakem poddůstojníka z povolání je 17 mm široký šarlatově červený soukenný proužek nebo kaloun našitý středem ramenní pásky od ramenního švu po celé její délce.

3. Soukennou šarlatově červenou podložku pod hodnostní označení mají jenom vojenští akademici.

4. Distinkce svobodníka a poddůstojníků (viz připojená vyobrazení):
a) v presenční službě a v záloze - šarlatově červené kalouny:
svobodník - jeden 1 cm široký kaloun,
desátník - dva 1 cm široký kaloun,
četař - tři 1 cm široký kaloun,
rotný - jeden 2 cm široký kaloun a
staršina - jeden 2 cm a jeden 1 cm široký kaloun;

b) poddůstojníci z povolání - zlaté kalouny:
četař - tři 1 cm široký kaloun,
rotný - jeden 2 cm široký kaloun a
staršina - jeden 2 cm a jeden 1 cm široký kaloun;

c) frekventanti a absolventi škol na důstojníky v záloze:

Stříbrné 1 cm široké kalouny, které jsou rovně našity na ramenních páskách, jak je uvedeno na vyobrazeních distinkcí svobodníka a poddůstojníků; d) popis umístění distinkcí svobodníka a poddůstojníků:

Distinkce (kalouny) jsou našity rovnoběžně s ramenním švem a jsou podehnuty 1 cm pod ramenní pásky. Umístěny jsou takto:
svobodník - dolní okraj kalounu je 3 cm od ramenního švu,
desátník - druhý kaloun směrem k límci 0,5 cm od distinkce svobodníka,
četař - po jednom kalounu směrem k límci a k ramennímu švu po 0,5 cm od distinkce svobodníka,
rotný - dolní okraj kalounu je 3 cm od ramenního švu,
staršina - směrem k límci 0,5 cm od distinkce pro rotného.

5. Vojenští akademici a technici vojenské inženýrské akademie nosí na ramenních páskách zlaté 1 cm široké kalouny rovně našité na 4,5 cm široké soukenné podložce barvy šarlatově červené.

První ročník (technik bez I. státní zkoušky) má jeden kaloun našit uprostřed podložky; druhý ročník (technik s I. státní zkouškou) má dva kalouny našité na podložce po 0,5 cm od jejího středu; třetí ročník má tři kalouny našité na podložce, a to jeden uprostřed a po jednom na okraji podložky.

6. Příslušnost k vojenským odborným školám a k vojenským výchovným střediskům je vyznačena kalouny šarlatově červenými, u frekventantů škol na důstojníky v záloze stříbrnými, 7 cm dlouhými a našitými rovnoběžně s okrajem rukávu, při čemž je první kaloun (proužek) našit svým dolním okrajem 10 cm od kraje rukávu a vnitřním okrajem 3 cm od švu po ruce (viz vyobrazení):
učňové, elévové a žáci - v 1. ročníku jeden 1 cm široký kaloun, za další ročník jeden rovněž 1 cm široký kaloun s mezerou 1 cm;

dorostenci - v 1. ročníku jeden 2 cm široký kaloun, za každý další ročník jeden 1 cm široký kaloun s mezerou 1 cm;

frekventanti škol důstojnického dorostu - jeden 2 cm široký kaloun v podobě obráceného písmena V, při čemž ramena svírají úhel 90° a dolní rozpětí měří 7 cm;

frekventanti škol na důstojníky v záloze - jeden 1 cm široký stříbrný kaloun; absolventi tento kaloun nenosí.

7. Na vycházkovém stejnokroji nosí poddůstojníci z povolání i frekventanti a absolventi škol na důstojníky v záloze zlacené knoflíky jako důstojníci.

Čj. 52 955-III. odb. z 1/3 1949.



VV z r. 1949, čl. 210.

Odznaky československých parašutistů, zavedení do výstroje.

MNO zavádí do výstroje čs. vojska odznaky čs. parašutistů.

Tyto odznaky jsou dvojí: odznaky speciálního výcviku a odznak čestný.

Odznaky speciálního výcviku jsou opět dvojí:

a) Odznak základní

je vyšit na látce khaki a je proveden v elipse 6 × 4,5 cm; padáček je vyšit šicím hedvábím barvy bílé, křídla šicím hedvábím barvy bleděmodré.

Odznak základní se nosí jen při vnitřní službě výcvikových jednotek a stejnokroji polním a cvičebním, a to uprostřed nadloktí na levém rukávu bluzy a kabátu.

Odznak základní má tři stupně:

I. stupeň (vyobrazení 1,c) je pro instruktory první třídy, t. j. pro instruktory, kteří provedli aspoň 25 seskoků. Jeho označením jsou dva zlaté kalouny 1 cm široké, našité pod základním odznakem, a to: horní lomený v podobě písmena V s rozpětím ramen 90?, dolní jako u stupně II. Lomený kaloun je umístěn hrotem dolů tak, že jeho ramena jsou 3 mm pod okrajem základního odznaku. Dolní kaloun je 3 mm pod hrotem lomeného kalounu.


(vyobrazení 1,b) je pro instruktory padákové školy s 10 seskoky. Jeho označením je jeden zlatý kaloun 10 ×& 35 mm, našitý vodorovně 3 mm pod středem základního odznaku.

III. stupeň (vyobrazení 1,a) je pro příslušníky, kteří absolvovali úplný padákový kurs a provedli 5 seskoků. Jeho označením je základní odznak.

b) Odznak kovový

má tvar elipsy 58 × 42 mm (vyobrazení 2).

Na spodní straně vložky je šroubek k připevnění odznaku na oděv. Na rubu vložky je vyryto evidenční číslo. Odznak má šedý věnec, podložku uvnitř věnce tmavomodrou, křídla bleděmodrá. Padáček a lev je bílý, stuha v dolní části věnce rudá. Podložka je smaltovaná.

Tento odznak se uděluje příslušníkům výsadkového vojska, kteří absolvovali padákový kurs a provedli nejméně 5 seskoků.

Odznak se nosí na vycházkovém stejnokroji a pravé straně prsou na kapse bluzy. Na plášti se nenosí.

Odznak se uděluje po prvé zdarma. Další jeho udržování hradí ten, komu byl udělen, ze svého.

Rovněž tak hradí ze svého obstarání miniaturního odznaku na civilní oděv; smějí jej nosit jenom osoby, jimž byl vydán průkaz o udělení tohoto odznaku.

Odznak čestný

je kovový a tvaru jako kovový odznak speciálního výcviku. Má zlatý věnec, podložku uvnitř věnce tmavomodrou smaltovanou, křídla bleděmodrá; padáček a lev je bílý, stuha v dolní části věnce rudá.

Odznak uděluje velitel výsadkového vojska příslušníkům výsadkového vojska nebo jiným osobám, které se mimořádně zasloužili o tuto zbraň.

Všechny odznaky budou udělovány podle zvláštních směrnic, které vydá velitelství výsadkového vojska.

Čj. 1 996-III. odb. z 2/4 1949.



VV z r. 1949, čl. 363.

Odznak chovanců vojenské invalidovny, zavedení do výstroje.

MNO zavádí do výstroje chovanců vojenské invalidovny "odznak chovanců vojenské invalidovny" podle tohoto vyobrazení:


Odznak bude proveden z bronzu. Nebylo-li to možné pro nedostatek materiálu, bude proveden v tombaku a to v rozměrech 5 × 5 cm. Na jeho zadní straně bude evidenční číslo, které musí být shodné s průkazy chovance vojenské invalidovny.

Odznak nosí chovanci vojenské invalidovny na pravé straně prsou na bluze nad kapsou a na plášti.

Odznak se vydává chovancům zdarma.

Čj. 60 535-III. odb. z 25/6 1949.



VV z r. 1949, čl. 474.

Slavnosti na dukelském bojišti, účast příslušníků vojenské zprávy

Ve dnech 1. až 3. října 1949 konají se v Dukelském průsmyku slavnosti odhalení památníku a otevření národního hřbitova na dukelském bojišti.

Příslušníkům vojenské zprávy, kteří se k zájezdu na tyto oslavy přihlásili a kteří o to požádají, udělte na ony dny dovolenou, jestliže to služba dovolí. Tato dovolená se nezapočítává do dovolené na zotavenou.

Čj. 20 658 - I. odb. z 13/9 1949



VV z r. 1949, čl. 499.

Úprava ložiska vytěráku pušky vz. 98 N

U pušek vz. 98 N se dosud používá dvou druhů vytěráků, a to:

jednoho dlouhého 320 mm a druhého dlouhého 258 mm.

MNO hodlá ponechat v používání jen vytěráky dlouhé 320 mm a vytěráky dlouhé 258 mm z používání postupně vyřadit.

K tomu je třeba určité úpravy pažby pušky vz. 98 N.

Provedou ji snadno zbrojíři útvarů takto:

  1. Otvor pro zasunutí vytěráku 258 mm prodlouží vrtákem příslušné tloušťky a potřebnou délku /60 mm/, aby mohl být do něho zasunut vytěrák 320 mm.
  2. V této vzdálenosti vydlabou v pažbě /pod hlavní jako u pušky vz. 24/ dlátkem nový otvor pro uložení ložiska vytěráku 320 mm.
  3. Ložisko vytěráku ve vydlabaném otvoru vsadí do správné polohy k vešroubování vytěráku 320 mm.

Napříště vyžadují VO k doplnění jen vytěráky 320 mm.

Vytěráky 320 mm, které se několikerým ulomením závitu zkrátily, použijte dočasně k úhradě nepotřebných nebo zničených vytěráků 258 mm!

Čj. 11 427 –II. odb. z 20/9 1949



VV z r. 1950, čl. 93.

Jezdecké postroje vz. 39, účtování

V době okupace nakoupilo t. zv. vládní vojsko větší množství anglických jezdeckých postrojů, které byly tehdy pojmenovány jezdecké postroje vz. 39.

Tyto anglické postroje a jejich jednotlivé součástky přešly po revoluci 1945 do majetku čs. vojenské správy a útvary je dosud vedou v materiálním účtě jako vz. 39.

Poněvadž se tím zbytečně komplikuje evidence, nařizuje MNO, aby všechny útvary, které mají postroje vz. 39 a jejich součástky v materiálním účtě, převedly tyto postroje i jednotlivé součástky výkazem o vyrovnání do anglických jezdeckých postrojů ( součástek ).

Výkazy o vyrovnání nezasílejte MNO ke schválení.

Čj. 97 664 - II. odb. ze 17/2 1950



VV z r. 1950, čl. 125.

Ceny pohonných hmot na rok 1950, stanovení.

Pro účtování na vrub dispoziční zásoby MNO "za hotové" podle VV čl. 362/1949 a zvláštních povolovacích výnosů stanoví MNO na rok 1950 tyto ceny:

  KčsKčs
benzin automobilní1 litr8,25+ daň 3,75
olej plynový (nafta)1 litr7,90+ daň 1,70
olej automobilní (letní i zimní) 1 litr19,50+ daň 4,90
petrolej k čištění1 litr7,90+ daň 1,70
tuk konzistentní1 kg26,-+ daň 4,-

Přijaté částky kontuje v roce 1950 k dobru rozpočtu MNO
a) za benzin a plyn. olej: Kap. 8, oddíl 2, část 8, účet 3333,
b) za olej. petrolej a tuk: Kap. 8, oddíl 2, část 8, účet 3348.

Částky přijaté na dani súčtuje příslušná hospodářská správa podle předp. H-II-1 čl. 410 (VV čl. 525/1949).

MNO připomíná, že uvedené ceny pohonných hmot lze účtovat jen při jízdách vojenskými motorovými vozidly, konaných podle prvního odstavce tohoto článku. Vydávat pohonné hmoty za hotové k jízdám soukromími motorovými vozidly není dovoleno.

Čj. 21 033-VII. odb. z 21/3 1950.



VV z r. 1950, čl. 313.

Osobní známky pro mužstvo a poddůstojníky, zavedení.

Řádem vnitřní služby čl. 166 se zavádí od 1/10 1950 osobní známka pro mužstvo a poddůstojníky základní a náhradní služby.

Osobní známka je zhotovena ze silnějšího hnědého plechu, okrouhlého tvaru, průměr 48 mm. Na líci známky je v horní polovině třímilimetrový kruhový otvor pro šňůrku, pod ním je vyraženo krycí písmeno setniny a osobní číslo vojáky. V dolní polovině je vyraženo krycí číslo voj. útvaru. Útvary (ústavy, úřady), které nemají krycí čísla, použijí předepsaných organizačních zkratek (např. Voj. nem. 1 a p.). Na rubu osobní známky je vyryt vlastnický znak vojenské správy (zkřížené meče).

Krycí písmeno setniny a osobní číslo je vysoké 6 mm, krycí číslo útvaru (organizační zkratka) 4 mm, vlastnický znak 11 mm. Umístění písmena čísel je vidět z obrázku.

K osobní známce náleží 35 cm dlouhá šňůrka.

Útvary (ústavy, úřady) dostanou potřebný počet osobních známek a šňůrek nejpozději do 10/9 1950 od v. ú. 7478. Zálohu osobních známek dostanou později. Známky budou již nehněděny, opatřeny otvorem pro šňůrku a vlastnickým znakem voj. správy. Ostatní znaky vyrazí útvary ve svých dílnách a rozešlou potřebný počet hotových osobních známek setninám. Útvarům (ústavům), které nemají vlastní dílny, doplní osobní známky útvary, určené velit. oblastí.

Číslovaní osobních známek (osobní číslo) začíná v každé setnině číslem 1.

Útvary, které by snad do 10/9 1950 osobní známky nedostaly, vyžádají si je přímo u v. ú. 7478.

Je-li osobní známka vydána vojákovi, nosí ji v kapse stejnokroje. Proti ztrátě ji zajišťuje šňůrkou.

Čj. 41 770/HVS z 9/8 1950.




Design© Martin Zelený
Naposledy upraveno 18. 08. 2017

Domů